Historie Řecka – regiony pevniny a řecké ostrovy

14 Úno 2026
Historie Řecka – regiony pevniny a řecké ostrovy

Historie Řecka v jednotlivých regionech a výlety za jejím poznáním vždy byly, jsou a budou prioritou našich cest po Řecku. Každý kout této fascinující země – od antických památek až po byzantské kláštery – vypráví jedinečný příběh evropské civilizace. Na našich cestách za historií Řecka objevujeme slavná archeologická naleziště, starověká města i méně známé památky ukryté v horách či na pobřeží. Poznávací výlety po Řecku se tak stávají aktivním odpočinkem, skutečným putováním časem – od mykénské kultury přes klasické období až po osmanské dědictví.

Abychom vám usnadnili plánování dovolené a výběr ideálního poznávacího programu, rozdělili jsme naše poznávací výlety do přehledných bloků Řecké ostrovy a Řecká pevnina.
V rámci pevninského Řecka s námi navštívíte například starověké Messéné na poloostrově Peloponés, duchovní centrum Meteora, nebo nejstarší věštírnu Řecka Dodoni.
Kapitola Řecké ostrovy vás pak zavede na ostrovy bohaté na historii, jako jsou Rhodos nebo Kos.

Řecké ostrovy - výlety za historií

Kameiros – antický klenot ostrova Rhodos
Dodekanésy
Héraion na Samu - svatyně bohyně Héry
Severní Egejské ostrovy
Agia Mavra Fortress - opevněný hrad na ostrově Lefkada
Jónské ostrovy
Kyklady - Kykladské ostrovy
Kyklady
Sporady Skopelos
Severní Sporady
Evia termální prameny
Euboia
Laguna Balos s pevností Gramvousa - Západní Kréta
Kréta

Řecká pevnina - výlety za historií

Akropolis v noci, Athény
Attika
Klasická agora v Athénách – každodenní život ve starověkém městě
Athény
Nikopolis – Oktaviánovo největší město starověkého Řecka
Epirus
Peloponés
Thermopyly - termální prameny a slavná bitva
Střední Řecko
Thesálie
Paleopyrgos Gretsi
Západní a Střední Makedonie
Egejské ostrovy
Východní Makedonie (Thrákie)

Věříme, že díky tomuto rozdělení si snadno vyberete region, který vás zajímá nejvíce – ať už hledáte antické památky Řecka, tematické historické výlety, archeologické lokality nebo kombinaci poznávání a odpočinku u moře.

Řecké souostroví - výlety za poznáním

Dodekanésy

Souostroví Dodekanésy bylo osídleno již ve starověku a patřilo k významným oblastem řeckého světa – oblast dórského Hexapolis (Šestiměstí).
Později se dostalo pod nadvládu Římanů a následně Byzantské říše. Ve středověku jej ovládli rytíři z řádu Johanitů se sídlem na ostrově Rhodos, po nichž souostroví v 16. století převzala Osmanská říše. Po italské okupaci na počátku 20. století byly Dodekanésy po druhé světové válce roku 1947 definitivně připojeny k Řecku.
Dodekanésy se chlubí unikátním spojením vlivů pravoslavných, římskokatolických, klasických a artdekových. Některé jsou proslavenými turistickými cíli, jiné zatím neobjevenými oázami klidu.

  • Starověk – osídlení již v době bronzové (minojský a mykénský vliv), později součást řeckého světa, oblast dórského Šestiměstí, následně pod nadvládou Římské říše.

  • Byzantské období (4.–14. století) – začlenění do Východořímské říše, obrana proti arabským nájezdům.

  • Vláda Johanitů (1309–1522) – rytíři sv. Jana se sídlem na Rhodu vybudovali pevnosti a opevnění.

  • Osmanská nadvláda (1522–1912) – začlenění do Osmanské říše po dobytí Rhodu.

  • Italská správa (1912–1943) – obsazení Itálií během italsko-turecké války.

  • Druhá světová válka (1943–1945) – německá okupace po kapitulaci Itálie.

  • Připojení k Řecku (od 1947) – oficiální začlenění do Řecko po Pařížských mírových smlouvách.

