Pomenší kamenný kostelík Agios Vasilios Methonis je stulený ve venkovské krajině mezi řadami olivových stromů. Cvrkot cikád a sluneční záře tu vytváří idylický nerušený obrázek řeckého venkova.
Zasvěcení patří svatému Basileovi, άγιος Βασίλειος.
Střední doba byzantská
Odhaduje se, že Agios Vasilios Methonis byl vybudován okolo roku 1100. V jeho půdorysu se spojují trojlodní bazilika s centrální kupolí, jak tomu v byzantské architektuře velel převažující trend.
Červené keramické střešní tašky hezky kontrastují se světlými kameny. Ty nejsou upravené do hladkých pravidelných kvádrů, naopak mají nepravidelný, rustikální charakter. V některých částech se střídají s červenými cihlami do vzorů.
V interiéru ještě můžete vidět zbytky středověkých nástěnným maleb. Nejzajímavějším překvapením však byla sytě kobaltová výmalba v kupoli a v apsidě za oltářem.
Na venkově
Nacházíme se 2 km ve vnitrozemí od Methoni v místě zvaném Agaki. Agios Vasilios Methonis se nejspíš nachází na soukromém pozemku. Vede k němu polňačka, ale neoznačená. Působí dost opuštěně, byť tráva okolo byla posekaná. Palma a juka jsou vysazené úmyslně a snaží se o dojem zahrádky. Uvnitř kostela byl bohužel smrad a nepořádek. To bylo smutné.
Byzantští sousedé
Raně byzantské katakomby Agios Onufrios jsou nahoře na kopci skoro hned naproti, je na ně odsud trochu vidět. Zároveň je z cesty ke katakombám vidět na Agios Vasilios Methonis. Předpokládá se, že porézní kameny v kostelních zdech mají svůj původ v katakombách, jejichž materiál byl obvyklým způsobem zrecyklován při budování kostela.

V mém případě je Řecko přímo diagnózou: mám diplom z klasické archeologie a moderní řečtiny. Na Řecku se mi nejvíc líbí jídlo, cikády, letní kina a kreslené vtipy od Arkase. O čím starší kámen zakopnu, tím nadšenější z něj pak jsem. Z místního týmu trávím nejvíc času ve městech, ale nepařím, spíš lezu do muzeí, vyhýbám se hadům a povídám si s místními. Kamarádi mě někdy vezmou plachtit a já se v přístavní hospodě zapovídám s číšníkem o politice :-) Dalším důsledkem mé ukecanosti jsou ty dlouuuhé články…



