Hrad Panteliou a větrné mlýny nad Agia Marina, ostrov Leros

Panteliou – Παντελίου – je byzantský hrad, jenž se hrdě vypíná na skalnatém kopci Apitiki vysoko nad hlavním městem ostrova Leros. První dochovaná zmínka o hradu pochází z r. 1087 v císařské Zlaté bule Alexia I. Komnéna, kdy byl hrad udělen do užívání klášteru svatého Jana Teologa na Patmosu. Hrad během věků prošel – stejně jako podobné pevnosti na ostrovech souostroví Dodekanésy – bouřlivou historií.

Pěší výlet z Platani ke hradu Panteliou

Ke hradu Panteliou (vyslovuj Pandeliu) se můžete dostat dvěma způsoby. Autem z Panteli (jedna ze dvou částí hlavního města Agia Marina). Nebo jako my vyšlapete z náměstí Platanos několik set schodů pěkně po svých, což je sice cesta delší, zato však namáhavější… Ale neošidíte se tak o prozkoumávání křivolakých uliček vedoucích do strmého kopce Apitiki. A hlavně nepřijdete o nádherné výhledy na hlavní město ostrova a zátoku Alinda, jež se během vašeho postoupání pod vámi budou rozšiřovat.

Ale pěkně popořadě…
Výchozím bodem pro tento výlet bude náměstí Platanos ve stejnojmenné čtvrti hlavního města Agia Marina. Postavte se čelem k hradu a tímto směrem začněte stoupat náměstím nahoru. V nejvyšším bodě náměstí je ústí do uličky Odos Panagia Kastro, která je terasovitě členěna, tudíž pouze pro pěší poutníky. Pozorně hledejte ceduli s ukazatelem, nemůžete ji minout.

Poté už si budete užívat sice strmého, ale klidného výstupu úzkou uličkou mezi upravenými domky bez kraválu mototechniky. Aby jste nesešli ze správného směru, jsou na strategických místech ukazatele a na zemi vápnem vyvedené obrovské šipky.

Nad městskou zástavbou se shodiště rozšíří a jednotlivé stupně prodlouží a vaše obzory začnou nabývat dalekosáhlých pohledů…
A stoupáte…
Stoupáte a kocháte se…
Sigha sigha…

Kaple Profitís Ilias

Pár metrů pod vrcholem, na malé křižovatce na schodech, se dejte doleva. Po malém výstupu po schodech a o něco delším sestupu po silničce se dostanete ke kapli Proroka Eliáše (Εκκλησία Προφήτης Ηλίας). Z malého nádvoří u kaple se chvíli pokochejte výhledy na přístav Ag. Maina a malebný záliv Alinda, lemovaný bílými domky Krithoni a Alinda. Díky vysokému převýšení dokonce i lehce přehlédnete osadu Kamara na vrcholu šíje a můžete se pokochat protějším břehem se zátokou Gourna! Prostě Leros jako na dlani.

Vrátíme se zpátky na rozcestí pod hradem a ve stínu si trochu odfrkneme. Poté vystoupáme posledních pár desítek metrů a projdeme otevřenou brankou v úpatí bastionu do areálu hradu Panteliou.

Historie hradu Panteliou

V oblasti kolem hradu byly nalezeny střepy z doby bronzové, mykénské, ze 4. století a římského období. To jen dokládá strategický význam tohoto místa. Skála, na které bylo byzantské opevnění ostrova Leros vystavěno, byla v nepřetržitém využití ještě před započetím jeho stavby.

Později ostrov obsadili rytíři řádu Johanitů, kteří zanechali na hradě Panteliou svoji výraznou stopu. Postavili vnější ohradu se silnými baštami a bastiony. V mnoha částech hradu jsou stále zasazeny erby johanitských pánů a velmistrů. Několik částí vnitřního ohrazení hradu bylo postaveno na počátku 16. století jako příprava na osmanský útok.
Roku 1505 obléhal hrad Panteliou osmanský admirál Kemal Reis, pevnost se mu však dobýt nepodařilo ani r. 1508. Až v r. 1522, po obléhání ostrova Rhodos, byla sepsána smlouva mezi sultánem Suleimanem a Velmistrem Řádu rytířů Philippem Villiersem de L‘Isle-Adam a Leros tak přešel do rukou Osmanů..

Za turecké okupace byly provedeny opravy vnějšího ohrazení a bastionů.
Během italské okupace byly budovy ve třetí úrovni hradu upraveny a využívány pro vojenské účely. Tím ale změny na politické a vojenské scéně a jejich dopad na hrad neskončily. Na podzim roku 1943 je hrad Panteliou bombardován německým letectvem a části jeho zdí jsou zdemolovány.
V současnosti byly dokončeny studie pro stavební obnovu a posílení hradního opevnění a pro rekonstrukci divadla pod otevřeným nebem, jenž se nachází v západním traktu opevnění.