Dórské šestiměstí (Hexapolis) bylo společenství šesti dórských měst (Lindos, Ialysos, Kameiros, Kos, Knidos, Halikarnássos) v jihozápadní Malé Asii a na ostrovech.
Členové šestiměstí měli společnou svatyni. Byl to Apollónův chrám postavený řeckými městy v regionu Triopion, poblíž města Knidos. Tam se každoročně pořádaly dórské hry, Triopia.

Ostrov Kós

Ostrov Leros

Ostrov Rhodos

Severní Egejské ostrovy

Severní Egejské ostrovy mají bohatou historii sahající do doby bronzové, formovanou antickou řeckou kulturou, byzantskou nadvládou, janovským vlivem a osmanskou nadvládou. Po staletích turecké nadvlády byly tyto ostrovy sjednoceny s Řeckem až na počátku 20. století (po balkánských válkách), což formovalo jejich dnešní řecko-tureckou kulturní identitu.

  • Antika: Ostrovy byly centry kultury a obchodu. Samos zažíval rozkvět pod vládou tyrana Polykrata (6. stol. př. n. l.). Lesbos je spojen s básnířkou Sapfó. Chios byl významným námořním státem a centrem produkce mastichy.
  • Starověk: jónská kulturní sféra a sídlo mnoha z měst svazu Dvanáctiměstí, bohatnutí díky obchodu s malou Asií.
  • Středověk a Byzanc: Po rozpadu Římské říše byly ostrovy pod správou Byzance. Později se staly cílem pirátských nájezdů a vliv zde získaly janovské a benátské rodiny (např. Chios pod správou Janovanů do roku 1566).
  • Osmanská nadvláda (16.–19. století): Většina ostrovů spadla pod osmanskou nadvládu. Toto období bylo přerušeno řeckou válkou za nezávislost, během níž došlo například k masakru na Chiu v roce 1822.
  • Moderní historie: Severní egejské ostrovy byly připojeny k Řecku během balkánských válek (1912–1913). Po druhé světové válce a italské okupaci jiných egejských oblastí byly postupně integrovány do moderního řeckého státu.
  • Kultura a význam: Ostrovy jsou mostem mezi Evropou a Asií, což se odráží v architektuře, gastronomii a místních tradicích. Na ostrově Patmos se nachází významné křesťanské poutní místo.
xeredhon, ztracené údolí, Ikaria

Xerédhon – Ztracené údolí

Laďa TYDRA

Potřebují si vaše oči odpočinout od blankytně modrého moře? Chcete protáhnout každičký sval ve ztuhlém těle? Není problém! Ostrov Ikaria (Egejské ostrovy) nabízí nespočet fantastických

OTEVŘÍT»

Jónské ostrovy

Jónské ostrovy byly osídleny už v mykénské době a Ithaka je spojována s bájí o Odysseovi.
Ve středověku přešly pod vliv Benátské republiky a po jejím pádu je spravovaly Francie, Rusko a Británie.
Roku 1864 byly připojeny k Řecku.

Starověk
Osídleny už v pravěku, v mykénské době byly součástí řeckého světa. Ostrov Ithaka je tradičně spojován s Odysseem z Homérovy Odysseie. Později byly ve sféře Korintu, za peloponéské války většina kontrolovaná Athénami. Ve 2. stol. př. n. l. připadly k Východu (později byzantské říši)

Byzantské a středověké období
Po rozdělení říše připadly Byzantská říše. Od 11.–12. stol. čelily nájezdům Normanů a pirátů. Postupně zde sílil vliv italských měst.

Benátská nadvláda (14.–18. stol.)
Většinu ostrovů ovládla Benátská republika. Ostrovy nebyly pod kontrolou Osmanů, což je odlišovalo od zbytku Řecka. Benátčané zde budovali pevnosti (např. na Korfu) a rozvíjeli obchod i správu.

Francouzské, ruské a britské období
Po pádu Benátek (1797) je obsadila revoluční Francie. Následovala krátká existence Septinsulární republiky pod ochranou Ruska a Osmanské říše. Roku 1815 vznikl britský protektorát „Spojené státy Jónských ostrovů“ pod správou Spojeného království.

