Agios Athanasios Perdikas je bělostný kostelík honosící se jednou z nejzvláštnějších a nejpitoresknějších kapliček v Řecku. Kříž a ikony tu nejdete v dutině ve kmeni stařičké olivy.
Agios Athanasios se řecky píše Άγιος Αθανάσιος.
Neb kostelů zasvěcených Athanasiovi existuje v Řecku mnoho, můžete využít název Agios Athanasios Perdikas podle nedaleké krásné vnitrozemské vesnice, která má mezi zelenými kopci výhled na moře a jižní cíp Korfu. Další variantou je Agios Athanasios Thesprotias podle ipirotského regionu, ve kterém se nachází.
Venkovaská idyla
Kostelík Agios Athanasios Perdikas leží vedle cesty od vesnice Perdika k pláži Karavostasi. Od Perdiky je to asi 4 km.
Je obehnaný bílou kamennou zdí, dostat dovnitř se dá přes schody, kamennou bránu a nádvoří. Pod olivou přes silnici se povaluje líně stádo ovcí. V rouně to teď v červnu asi musí být peklo, ani žrát se jim, chudinkám, nechce. Na starosti je má světlé honící psisko, které se po nás jen líně ohlíží.
Jak si ikona vybrala bydliště
Klášter je přestěhovaný roku 1811 z místa výš na hoře právě sem. Místo si vybral sám světec – jednoho rána zkrátka nenašli ikonu v kostele, ale tady v dutině staré olivy. Kostel poslušně přestěhovali a při modlitbách prý je třeba třikrát projít do dutiny oné olivy.
Podobná legenda o cestující ikoně se vypráví i o Parze.
Kdo je tu šéf
U schodů bývají dva prapory: řeckou vlajku poznáte snadno. Žlutá vlajka s černou dvojhlavou orlicí patří patriarchátu v Konstantinopoli.
Řecko má svou vlastní ortodoxní církev, jejíž hlavou je athénský metropolita, hranice její oficiální působnosti ale končí v jižním Ipiru a na severu Thessálie – tam, kam Řecko sahalo před Balkánskými válkami. Vše na sever je oficiálně pod správou Ekumenického patriarchátu v Konstantinopoli (s výjimkou Athosu). V praxi si většinu záležitostí spravují Řekové z Athén, ale v severním Řecku vždy u kostelů bývá patriarchát reprezentovaný vlajkou.
Olivové babičky
Místní olivy jsou důstojné dámy. Ta na nádvoří Agios Athanasios Perdikas je velmi stará, ale hned u kostela nacházíme jednu prababičku s vykotlaným kmenem, které radši zakrátili větve, aby se nevylomily vlastní vahou. Pravděpodobně pamatuje Benátčany. To je ona, oliva z legendy. Uvnitř kmene je vydlážděný plácek vybavený ikonami jako kaplička.
O nádvoří se dělí s vavřínem a pomerančovníkem.
Pilíř ortodoxie
Athanasius byl ve 4. stol. patriarchou města Alexandria a proslavil se jako oponent Aria na níkájském koncilu a jako obhájce ortodoxie. Pozornost svého předchůdce patriarchy Alexandra prý upoutal už jako chlapec, když při hrách s ostatními dětmi na pláži pokřtil své pohanské kamarády a odříkal všechny předepsané fráze z paměti. Dodnes je považován za jednoho z učitelů církve.
Světec zemřel 2. května a v tento den je obvykle vzpomínán římskými katolíky (pravoslavnými 18. ledna). Kostelík 2. května slaví své panyjiri a slavnost je vyhlášená. Vystoupení místního folklórního spolku můžete vidět tady a proložené grilovanými jehňaty tady.
Líbezný kostelík
Kostelík Agios Athanasios Perdikas je otevřený a mají tu krásný vyřezávaný dřevěný ikonostas a velký lustr. Ikonostas je z roku 1968 z rukou Petra Mitropulose a zdobí ho ikony Bohorodičky, Krista a Jana Křtitele. V jeho ornamentech můžete znovu najít byzantskou orlici, draka úplně nahoře a motiv vinných hroznů, které symbolizují Krista – pod tlakem ze sebe vydávají to nejlepší.
Na bílých zdech visí všude ikony. Ty se svatým Athanasiem jsou tu hned tři, nejsem si jistá tím, která z nich má být ta zázračná. Interiér je pečlivě upravený a přichystaný na návštěvy.
