Petalidi – moderní rybářská vesnice a starověký římský přístav

Petalidi, peloponéská vesnice na úbočí hory Likodimo, skrývá ruiny starověkého římského přístavu, který sloužil městu Messéné. Dnes si můžeme představit městské centrum s chrámy a luxusní soukromé villy na předměstí. Bohatství kraje spočívalo v olivách, které tu ve větru ševelí stejně i dnes.

V alfabetě se název vesnice píše Πεταλίδι. Dle mezinárodní/anglické transliterace je to Petalidi, v češtině i stejně vyslovujte.

Vesnice Petalidi s asi 1000 obyvatel leží na severovýchodě Messénského zálivu obklopená zemědělskou krajinou a lemovaná pláží s pískem a barevnými oblázky.

Velké změny na Peloponésu

V roce 371 př. n. l. se politická půda Peloponésu zachvěla: v bitvě u Leukter thébský generál Epameinondás vyzrál nad spartskou armádou, zadupal ji do země a ukončil tak hegemonii Lakedaimonců. Aby byla jejich ambicím přistřižena křídla i do budoucna, bylo na Peloponésu roku 369 př. n. l. založeno několik měst držících vliv Sparty na uzdě: Messéné, Megalopolis a obnovená Mantineia.

Součástí projektu starého Messéné bylo i založení přístavu v Messénském zálivu na jižním Peloponésu. Vybraná byla oblast s malým zálivem otočeným k severu, který byl chráněný proti nejhorším větrům. Usedlíky sem přivedl Epimélidés z Koróneie. Ze jména jeho rodného města se zkomolením stalo Koróné.

Pravda, těch 24 km z přístavu do vnitrozemského Messéné představovalo solidní výlet.

Už v Íliadě…

Historie osídlení místa ovšem sahá mnohem dále do minulosti. Jak je to v řecké mýtohistorii tradiční, odvoláme se na Íliadu (IX.152), kde je lokalita zvaná Aipeia nabídnuta Agamemnónem jako součást daru na udobření Achilla. Pausániás (IV.34.5) ztotožňuje dávnou Aipeiu s Koróné své doby a to leželo právě tady mezi svahy hor Likodimo (na severu) a Mathia (na jihu) a modrým Messénským zálivem.

Petalidi: starověké Koróné

Archeologická lokalita v Petalidi je tak čerstvá, že se z ní ještě kouří (psáno v únoru 2026). Technický servis Messinia se rozhodl zmodernizovat silnici z Kalamaty na Koroni (hurá), u Petalidi proběhl geofyzikální výzkum kvůli stavbě obchvatu a zpráva s výsledky byla zveřejněná 2021. Můj oblíbený a pro pevninu spolehlivý oxfordský průvodce Mee, Spawforth: Greece, An Oxford archaeological guide o Petalidi nic neví. Stránky Ministerstva kultury Odysseus nic neví. Odborné články jsem nevyštrachala. I pro mě je tedy obtížné při pohledu do vysoké trávy uhodnout, na co se to zrovna dívám. Buďte ke mně tedy shovívaví, prosím.

Místní archeologickou lokalitu můžeme rozdělit na čtyři úseky: lapidárium v centru vesnice, západní čtvrť Kastri nad tunelem obchvatu, akropoli a villu s lázněmi na předměstí zvanou Lutro. Plocha města obehnaného hradbami se odhaduje na 35 ha, z toho asi 10% připadalo na akropoli s pevnostní funkcí, která měla vlastní okruh hradeb.

Akropolis v Petalidi

Polní cesta odbočující ze silnice na akropoli je označená hnědou památkovou cedulí zarostlou mezi větvemi olivy. Bez jakýchkoli informací jsme toho moc nenašli, jen jeden větší kus cihlové zdi. Člověk má neodbytný pocit, že se promenuje někomu na soukromém pozemku. Archeologové tu zkoumali i římské hroby.

Podle Pausánia stála na akropoli velká bronzová socha Athény s havranem, bohyni se tady v dórském nářečí říkalo Athána.

Svah pahorku Kastri v Petalidi

Pokud přicházíte od východu, první, na co narazíte, je hradba se čtvercovou věží. Pak už se těžko odhaduje určení dalších budov. Kolmá uliční síť se rozprostírala okolo akropole a byla orientovaná na přístav v zálivu. Soukromé domy pocházely z pozdně klasické až raně byzantské doby. Některé místnosti měly mozaikové podlahy, archeologové našli i stopy po pracovních prostorách jako jsou závažíčka na tkalcovské stavy a přesleny.

Archeologové tu objevili i malý chrám, cisternu na dešťovou vodu a raně křesťanskou baziliku. Pokud jde o chrámy, Pausániás zmiňuje chrámy Dionýsa, Asklépia a Artemidy Paidotrofos, živitelky dětí. Na agoře, náměstí, podle něj stála bronzová socha Dia Sótéra, čili spasitele.

Svrchu pahorku je od ruin hezká vyhlídka dolů na moderní vesnici a přístav.