Připojení k Řecku a novověk
Roku 1864 byly ostrovy připojeny k Řecku. Za druhé světové války je okupovaly Itálie a Německo. Dnes jsou kulturním mostem mezi řeckým a italským světem, populární jachtařskou a významnou turistickou oblastí.
Místní kultura je specifická absencí muslimských vlivů s přítomností silných vlivů italských a západních např. v architektuře, literatuře a kuchyni.

Kyklady

Historie Kyklad sahá až do rané doby bronzové, kdy zde vznikla vyspělá kykladská kultura známá mramorovými idolky a námořním obchodem. Ve 2. tisíciletí př. n. l. se dostaly pod vliv mínojské civilizace z ostrova Kréta a později Mykéňanů, zatímco v klasickém období byly součástí námořního spolku vedeného městem Athény.
Po římském období připadly Byzanci s centrem v Konstantinopol (významný zdroj obsidiánových čepelek a mramoru), následně je ovládli Benátčané a poté Osmané.
Od 19. století jsou součástí Řecka .

Pravěk a raná doba bronzová (cca 3200–2000 př. n. l.)
Je známá především díky:
- typickým mramorovým soškám (tzv. kykladské idoly),
- rozvinutému námořnímu obchodu,
- kontaktům s civilizacemi na Krétě i v Malé Asii.
Kykladská kultura byla jednou z nejstarších civilizací doby bronzové v Evropě.

Mínojský a mykénský vliv (2000–1100 př. n. l.)
Ve 2. tisíciletí př. n. l. se ostrovy dostaly pod vliv krétské civilizace, jejímž centrem byla Kréta a palác v Knóssos. Po úpadku Mínojců převzali moc Mykéňané z pevninského Řecka.
Kyklady se staly důležitými obchodními zastávkami mezi pevninou a Malou Asií.

Antika (archaické a klasické období)
V archaickém období (8.–6. století př. n. l.) vznikaly na ostrovech městské státy. Významnou roli hrál zejména ostrov Naxos, který byl důležitým centrem obchodu a umění.
Posvátný ostrov Délos byl podle řecké mytologie rodištěm boha Apollóna a stal se významným náboženským centrem řeckého světa.
V klasickém období se většina ostrovů připojila k Athénskému námořnímu spolku vedenému městem Athény.

Římské a byzantské období
Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 se ostrovy dostaly pod kontrolu Benátčanů. Bylo založeno tzv. Vévodství Naxijské s křižáky.
V 16. století Kyklady ovládla Osmanská říše. Přesto si některé ostrovy zachovaly určitou míru autonomie.

Moderní doba
Během řecké války za nezávislost (1821–1830) se Kyklady zapojily do boje proti Osmanům a následně se staly součástí nově vzniklého řeckého státu.
Ve 20. století prošly obdobím hospodářského úpadku, ale od druhé poloviny století se proměnily v jedno z nejvýznamnějších turistických center Řecka.
Významné křesťanské poutní místo na ostrově Tinos

Cape Vani - manganové doly ostrova Milos

Cape Vani – manganové doly ostrova Milos

Zdeněk Šenkyřík

Cape Vani nebo také mys Vani je nejsevernější cíp západní poloviny ostrova Milos. Bývalé manganové doly (Ορυχεία Μαγγανίου Ακρωτηρίου Βάνι) lákají k návštěvě větší dobrodruhy

OTEVŘÍT»
Chora Folegandros

Chora Folegandros

Zdeněk Šenkyřík

Propadli jste pohádkovým fotografiím z vesniček Fira a Oia na Santorini? Přesto hledáte v Řecku více klidu a bez davů turistů? Pouhých 50 km západně

OTEVŘÍT»
Monastery of Hozoviotissa Amorgos

Monastery of Hozoviotissa

Zdeněk Šenkyřík

Každý řecký ostrov je něčím výjimečný. Amorgos se pyšní hned dvěma unikáty, na které jinde v Řecku nenarazíme. Barva moře je v těch nejtmavějších modrých

OTEVŘÍT»

Severní Sporady

Historie Severních Sporad (Skiathos, Skopelos, Alonissos, Skyros) sahá do pravěku, s nejstaršími doklady osídlení v Egejském moři na ostrově Alonissos.
Oblast byla křižovatkou námořních cest, což dokládají četné antické vraky. Ostrovy byly ovlivněny byzantskou érou, benátskou nadvládou a dlouhou osmanskou okupací, než se v 19. století staly součástí moderního Řecka.