Kostely a kaple v areálu hradu Panteliou

Po vstupu do hradu Panteliou se ocitáme na nádvoří přímo naproti kostelu Παναγία του Κάστρου (čti Panaía tu Kástru).
Kostel Panagia byl vystavěn v 11. století našeho letopočtu, zlacený ikonostas je z roku 1745, stejně jako Biskupský trůn (Δεσποτικοί Θρόνοι ) a Kazatelna.
Podle tradice se na ostrově z moře objevila ikona Panny Marie, která se zázračně usadila v prachárně hradu mezi dvěma hořícími lampami a to i přes snahu turků ji odstranit.
Na její počest byl na stejném místě postaven chrám, který se velmi brzy stal cílem poutí na ostrov. Kostel byl na současném místě postaven po roce 1669. Původní kostelík musel být renovován a rozšířen do roku 1719, v roce, kdy byl slavnostně otevřen metropolitou Karpathosu.

Podle jiné verze je zázračná ikona datovaná do roku 728 našeho letopočtu a je dílem evangelisty Lukáše.
Jednolodní kostel prošel v průběhu 18. a 19. století mnoha zásahy a přístavbami.
Kostel jsou umístěny ikony výjimečné kvality, z nichž mnohé, stejně jako různé relikvie, jsou vystaveny v Církevní sakristii byzantského umění (Εκκλησιαστικό Σκευοφυλάκιο Βυζαντινής Τέχνης), která byla postavena nedávno vedle chrámu a funguje jako muzeum. Mimo jiné zde můžete obdivovat vzácné rukopisy, svaté knihy, vzácné ikony, svatá roucha a další církevní předměty.

V areálu hradu se dodnes nachází kaple Nejsvětější Trojice, kaple Fragkoklisia s fragmenty fresek z 9. století, kaple Agios Nikolaos a středověký kostel zasvěcený Neznámému křesťanskému mučedníkovi.
Kaple Fragkoklisia (Frankové, západní katolíci – v tomto případě zřejmě Johanité…) se nachází v nejstarší byzantské části hradu a na návštěvníka působí – přestože je rozlohou docela malá – velmi monumentálně a dýchne tu na vás závan věků…

Opevnění hradu Panteliou

Vaše první kroky po prohlídce Kostela Paganagia vás zavedou na ochoz Západního bastionu, kterému dominuje velký kříž a zvonice vkomponované do bývalých střílen. Výhled z bastionu na přístav v Platani a záliv Panteli je nepopsatelný – máte jedinečnou možnost pokochat se nádherou ostrova Leros téměř jedním otočením hlavy.

Další vyjímečná panoramata nabízí pohled z prostoru střílen Dělostřelecké baterie u Východního bastionu, ke kterému se dostanete po štěrkové cestě

Prohlídku hradu Panteliou nijak neuspěchejte, nechejte do sebe nasáknout historii a i nádherné okamžiky dnešního dne…

Při pohledu přes pažení bastionu pak uvidíte další cíl vaší dnešní výpravy za krásami Lerosu – v dáli na konci hřbetu výšiny Apitiki už na vás kynou svými lopatkami větrné mlýny nad Panteli.

Pokud vyměníte pohled romantika za nadhled obránce pevnosti hradu Panteliou, pochopíte, na jak strategickém místě byl hrad zbudován…

Alej větrných mlýnů nad Panteli

Hrad opustíte stejnou bránou, kterou jste vstoupili (malé info: pokud si potřebujete odskočit, tak stylový záchod najdete pod severním bastionem za kostelem Panagia v hradbách. Kam produkty mizí, netuším…).

Asfaltová silnice směr Panteli vede z kopce, takže to docela odsýpá. Užívejte si výhledy na příkré kamenité pobřeží s azurovým mořem. Věnujte ještě poslední pohled vzhůru k bastionům a zjistíte, jaké měli Osmané pocity, když se to na ně pěkně zvrchu sypalo, úkryt žádný a hluboko pod vámi jen voda a skály.

Hrad Panteliou se pomalu scvrkává na horizontu a vaše vjemy nyní plně zaměstnávají hezky zrenovované – ač nefunkční – větrné mlýny (Ανεμόμυλοι). Nefunkční ve smyslu nemelem nemelem, avšak minimálně jedna funguje jako stylová taverna. Bohužel pro nás až ve večerních hodinách, odpoledne měli ještě huboké padla. Berte to tedy jako námět na romantickou vyjížďku za stylovou večeří, spojenou s vyhlídkou na osvětlené Panteli.

O pár serpentin níže pak stojí další rádoby mlýny v kykladském stylu, ty pro změnu slouží jako nóbl ubytování.

To už vás asfaltka dovede do Panteli, kde se před návratem můžete zrelaxovat na stejnojmenné pláži i v přilehlých tavenách, vychlazený Mythos a něco na zub určitě přijde vhod!

Cestou zpět do výchozího bodu na náměstí platanos vám Leros nabídne další zajímavé pohledy na hrad Panteliou a hlavní město Agia Marina.

No uznejte, že pěší výlet za krásami Leru – dnes konkrétně na majestátní hrad Panteliou a Větrné mlýny Leru – má něco do sebe!