Brána zároveň ústí ve zvonici, vybudovaná byla 1985 darem od K. Petsi – jak praví nápis.
Původně tu byl klášter, dnes najdete jen druhou budovu s několika pokoji pro přespání poutníků, darem od Andrease a Sotiriose Theodosiu. Za Athanasiem totiž přicházejí prosebníci i z daleka. Podle Spyrose Muselimise, sběratele místní slovesnosti, tu nebyli výjimkou ani muslimové.
Doklady lidové lstivosti
Muselimis v knize Αρχαιότητες τις Θεσπρωτίας přidává další legendu: během násilného obracení obyvatel Perdiky na islám prý odhodlaní křesťané zabalili Bibli do nepromokavé látky a vhodili ji do studny u Agios Athanasios Perdikas. Při skládání přísahy potom místo obvyklé fráze „Při svatém evangeliu,“ říkávali „Přísahám při tom, co je ve studni,“ aby muslimští sousedé neprohlédli jejich falešnou konverzi.
Aby muslimové nezabrali pozemky kostela, vyběhl na skupinu muslimských zemědělců večer nahý jeden z vesnických představených a vykřikoval, že je svatý Thanasis, a svolával kletby na jejich hlavy, když se dotknou jeho majetku. Asi to pomohlo, protože kostelík tu stojí dodnes.
Místo radosti
Kvůli poloze na hezkém místě je Agios Athanasios Perdikas oblíbený pro svatby a křtiny. Bíle omítnuté zdi, prostorné nádvoří, stín stromů, kašna s vodou a pergoly pro panyjiri jsou příjemným a fotogenickým prostředím pro vzácné životní chvíle. Večer můžete z nedaleké pláže Karavostasi sledovat západ slunce za jižním cípem Korfu.
Virtuální prohlídku si můžete dopřát tady.
Přírodní rezervace
Kousek od Agios Athanasios Perdikas leží park upravený v 90. letech. Lemuje říčku Paramithiotis, která se vine pod příkrovem stromů. Bublající voda přetéká přes sérii drobných jezů a v centru parku je starý kamenný most, který původně přiváděl vodu do nedalekého mlýna. Místo se jmenuje Parko anapsychis Perdikas a funguje jako chráněná oblast pro divoce žijící zvířata. Stezky se táhnou asi 2 km. Pro zajímavost: během procházky překročíte hranici z okresu Igumenitsa do okresu Praga.
Virtuální prohlídku 360° na vybraných místech mají tady.
Můžete si dopřát i túru v doprovodu průvodce.
Jak se dostat k Agios Athanasios Perdikas
Z Pargy jsme po eparchiaki odos Pargas – Perdikas vyrazili autem směrem na Anthusu/Igumenitsu. Silnice stoupá do kopce a prochází středem vesnice Anthusa, je rozbitá, úzká, nacpaná auty. Pod Anthusou míjíme vlevo odbočku na muzeum ve vodním mlýně a místní vodopád. Za Anthusou vede vlevo odbočka na Aliho osmanskou pevnost a vpravo na Paliopargu.
Pak po pravé ruce budete mít vesnici Agia a ještě chvíli budete stoupat. Vlevo přijde sjezd na pláž Sarakiniko. Vy budete doleva sjíždět až na Karavostasi, celkem prudce dolů do zeleného údolí. Cesta se bude vinout mezi stromy, samé olivy, platany a další zeleň.
Ve směru z Pargy sjedete doleva na odbočku značenou malými plechovými cedulemi Karavostasi a Προσκηνηματικός ιερός ναός Αγίου Αθανασίου. Ve směru z Perdiky uvidíte formálnější modrou silničářskou ceduli značící doprava odbočku na Karavostasi, Arillas a Ag. Athanasios.
Navštívili jste kapli a prozkoumali jste park? Podělte se s námi o zážitky a fotky v komentářích, prosíme.
V mém případě je Řecko přímo diagnózou: mám diplom z klasické archeologie a moderní řečtiny. Na Řecku se mi nejvíc líbí jídlo, cikády, letní kina a kreslené vtipy od Arkase. O čím starší kámen zakopnu, tím nadšenější z něj pak jsem. Z místního týmu trávím nejvíc času ve městech, ale nepařím, spíš lezu do muzeí, vyhýbám se hadům a povídám si s místními. Kamarádi mě někdy vezmou plachtit a já se v přístavní hospodě zapovídám s číšníkem o politice :-) Dalším důsledkem mé ukecanosti jsou ty dlouuuhé články…