  • Pravěk a starověk: Osídlení oblasti je doloženo již z paleolitu (nálezy v Kokkinokastro na Alonissosu). Později ostrovy ovládali Minojci z Kréty a následně Mykéňané.
  • Středověk a pirátství: V byzantské éře sloužily ostrovy často jako místa vyhnanství a čelily neustálým nájezdům pirátů. Po pádu Konstantinopole v roce 1453 se ostrovy dostaly pod správu Benátské republiky, která měla obyvatele chránit před Osmany.
  • Osmanská nadvláda a osvobození: Přes benátský odpor ostrovy nakonec dobyl v 16. století osmanský admirál a pirát Barbarossa. Obyvatelé se aktivně zapojili do řecké války za nezávislost (1821) a ostrovy se staly součástí nového řeckého státu v roce 1830 (Londýnský protokol).
  • Moderní historie: Za 2. světové války byly ostrovy pod okupací Osy, Skiathos byl silně bombardován.
    V roce 1965 zasáhlo Alonissos ničivé zemětřesení, které vedlo k přesunu hlavního města z vnitrozemí k přístavu Patitiri.

Euboia

Historie ostrova Euboia (známého také jako Evia) je úzce spjata s jeho strategickou polohou u řeckého pobřeží a rivalitou jeho hlavních měst.

  • Starověk a soupeření: Původní obyvatelé osídlili ostrov velmi brzy, což dokládají archeologické nálezy. Města Chalkis a Eretria byla v období rozkvětu (až do 490 př. n. l.) silnými obchodními centry, která však mezi sebou soupeřila.
  • Athénská nadvláda: V 5. stol. př. n. l. se ostrov postupně dostal pod vliv Athén, které v něm viděly strategické území pro kontrolu obchodu a zdroj obilí.
  • Helénistické a římské období: Po bojích s Athénami a následném podmanění Filipem II. Makedonským v roce 338 př. n. l. byla Euboia integrována do Římské republiky. Aristoteles strávil své poslední dny a zemřel v Chalkidě v roce 322 př. n. l..
  • Předcházející napětí (12. století): V průběhu 12. století rostlo napětí mezi Byzantskou říší a Benátskou republikou. V roce 1171 císař Manuel I. Komnenos nechal zatknout všechny Benátčany v říši a zabavit jejich majetek, což vedlo k následné benátské odvetné výpravě, která se dotkla i egejských ostrovů.
  • Dobytí po roce 1204: Po pádu Konstantinopole v roce 1204 si křižáci a Benátčané rozdělili byzantská území. Benátčané strategicky obsadili důležité přístavy, včetně Euboie. Lombardští rytíři, podporovaní Benátkami, si ostrov podmanili a Chalkis (Negroponte) se stala centrem jejich vlády.
  • Válka o eubojské dědictví (13. století): Následně v letech 1256–1258 proběhla válka mezi achajským knížetem Vilémem II. z Villehardouinu a benátskými triarchy (vládci) na Euboie, kdy Benátčané bránili svou sféru vlivu na ostrově.
  • Pozdější útoky: V pozdějších staletích (14. a 15. století) čelila Euboia pod nadvládou Benátek častým útokům, zejména ze strany Osmanské říše, přičemž k definitivnímu pádu Negroponte do tureckých rukou došlo v roce 1470.
  • Moderní historie: Ostrov byl osídlen po celé věky a byl součástí byzantské i osmanské říše, než se stal součástí novodobého Řecka. Destinace oblíbená Athéňany jako únik před ruchem města

Kréta

Historie Kréty byla obzvlášť bouřlivá kvůli strategickému významu ostrova.
Do 17. stol. se tu rozvíjela unikátní benátsko-řecká renesanční kultura. Osmané ji ovládli poměrně pozdě a obležení trvalo 24 let! Součástí moderního Řecka se Kréta stala až po balkánských válkách.

.