Lapidárium na volné parcele v Petalidi

Na volné parcele poblíž rybářského přístavu v Petalidi jsou shromážděny větší architektonické fragmenty nalezené ve vesnici, které se nevešly do expozice Archeologického muzea v Kalamatě, kde jsou výzkumy v Petalidi prezentovány. Pozemek je obehnán plotem a zatím k jednotlivým kusům, např. sloupovým bubnům, není žádná informace.

Lutro v Petalidi

Starověké Koróné žilo ekonomicky z provozu jako přístav Messéné, jistě tu panovala kosmopolitní atmosféra. Půda v okolí je úrodná, Messénie poskytovala nejkvalitnější zemědělskou půdu na Peloponésu. Vysoká zemědělská produkce a dobré dopravní spojení přilákalo řadu zámožných římských investorů a město se rozrůstalo i díky jejich villám, ze kterých se vytvářela celá předměstí, speciálně podél cesty na sever, která vedla do Messéné.

Lokalita Lutro (v mezinárodní transliteraci Loutro) leží asi 2 km severně od Petalidi. Archeologové tu v sousedství moře objevili takovou zbohatlickou villu: měla centrální chodbu a deset místností s mozaikovými podlahami, udusaným jílem nebo mramorovou dlažbou. Soudě podle dalších fragmentů mramorových desek byly i některé místnosti obložené mramorem.

Patřila k ní budova lázní, které lokalitě daly jméno a měly čtyři místnosti. Dodnes snadno rozeznáte cihlové sloupky pro hypocaustum, systém vytápění podlahy pro místnosti s teplou koupelí, v kontrastu k místnosti pro chladnou osvěžující koupel.

Do areálu patřil i další objekt se třemi místnostmi s mozaikami.

V sousedství se našly i stopy po průmyslové výrobě, konkrétně pece na tavení skla i bronzu. Komplex měl tedy smíšenou funkci, což bývalo obvyklé. I tady se našly hroby, tentokrát se střešními taškami zakrývajícími tělo.

Co se v Petalidi dělo v příštích staletích?

V raném středověku došlo ke zhoršení bezpečnostní situace, neb Byzantská říše tak vzdálené území nekontrolovala zrovna pevně. Celá řada obyvatel se odstěhovala na jih do dnešního Koroni, jehož strategická poloha umožňovala lepší obranu. V původním místě, dnešním Petalidi, došlo k poklesu počtu obyvatel.

Na konci 11. stol. vstoupili křižáci do Svaté země a vyvstala potřeba zajistit námořní spojení mezi Evropou a Akrou. S tím souvisel nárůst obyvatel a obchodních aktivit v přístavech podél námořní cesty. Vybudování pevnosti Pera, zvané také Castello Leone, vzdálené 4,7 km od starověkého Koróné, zvýšilo bezpečnost regionu. Písemně je doložená od 15. stol., současné pozůstatky jsou datovány do 17. stol., tedy do doby tzv. druhé benátské vlády.

Moderní Petalidi

Po osvobození Peloponésu z osmanské vlády se začíná odvíjet příběh současné vesnice Petalidi. Roku 1834 sem Nikolaos Pierros Mavromichalis přivedl asi 200 rodin původem z Mani. Mavromichalisové během několika generací získali prominentní postavení mezi rodinami z poloostrova Mani, dokázali rozhašteřené bojovníky sjednotit a spojit s vojsky hlavního generála osvobozeneckého tažení Theodora Kolokotronise. Od vlády svobodného Řecka pak dostali darem území dnešního Petalidi pro osídlení. V Mesinii tak vznikla maniotská enkláva, která si udržela řadu původních zvyků a také nářečí. Článek o původu této komunity vyšel v nafplijských novinách Anagennithisa Hellas roku 1836.

Uliční plán pro Petalidi nakreslili bavorští vojenští inženýři Kollmann a Strauss. Jejich pravoúhlý plán se zachoval, jejich křestní jména nikoli. Součástí plánu byla moderní sanitační opatření a dostatek plochy byl určen pro hlavní náměstí s parkem. Dnes mu vládne hezký kostel Agios Nikolaos. Domky s dřevěnými verandami jsou hezky opravené, přístav je plný rybářských loděk.

Silnice na Kalamatu byla vybudována v 60. letech. K rybolovu a zemědělství se v 70. letech přidal i turismus jako další zdroj obživy místních. Místní pláž má písek smíchaný s oblázky.

Kudy sem?

My jsme přijeli autem půjčeným na letišti v Athénách.

Z Kalamaty existuje autobusová linka firmy KTEL, která vede přes letiště a Petalidi do Koroni. Jízdní řád a taky tady. Zastávka v Petalidi je v centru u náměstí, ovšem s vybudováním nové obchvatové silnice se možná někam posune.

 

Jestli se vám povede vyzvědět, proč se místnímu prameni na nábřeží říká Liar’s Fountain, čili Lhářova kašna, napište nám to do komentářů, moc vás prosím 😊 Pokud jste na místě shledali nové informační tabule, podělte se s námi o ně třeba v komentářích, nebo mailem. Ráda podle nich článek aktualizuji.

na stránkách organizace památkové péče pro město a pro villu.