fbpx
Roman Odeon na ostrově Kos – památka z období římské říše

Roman Odeon na ostrově Kos – Ρωμαϊκό Ωδείο Κω – je významná památka z období římské říše, jejíž součástí od r. 82 n. l. Kós byl. Leží na periferii hlavního města Kósu, na konci vzrostlými cypřiši lemované cesty. Naproti, přes hlavní silnici, se rozprostírá rozsáhlá Západní archeologická oblast. Odeon samotné obklopuje přírodní zeleň a téměř sem nedoléhá dopravní ruch. Celý venkovní prostor divadla je volně přístupný, pouze výstavní prostory pod hledištěm jsou uzavřeny a mají svoji otevírací dobu. Bohužel pro nás – muzeum bylo zrovinka zavřeno.

Roman Odeon (starořecky ᾠδεῖον) je označení pro zastřešenou antickou stavbu, která sloužila především pro hudební a pěvecká klání. Narozdíl od podobného, vzdušného amfiteátru, bylo Roman Odeon zastřešené. To také většinou limitovalo jeho celkovou velikost a tím pádem i počet míst pro návštěvníky. Roman Odeon na Kosu mohlo nabídnout – řečeno dnešní terminilogií – až 750 míst k sezení. Jestli byly k dispozici i nějá místa na Bidýlku historické prameny neuvádějí…

Historie

Roman Odeon bylo vystavěno mezi 1. a 2. stoletím n. l. na místě původní veřejné budovy. Ta byla zřejmě určena pro shromažďování volených občanů jako tzv. Búleutérion (radnice) – že by se tímto Římané vypořádali s Řeckým demokratickým zřízením? Radnici strhneme a postavíme jim místo toho dívadlo. Chléb a hry… Aby ale Řím udržel zdání demokracie, bylo Roman Odeon na Kosu i místem pro shromažďování Gerůsie (Γερουσία), což byla aristokratická instituce. Ta sice neměla žádnou politickou moc na ostrově (!), ale udělovala vyznamenání významným občanům(!). Příznačné i pro dnešní dobu, což…

Roman Odeon pro dnešní svět objevil r. 1929 tým italského archeologa L. Laurenziho a tato archeologická expedice započala první restaurátorské práce na Odeonu. Další práce na objektu byly prováděny v devadesátých letech pod taktovkou Ředitelství pro restaurování antických památek.

Jak k Roman Odeon

Jednoduše: pokud jste ubytováni přímo v hlavním městě Kos, máte to k Roman Odeon nějakých 20 minut chůze od přístavu. Pokud do Kosu přijíždíte autem či na skutru, doporučujeme odstavit samohyb na veřejném parkovišti, parkování je zcela zdarma. Kdo dřív přijede, ten chytí bezpečně fleka. Toto parkoviště je výhodné využít i pro celodenní šmejdění po Hlavním městě. K Roman Odeon je to z parkoviště pár minut po chodníku podél hlavní silnice směrem z města ven.

Cestou k Roman Odeon můžete malou odbočkou navštívit Katolický kostel Svatého kříže. Ten vás ohromí vysokou vstupní bránou a monumentálním vstupem do kostela.

Roman Odeon

Roman Odeon má téměř přesný čtvercový půdorys 29,9×31,9m a zastřešený měřil na výšku úctyhodných 12 metrů! Z technického hlediska se může jevit zajímavé použití stavebního materiálu k výstavbě pilířů hlediště. Stavitelé Roman Odeon použili tzv. Lité zdivo (Opus caementum). Jeho vlastnosti po vytvrdnutí byly podobné betonu. Tuto metodu převzali Římané od Řeků (ti ho nazývali Emplekton), takže až vám bude nějaký Řek vášnivě tvrdit, že cement je řeckého původu, věřte mu!

Hlediště Roman Odeon má 14 půlkruhových sedadel, z nichž spodních devět bylo obnoveno do původní podoby s mramorovým obložením. Následuje ochoz a dalších pět kamenných sedadel. Spodní, renovovaná část hlediště je rozdělena schodišti na čtyři části. V prostoru pod hledištěm se nachází řada místností, původně sloužících jako pracovny či obchůdky(?). Dnes jsou využívány ke stálé expozici o Roman Odeon. Snad budete mít více štěstí a dostanete se i do vnitřních prostor. My pouze nahlédli skrze mřížoví.

Pokud stojíte na horním ochozu hlediště vpravo směrem k jevišti, můžete pár metrů od Roman Odeon objevit artefakt mozaikové podlahy. Je kryta plachtou a blíže se k ní asi také nedostanete, nám v cestě bránily mříže s petlicemi. Na opačné straně hlediště jsou podél zdí pozůstatky přilehlých technických místností.

Archeologický koutek naší Míši

Rozdíly mezi řeckým divadlem, odeonem, amfiteátrem

Odeon

Odeon bývalo menší a bylo populární v římské době. Většinou se používalo pro hudební představení, přednášky, čtení poezie a také pro městské samosprávy. Častěji je najdeme ve městech. Římané nepotřebovali najít kopec, postavili si ho z betonu. Ve Středomoří provedli technickou revoluci. Lité zdivo není podobné betonu, je to beton. Zvenku ho obkládali kamennými deskami, aby byl elegantní. Dokázali vytvářet ohromující sofistikované konstrukce, které dnes mnoho lidí nedocení, protože holý neobložený a odrbaný beton trčící uprostřed planiny je cokoli, jen ne malebný. Beton není masivní, je v něm zaklenutý tunel, jehož valená klenba rozkládá váhu materiálu, tekže ve spodním patře může výt bezpečně dutá chodba. Ta je zaoblená podle půdorysu budovy a poskytuje přístup i tunely z vnitřku.

Řecké divadlo

Řekové využívali terén a doplňovali ho masivním zdivem z kvádrů. Proto řecké ruiny vypadají v krajině tak malebně. Řecké antické divadlo sloužilo k představením během náboženských slavností spojených s Dionýsem, který umožňoval dočasnou změnu identity herce a nahlédnutí do toho, co by se dělo, kdyby přestal být udržován společenský řád. Obvykle je najdeme ve svatyních. Přístup je pouze povrchovými schodišti.
Starověký Kos měl  i své tradiční řecké divadlo, zatím archeologicky neprozkoumané a veřejně nepřístupné, v lokalitě Ambravis.

Amfiteátr

Řecká předložka amfi znamená naproti. Amfiteátr tedy má půdorysně dvě divadla naproti sobě a tvoří elipsu (ne ovál). Jde o typicky římskou stavbu – na území Řecka zatím nevíme ani o jednom. Je konstruován litým betonem.
Ještě existuje hippodrom (ten se nachází v Západní archeologické oblasti přes silnici) a circus pro koňské závody, ty jsou rozměrově nejrozsáhlejší. Řekové nejspíš posedávali na trávě okolo trati, Římané z betonu konstruovali tribuny pro diváky.
Řekové závodili, aby uctili bohy.
Římané, aby pobavili diváky.

Atmosféra památky Roman Odeon

Jako spousta jiných památek na ostrově Kós je i Roman Odeon naprosto volně přístupné – tedy ta jeho podstatná část. Brzy dopoledne jsme byli na tomto kouzelném místě téměř sami a naplno jsme si užívali jeho Genius loci. Nemohu říci, že by se okolí přímo topilo v zeleni (byl žhavý červenec), ale vzrostlé cypřiše a stromy dělají maximum pro oku lahodící panoráma.

5 2 hodnocení
Article Rating
Upozornit mě
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Máte jinou zkušenost či aktuální info? Napište nám komentář.x