  • Mínojská civilizace (cca 2700–1450 př. n. l.): První vyspělá civilizace v Evropě, známá stavbou velkolepých paláců jako Knossos či Phaistos. Je spojována s legendami o králi Mínoovi a Minotaurovi.
  • Mykénské období a starověk: Po úpadku Mínojců (částečně způsobeném výbuchem sopky na Théře) ovládli ostrov Achájové z pevniny. Později se Kréta stala součástí římské říše (67 př. n. l.) a následně byzantské říše.
  • Cizí nadvláda (824–1898): Ostrov střídavě ovládali Arabové, Byzantinci a od roku 1204 Benátčané, kteří zde vybudovali silné opevnění a přístavy v Chanii či Rethymnu. V roce 1669 se Kréty zmocnila Osmanská říše.
  • Moderní dějiny: Po dlouhých bojích za nezávislost získala Kréta v roce 1898 autonomii a v roce 1913 se definitivně připojila k Řecku. Během 2. světové války byla místem významné výsadkové bitvy o Krétu.

Řecká pevnina - výlety za poznáním

Attika

Historie poloostrova Attika je úzce spjata s vývojem Athén, které se od mykénského období (od 16. stol. př. n. l.) staly kulturním a politickým centrem. V 6. stol. př. n. l. zde vznikly základy demokracie, následované “zlatým věkem” za Perikla. Po antickém rozkvětu, perských válkách (bitva u Marathónu 490 př. n. l.) a nadvládě Říma či Osmanské říše se Attika stala roku 1834 opět srdcem moderního Řecka.

  • Pravěk a mykénská doba (cca 2000–1100 př. n. l.): Příchod Achájů, rozvoj osídlení na Akropoli. Podle mytologie byl prvním králem Akteos nebo Kekrops.
  • Temné období a archaická doba (1100–500 př. n. l.): Usazování Jónů, vznik dvanácti nezávislých městských států. V 6. stol. př. n. l. reformy Solóna a Kleisthena položily základy demokracie.
  • Klasické období (5. stol. př. n. l.): Vrchol slávy po vítězství nad Peršany u Marathónu (490 př. n. l.) a Salamíny (480 př. n. l.). Stavba Parthenónu, rozkvět filozofie a umění.
  • Helénistická a římská doba (4. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.): Attika pod vlivem Makedonie a následně Říma. Císař Hadrián přispěl k architektonickému rozvoji.
  • Byzantské a osmanské období (5.–19. stol.): Úpadek Athén na provinční město, nadvláda Franků, Benátčanů a od 15. století Osmanů.
  • Moderní doba (od 1821): Během řecké války za nezávislost se lidé v Attice vzbouřili jako první. V roce 1834 se Athény staly hlavním městem Řecka.

Athény

Athény mají tisíciletou historii, která začala osídlením v neolitu a mykénským osídlením Akropole kolem roku 1600 př. n. l.. Město je považováno za kolébku západní civilizace, demokracie a filozofie, s vrcholem v 5. století př. n. l. (tzv. Periklovo období). Po antické slávě následoval byzantský úpadek, turecká nadvláda.
Obyvatelé Athén si vždy zakládali na skutečnosti, že jsou původními obyvateli kraje, zrození z attické země. 
Od roku 1834 se Athény staly metropolí moderního Řecka.

Starověk (Antika)
  • Počátky: Osídleny od neolitu, mykénská pevnost na Akropoli vznikla kolem r. 1600 př. n. l.. Podle legendy město založil král Kekrops.
  • Vznik demokracie: V 6. stol. př. n. l. se formovaly základy demokracie, která nahradila aristokracii.
  • Vrchol (5. stol. př. n. l.): Období po vítězství nad Peršany (bitvy u Marathónu a Salamíny), nazývané "zlatý věk" pod vedením Perikla. Byl postaven Parthenon a další památky na Akropoli. Působili zde filozofové Sókratés, Platón, Aristotelés a dramatici Sofoklés a Eurípidés.
  • Úpadek: Po peloponéské válce (proti Spartě) význam města klesal. Od roku 146 př. n. l. se stalo součástí Římské říše.
Středověk a turecká nadvláda
  • Byzantská éra: Od 4. do 13. stol. byly Athény součástí Byzantské říše, postupně se staly provinčním městem.
  • Osmanská nadvláda (1458–1829): Po dobytí Turky se Athény změnily v bezvýznamné město. V roce 1687 byl při benátském ostřelování vážně poškozen Parthenon, který sloužil jako muniční sklad.
Moderní historie
  • Hlavní město: V roce 1834, po vyhlášení nezávislosti Řecka, král Ota I. přemístil hlavní město z Nafplia do Athén.
  • Rozvoj: Během 19. a 20. století prošly Athény rozsáhlou přestavbou. Po roce 1922 (výměna obyvatel s Tureckem) a po 2. světové válce se staly moderní milionovou metropolí.

