Kaple Agios Isidoros na ostrově Leros se hrdě tyčí na malém, stejnojmenném sklalisku, asi 50 metrů od břehu v zátoce Gourna (Γούρνα). Εκκλησία Άγιος Ισίδωρος je vystavěna na ruinách starého chrámu, jehož základy jsou dodnes patrny.
Pokud si říkáte, že jsou vám kaplička, název i panorama nějak povědomé, pak tedy vězte, že téměř identický pohled můžete spatřit na ostrově Chios. Zřejmě má svatý Isidór v Řecku tyto kapličky na skalisku v moři nějak zabukované. Jen pro zajímavost – svatý Isidor je patronem internetu… Takže až se vám zase něco při stahování sekne, zkuste místo nadávek a třískání do klávesnice poslat malou modlitbičku svatému Isidoru. A v kapličce Agios Isidoros zapálit preventivně svíčku proti malwaru.
Kaple Agios Isidoros – jak se k ní dostanete?
Nespornou výhodou geografie ostrova Leros je, že je téměř kamkoliv možné se dostat po svých. Tedy pěšky. Ano, stojí to trochu námahy, zato vám ale neunikne nic, co by vás mohlo zajímat. A když od pláže Krithóni (Παραλία Κριθώνι) – v zátoce u přístavu Αγία Μαρίνα – Agía Marína (vyslovuj Aía Marína) – vyrazíte relativně brzo ráno kolem deváté hodiny, můžete tento celodenní výlet spojit s koupáním a relaxem v zátoce Gourna (vyslovuj Gůrna) na stejnojmenné pláži.
Pěší výlet ke kapli Agios Isidoros je docela krátký – slabých 5 km. S přestávkou na osvěžení v taverně na pláži Gůrna je to docela pohodová cesta. Převýšení také není nijak dramatické, jen je potřeba nepodcenit letní horko a na cestu se zásobit dostatečnou dávkou tekutin. A určitě dobrou obuv, lehké plážové pantoflíčky si dejte do baťůžku a na nohy minimálně pevné sandály. Téměř celou cestu půjdete po asfaltu a téměř výhradně po vedlejších cestách s nulovým provozem. Provoz na hlavní silnici budete na chvíli sdílet nad Alindou, zde můžete v sámošce doplnit zásoby Mythose nebo mražených produktů! Pak už odbočíte doleva na malou asfaltku vedoucí mezi zahradami rozprostírajícími se za nízkými zídkami či ploty.
Pokud vyrazíte autobusem, vystupte na zastávce Álinda (Άλινδα) na trojúhelníkovém kruháči a dále pokračujte podle mapky. Ideální je zadat si trasu do mapy v mobilu, zabloudit prostě nemůžete.
Autem pokračujte z Alindy na Kamáru a poté odbočte na Kókkali.
Vnitrozemí ostrova
Na udržovaných zahradách a sadech je cítit silný italský vliv. Vše je pečlivě obhospodařované, citrusy jsou prostříhané, žádná zbytečná suchá větev nehyzdí příjemný dojem. Olivovníky jsou zmlazené a v každém olivovém hájíčku je skupinka mladých olivovníků. Jestli byla v roce 2024 někde v Řecku slušná úroda oliv, tak právě na ostrově Leros. Všechny hospodářské usedlosti a vilky jsou až přepečlivě udržované, včetně okrasných zahrádek, které si paní domácí viditelně hýčkají! Odpověď na pozdrav a přátelské zamávání je tu samozřejmostí.
Zátoka Gourna
Ale zpět k našemu výletu ke Kapli Agios Isidoros. Po necelých dvou kilometrech pohodové cesty, svažující se k moři, se před vámi rozprostře zátoka Gourna. Té vévodí stejnojmenná pláž, která plynule přechází v pláž Anni. Využijte brzského dopoledne a na rozcestí vedoucí ke Kapli Agios Isidoros odbočte doleva a dopřejte si trochu toho relaxu v taverně – jak jinak než s názvem Gourna – ležící u písčité pláže.
Zatímco pláž Gourna nabízí příjemný stín pod vzrostlými tamaryšky, tak taverna vás naláká na osvěžující frapé a výbornou kuchyni. Takto brzy dopoledne doporučuji vyzkoušet nějakou tu chuťovku v podobě Tyrokroketes či Tyrokafteri – obojí bylo vynikající a pěkně nás nakoplo k dalšímu pochodu ke Kapli Agios Isidoros.
Vesnice Kókkali
Po drobném relaxu a příslibu, že cestou zpět strávíme na pláži Gourna zbytek dne, vyrážíme podél pobřeží k dnešnímu cíli – Kapli Agios Isidoros. Hned za prvním skaliskem napravo od pláže Gourna na vás vyjukne zajímavá, docela velká písečná pláž s romantickým názvem „Pláž mezi Gournou a Kókkali“
Zajímavá je tím, že asi 50 m od břehu je těsně pod hladinou skalnatý skalnatý práh a vlny se přes něj zvláštně lámou… Na pláži nebyla dopoledne ani noha.
Jakmile překročíte horizont, rozprostře se před vámi panorama zátoky pod Kókkali s Kaplí Agios Isidoros.
