Asklépion – starodávné centrum lékařství a náboženství na ostrově Kos. Po celém Řecku je na 300 svatyní tohoto názvu, tato na ostrově Kós je však nejvýznamější. Podle jedněch zdrojů je založil sám Hippokratés, podle jiných se tu lékařskou vědu učil od svého otce a učitele Herakleida. Každopádně Hippokratés je s Asklépionem na ostrově Kós nerozlučně spjat.
Asklépion, jak už jeho název napovídá, byl zasvěcen bohu lékařství Asklépiovi. Jeho vznik se datuje do 4. století př. n. l.. Leží necelých 5 km od hlavního města ostrova Kós, pod pohořím Díkeos. Při rozsáhlých archeologických pracích bylo zjištěno, že Asklépion byl postaven na místě, které bylo osídleno již v mykénském období. Tak už to chodívá – ruiny jednoho zaniklého vyznání posloužily jako základní stavební materiál nového náboženství…
Místní škola se proslavila spoléháním na duševní odpočinek, dietu a cvičení. Nesnažili se tedy nemoc identifikovat a léčit specificky, cílem bylo spíš celkové posílení těla, které se pak s moribundem mělo vypořádat samo. Považovat Hippokrata za zakladatele moderní medicíny je tedy velmi ironické, že? Nebo naopak? Zastánci alternativní léčby by možná s Hippokratem z duše souhlasili!
Mezi lety 1900 – 1907 objevil pro dnešní svět pozůstatky Asklépionu německý archeolog Rudolf Herzog.
Kde na Kósu leží Asklépion
Samozřejmě je nejpohodlnější využít vypůjčený samohyb. Pokud jste ubytováni v hlavním městě, můžete využít docela širokou nabídku půjčoven kol. Cesta vede prakticky po rovině, je to zhruba 4 km, jen je potřeba počítat s provozem na silnicích (na to jsme ale zvyklí i od nás…). Cestou z hlavního města odbočte na Platani a tam už vás ukazatele nasměrují správným směrem.
No a předpokládám, že i cestovky v rámci fakultativních výletů nějakou tu odbočku k Asklépionu nabízí.
Pod Asklépiem je vybudované parkoviště, které v exponovaných hodinách taktak stačí pro autobusy. Je proto lepší naplánovat si návštěvu Asklepia hned po ránu, nebo navečer. Ono tím pádem bude volněji i v samotném areálu.
Otevírací doba pro veřejnost je od 08.00 do 20.00 hodin a cena vstupného byla v r. 2023 8 éček. Z parkoviště vás zavede dlážděná cestička k pokladně a občerstvení. Jsou tu i veřejné záchodky v docela dobrém stavu (nakonec – za ty prachy…).
Turnikety v době naší návštěvy nefungovaly (jaké překvapení v Řecku), tak nás slečna odpípla ručně a pak už jsme měli naprosto volný rozchod po celém areálu.
Asklépios, bůh lékařství starověkého Řecka
Asklépios – v češtině uváděný též jako Eskulap – měl podle mýtu žít ve 13. století př. n. l.. Jeho symbolem je hůl, jež ovinuje svým tělem had. Dodnes je tento symbol znakem lékařů a lékárníků. V řecké mytologii je Asklépios bohem lékařství a léčitelství a je spojován s bohem Apollónem, svým otcem. Ten dal Asklépia do výchovy kentauru Cheirónovi, jenž jej naučil lékařským znalostem.
Asklépiovou dcerou je Hygieia, bohyně čistoty a zdraví. Pověst praví, že Hippoktratés byl 18. generace v přímé linii Asklépiova rodu… No – zkuste to zpochybnit!
Členění lékařského okrsku Asklépion
Asklépion je rozložen ve třech hlavních terasách:
- Spodní terasa
- Střední terasa
- Horní terasa
U paty schodiště vedoucí na první terasu se nacházely léčebné a očistné koupele, dnes z nich vidíme pouze vyvýšené základy.
V levém rohu se nacházely římské lázně. Ty jsou lépe zachované, dodnes stojí obvodové zdi vysokých budov.
Ty byly propojeny s první terasou a vcházelo se do nich ze sloupové síně. Úzkými bočními okénky můžeme nahlédnout do jejich intimních částí…
Spodní terasa
Po obvodu Spodní terasy se ze tří stran tyčila krytá sloupová síň, která tak vytvářela z terasy uzavřené nádvoří. Na tuto terasu se vcházelo po prvním širokém schodišti. Na spodní terase byly zřejmě místnosti pro léčbu a ubytování nemocných a poutníků, hledajících tu duševní úlevu a uzdravení těla.
Napravo od schodiště stávala latrína – další veledůležitá stavba v areálu, kde se koncentrovalo do jednoho místa spousta marodů… Z těchto staveb se nedochovalo téměř nic.
Jižní stranu Spodní terasy tvoří vysoká kamenná zeď, jež je zároveň opěrnou zdí Střední terasy. Ve zdi jsou výklenky, ve kterých stávaly sochy bohů.
Několik jejich artefaktů mužeme obdivovat. Jeden výklenek sloužil jako kašna s léčivou vodou.
Na druhou terasu se vstupuje opět širokým schodištěm
Střední terasa
Druhá terasa byla centrem náboženských staveb Asklépionu. Téměř naproti schodišti stojí obětní oltář – zde se přinášely zvířecí oběti.
Nalevo od schodiště se tyčí zbytky Apollónova chrámu a úplně vlevo na konci terasy zbytky Lésche (λέσχη v řečtině znamená veřejné útočiště). Posvátný léčebný okrsek Asklépion totiž poskytoval Právo azylu politicky pronásledovaným.
Napravo můžeme obdivovat artefakty Asklepiova chrámu, který sloužil jako centrum kultovního života Asklépionu.
Vlevo od schodiště vedoucí na Horní terasu se nachází Exedra. Ta bývala též zdobena sochami.
Horní terasa
Po třetím širokém shodišti vystoupáme na nejvýše položenou terasu. Hned naproti schodům se tyčil chrám z 2. stol. př. n. l. zasvěcený Asklépiovi. Jeho hlavní účel byl završovat monumentálně celý komplex Asklepionu, být ústředním bodem perspektivy. Prostě dostat nemocné a věřící do kolen již při pohledu z dáli…
Ten byl po nástupu nového nábožensví přestavěn na křesťanskou svatyni. Obě boční a jižní strana Horní terasy byly zastřešeny uzavřenou sloupovou síní zvanou Enkoimeterion.
Na obou bočních stranách se nacházely místnosti pro léčbu nemocných. Enkoimiterion sloužilo k posvátnému snění. Nemocní se rituálně očistili a přespali tam. Ve snu jim bůh měl napovědět vhodný způsob léčby.
Z Enkoimeterionu se dodnes dochovaly pouhé střípky jeho bývalé slávy a mohutnosti…
Nad třetí terasou rostl rozlehlý cipřišový Apollónův háj, do nějž se vcházelo malým schodištěm uprostřed Enkoimeterionu. Procházky hájem sloužily k meditacím a duchovnímu rozjímání, což není k zahození ani v dnešní době. Dnes je tu pro znavené návštěvníky pár laviček.
Zvolněte tedy, hoďte se do klidu a poseďte chvíli. Je odtud krásný výhled nejen na celý Asklépion, ale i na pobřeží Kósu a nedaleké Turecko.