Epirus

Epirus byl ve starověku periferní, leč významnou součástí řeckého světa, známou pro věštírnu v Dódóně. Po období kmenové správy (Chaonové, Molossové) zažilo území vrchol ve 3. stol. př. n. l. pod králem Pyrrhem. Později součást Římské a Byzantské říše, ve středověku centrum Epirského despotátu. Od 15. stol. pod osmanskou nadvládou, od roku 1913/1924 je větší část součástí Řecka.

  • Starověk (do 2. stol. př. n. l.): Region obývaly kmeny Molossů, Chaonů a Thesprotů. Na rozdíl od městských států (polis) v Řecku byl Epirus spíše královstvím. Proslavil se díky věštírně v Dódóně. Největší slávu přinesl král Pyrrhos (3. stol. př. n. l.), slavný vojevůdce z tažení do Itálie.
  • Římské a Byzantské období: Po porážce Makedonie ovládl Epirus Řím. Později byl součástí Byzantské říše a po roce 1204, kdy křižáci dobyli Konstantinopol, vznikl nezávislý Epirský despotát s centrem v Artě.
  • Osmanská nadvláda (15.–19. stol.): Oblast byla podrobena Turkům, později v 18. a 19. století spravována polonezávislým Ali pašou z Janiny.
  • Moderní dějiny (20. stol. – současnost): Po balkánských válkách byl Epirus rozdělen mezi Řecko a Albánii. Během 2. světové války byl místem bojů mezi Řeckem a Itálií. Oblast Severního Epiru (jižní Albánie) byla dlouho předmětem sporů kvůli řecké menšině. Dnes je řecký Epirus (region Ioannina) kulturně bohatým krajem.
    Epirus rychle získává na pozornosti turistů jak díky horským oblastem, tak i díky dlouhému pásu pláží.
Agios Basileios tis Gefyras

Agios Basileios tis Gefyras

Michaela

Kostelíček Agios Basileios tis Gefyras (čti Vasilios tis Jefiras) se krčí na předměstí Arty jako kamenný pamětník dávných dob. Pochází z 9. stol. a o

OTEVŘÍT»

Pelopones

Peloponés je považován za kolébku řecké civilizace s historií sahající od mykénské kultury (stol. př. n. l.), přes spartské válečníky, počátky olympijských her (776 př. n. l.) až po byzantské, benátské a osmanské nadvlády.
Jedny z nejstarších nálezů v Řecku jsou z jeskyně Franchti.

  • Bronzová doba (stol. př. n. l.): Nejstarší vyspělá civilizace (Mykény, Tiryns), éra legendárního krále Agamemnona.
  • Dórské období a Sparta (stol. př. n. l.): Příchod Dórů, vzestup Sparty jako dominantní vojenské mocnosti v Lakónii.
  • Klasické období: Období Peloponéského spolku vedeného Spartou a konflikty s Athénami (střed athénských a sparťanských imperiálních snah), které popsal Thúkydidés.
  • Římská a Byzantská nadvláda: Od roku 146 př. n. l. součást Říma, později centrum byzantské kultury (Mystra).
    Na severozápadě bylo mocenské centrum křižáckého Achájského knížectví ve městech Andravida, Chlemutsi a Kyllini.
  • Frankové, Benátčané a Osmané (středověk–19. stol.): Frankové staví hrady (Chlemoutsi), následuje dlouhé období střídání benátské a osmanské nadvlády.
  • Novodobý stát (od 1821): Začátek řeckého povstání proti Turkům (Agia Lavra), vznik moderního Řecka.