Po pár minutách se úzkou silničkou dostanete do vesnice Kókkali. Tady vás opět přivítají upravené domky, olivovníky a snad v každé rozlehlé zahradě spatříte koníčka nebo oslíka na pastvě. I poměrně dost kraviček si tu spokojeně užívá hovězí ráj – pokud je pro krávu rájem volné nebe nad hlavou a plný žlab. Prostě echt venkov, jaký na turisticky exponovaných ostrovech už dnes nemáte šanci zažít. A co si budeme vykládat – pomalu už ani u nás… V tomto je ostrov Leros opravdu unikátní a původní, lidé tu žijí silně spjatí se svou půdou a domovem.
V Kókkali už jen stačí sledovat ukazatele, které vás spolehlivě dovedou až ke Kapli Agios Isidoros.
Kaple Agios Isidoros
Ke krásné kapli Agios Isidoros se váže několik půvabných legend. V jedné z nich se praví, že obraz Světce byl zachycen do sítí chudého jednorukého rybáře. Aby ikona projevila svoji vděčnost za záchranu, slíbila splnit rybáři jeho přání. Rybář tedy požádá o druhou ruku a přání je zázračně vyplněno. Aby dal rybář najevo svou vděčnost a pokoru, postavil Kapli Agios Isidoros na místě, kde ikonu z moře vylovil.
Kaple byla vystavěna kolem 14. století na ruinách starověkých staveb, z nichž některé jsou návštěvníkům viditelné dodnes, Část přístupu ke kapli byla vybudována na ruinách z této starodávné éry, což je dobře patrné z ptačí perspektivy.
Nedávný výzkum také ukazuje, že Kaple Agios Isidoros byla součástí starověkého přístavu Porta. Přístavu, o kterém se předpokládá, že obsahoval jak starověký chrám, tak několik opevněných a komerčních budov, které byly postaveny v širší oblasti. Dotyčný přístav byl zmíněn v několika starověkých pramenech a jeho přesná poloha je již nějakou dobu předmětem zkoumání.
Kaple Agios Isidoros je spojena s břehem betonovým chodníčkem asi metr širokým, nad mořskou hladinu čnícím slabých 30 centimetrů (podle výšky přílivu). Je tedy vysoce pravděpodobné, že vás cestou ke kapličce nějaká ta šibalská vlnka škodolibě pocáká. Já to schytal naplno až po lopatky. Nezapomeňte si tedy do baťůžku přibalit vhodnou plážovou obuv, prostě nějaké ty vietnamky.
Skalnatý ostrůvek Agios Isidoros můžete prošmejdit skrz naskrz- bude vám na to stačit pár minut. Kaplička je otevřená, v Řecku nemají ve zvyku mít Boha pod zámkem.
Dominantou Kaple Agios Isidoros je zlacený lustr a pak také překrásné ikony.
Legenda
Svatý Isidor z Chiu byl egyptský voják, který byl na ostrově Chios v roce 251 umučen pro svou křesťanskou víru během pronásledování, které nařídil římský císař Decius.
Podle legendy jeho přátelé Ammonios a Myropa (Agia Myropa), též odsouzeni k mučednické smrti, tělo Isidora navzdory zákazu pohřbili. Myropi byla za tento čin souzena a během procesu vyznala svou víru v Krista. Byla zbita a uvrhnuta do kobky, kde v noci během jejích modliteb náhle zazářilo světlo a Miropě se zjevil Isidor obklopený anděly a odevzdal svou duši Pánu .
Kaple Agios Isidoros se řadí mezi nejpůsobivější a nejkrásnější kostely v Řecku, v neposlední řadě i díky úžasným západům slunce. Agios Isidoros je jedním z nejunikátnějších a nejkouzelnějších míst pro svatby a křtiny. Kaple slaví každoročně s velkými poctami a oslavami 14. května svátek Svatého Isidora.
Když budete mít štěstí jako my, strávíte několik příjemných a tichých okamžiků se Svatým Isidorem o samotě.
Pláž Gourna
Zbytek dne můžete, stejně jako my, strávit na písečné pláži Gourna. Písek má lehce šedavou barvu a vstup do vody je velmi pozvolný, ještě 30 metrů od břehu dosáhnete na písečné dno.
Mírné, táhlé vlnky vás lehce nadnáší, relaxující plážoví povaleči korzují vodou sem a tam a všude kolem vás zní převážně řečtina…
Plážový servis zajišťuje obsluha taverny Gůrna a za mírný poplatek vám pronajme plážový set a samozřejmostí je i donáška nápojů až pod nos. Pokud dáváte přednost přírodnímu relaxu, utáboříte se pod tamaryšky, které (mezi námi) poskytují podstatně větší a příjemnější stín než slunečník zapíchnutý v písku.
Doporučuji v Psarotaverně Gourna smlsnout i nějakou tu větší mňamku – spousta návštěvníků si dopřála opravdu báječnou čerstvou rybu na roštu nad dřevěnými uhlíky. Šéfkuchař vás odvede k okénku vedoucímu do kuchyně a vy si prstíkem ukážete na rybičku, která vás zaujme. My si dali sezónní druh cípala a byl přímo famózní!
Asi ve mě, jako v rodilém Moravanovi, koluje po Cyrilovi a Metudovi tolik řecké krve, že mám neustálé nutkání se vracet domů, do Řecka…