Střední Řecko

Historie Středního Řecka je úzce spjata s klíčovými událostmi antiky i středověku, neboť tvoří přirozený most mezi severem a jihem země.

  • Starověk a Delfy: Region byl domovem nejdůležitějšího duchovního centra antiky – Věštírny v Delfách, která byla považována za střed světa. Dominantním městem byly Théby, které v klasické době (4. stol. př. n. l.) krátce držely hegemonii nad celým Řeckem po porážce Sparty.
  • Bitva u Thermopyl (480 př. n. l.): Jedna z nejslavnějších bitev historie se odehrála právě v tomto regionu, kde se hrstka Řeků pod vedením spartského krále Leónida postavila perské přesile.
  • Středověk a Byzanc: Po pádu Říma bylo Střední Řecko součástí Byzantské říše. Po čtvrté křížové výpravě (1204) zde vzniklo Athénské vévodství, které navzdory názvu zahrnovalo velké části pevninského Středního Řecka pod nadvládou franckých a později katalánských rytířů.
  • Osmanská nadvláda a nezávislost: Od 15. století byl region pod kontrolou Osmanů. Během řecké osvobozenecké války (1821–1829) se zde odehrálo mnoho bitev a region se stal jednou z prvních oblastí, které tvořily základ moderního řeckého státu.

Thesálie

Thesálie má bohatou historii od neolitu (7. tisíciletí př. n. l.) až po novověké připojení k Řecku v roce 1881. Klíčová byla její role v  perských válkách, pod nadvládou Makedonie a následně pod byzantskou, srbskou a osmanskou nadvládou.

  • Pravěk: Neolitické osídlení - Sesklo a Dimini
  • Antika a thesalští Aleuovci: Ve 4. stol. př. n. l. sjednotil zemi Iásón z Fer, který z ní učinil vojenskou mocnost. V roce 344 př. n. l. však oblast ovládl Filip II. Makedonský.
  • Římská a byzantská nadvláda: Od roku 148 př. n. l. součást římské provincie Makedonie, později samostatná provincie za Diokleciána. Byla součástí Byzantské říše.
  • Středověk a nájezdy: Od 13. století oblast obsadili Valaši, následovala byzantská a srbská dominance.
  • Osmanská nadvláda a moderní doba: Od roku 1394 byla pod osmanskou nadvládou, až do roku 1881, kdy byla většina území připojena k modernímu Řecku.

Západní a Střední Makedonie

Západní Makedonie je historicky významnou oblastí, která byla jádrem starověkého makedonského království. Oblast byla součástí antické civilizace a později součástí římské, byzantské a osmanské říše. Po Balkánských válkách (1912–1913) připadla Řecku.
Střední Makedonie má bohatou historii od starověku, kdy byla srdcem makedonského království (včetně Pelly, rodiště Alexandra Velikého). Po staletí pod římskou, byzantskou ( se slovanskou přítomností) a osmanskou nadvládou se po balkánských válkách (1912-1913) stal součástí Řecka a v roce 1987 byl ustanoven jako administrativní region.
Pod Střední Makedonii spadá Hora Athos s autonomní mnišskou komunitou

  • Antika: Oblast sousedící s Epeirem a Ilýrií, centrum starověkého Makedonského království. Město Aigai (dnešní Vergina) bylo prvním hlavním městem.
  • Římské a Byzantské období: Po pádu Makedonie (146 př. n. l.) se stala součástí Římské říše. Ve středověku byla důležitou součástí Byzantské říše - Thessaloniki byla druhým nejvýznamnějším centrem Byzance, odsud přišli Konstantinos a Methodios.
  • Středověk a spory: V 10.–11. století byla centrem bulharského cara Samuela, následně střídavě pod vlivem Byzantinců, Bulharů a Srbů.
  • Osmanská nadvláda (14.–20. stol.): Oblast byla po staletí součástí Osmanské říše a byla tedy přísně kontrolována.
  • Moderní historie (od 1912): Během Balkánských válek (1912–1913) byla oblast rozdělena a její západní část připadla Řecku (tzv. Egejská Makedonie).
  • 20. století: Během 1. i 2. světové války byla oblast okupována Bulharskem, po roce 1945 se vrátila pod řeckou správu.

  • Starověk: Oblast byla osídlena již v eneolitu. V antice zde vzniklo silné makedonské království (kolem 1200 př. n. l. příchod Dórů), z něhož pocházel Alexandr Veliký.
  • Římská a byzantská éra: Od 2. stol. př. n. l. součást Římské říše, později Byzance. Soluň se stala důležitým přístavem.
  • Středověk: V 10.-11. stol. centrum bulharské říše cara Samuela, později opět pod řeckým/byzantským vlivem.
  • Osmanská nadvláda: Od poloviny 14. stol. až do počátku 20. stol. byla oblast součástí Osmanské říše.
  • Moderní dějiny: Po balkánských válkách (1912-1913) byla historická Makedonie rozdělena, přičemž Střední Makedonie připadla Řecku.

Východní Makedonie (Thrákie)

Historie Východní Makedonie sahá do starověku, kdy prosperovala díky těžbě zlata v pohoří Pangaion. Území bylo klíčové pro Filipa II. Makedonského, později součástí Římské říše (bitva u Filipp). Po staletí osmanské nadvlády (1371–1912) bylo po balkánských válkách začleněno do Řecka.

Samothraki

Samothraki – Ráj svobody ducha

Laďa TYDRA

Samothraki nebo také Samothraké (řecky: Σαμοθράκη) – ostrov volnosti a svobody, ostrov hippies dnešní doby… Svou velikostí se řadí na 21. místo mezi řeckými ostrovy

OTEVŘÍT»

FAQ Historie Řecka

1. Egejské (předřecké) civilizace (cca 3000–1100 př. n. l.)

  • Mínojská civilizace (Kréta)

  • Mykénská civilizace (pevninské Řecko)

2. Temné období (cca 1100–800 př. n. l.)

Úpadek po pádu mykénské civilizace.

3. Archaické období (cca 800–500 př. n. l.)

Vznik městských států (polis), první základy demokracie.

4. Klasické období (cca 500–323 př. n. l.)

Vrchol řecké civilizace – filozofie, demokracie, umění.

5. Helénistické období (323–146 př. n. l.)

Šíření řecké kultury po výbojích Alexandra Velikého.

6. Římské období (146 př. n. l. – 330 n. l.)

Řecko pod vládou Říma, ale kulturně velmi vlivné.

7. Byzantské období (330–1453)

Východořímská říše s řeckým jazykem a kulturou.

8. Osmanská nadvláda (1453–1821)

9. Moderní Řecko (od 1821)

Vznik novodobého řeckého státu.

Demokracie se vyvinula postupně v 6.–5. století př. n. l. v Athénách.

Klíčové osobnosti:

  • Solon – právní reformy

  • Cleisthenes – reorganizace politického systému

Občané (muži narození v Athénách) mohli hlasovat přímo o zákonech.
Nešlo však o demokracii pro všechny – ženy, otroci a cizinci byli vyloučeni.

Starověké Řecko položilo základy:

  • demokracie

  • filozofie

  • vědeckého myšlení

  • divadla a literatury

  • politické teorie

Zejména v období klasického Řecka vznikla v Athens první forma přímé demokracie. Myšlenky řeckých filozofů ovlivňují evropské myšlení dodnes.

Polis byl městský stát — základní jednotka řecké společnosti.

Každá polis měla:

  • vlastní zákony

  • vlastní vládu

  • vlastní armádu

Nejznámější byly:

  • Athens – centrum demokracie a kultury

  • Sparta – vojenský stát

Model polis ovlivnil pozdější vývoj republik a moderních států.

Řecko dalo světu:

  • Filozofii (Sokrates, Platón, Aristoteles)

  • Divadlo (tragédie a komedie)

  • Architekturu (sloupové řády, chrámy)

  • Historii jako vědu (např. Herodotus)

  • Základy vědy a logiky

Mnohé principy moderní politiky, školství i umění mají původ právě ve starověkém Řecku.

Přátelské weby

MyGreekConsultant.com
recko.name
fototravel.info

řecko nás baví logo

Copyright @ 2023 Natfa All Right Reserved.