fbpx
Tou Mougou – nejstarší kafenio Dodekanés
Print Friendly, PDF & Email

Plakáty s řeckými bojovníky za nezávislost, Georgios Karaiskakis, Laskarina Bouboulina (1821), král Konstantin, Che Guevara s doutníkem, diktátor Mussolini, polorozpadlá mapa světa, desítky fotografií majitele Nikolase a jeho zákazníků, kteří trávili nespočet nocí nad sklenkou whisky, tsipoura, ouza a rakije. Živé „muzeum“ ve stínu rock and rollu, kde se zastavil čas někdy v 50. letech minulého století. Na konci náměstí Chory ostrova Astypalea se skrývá přes 150 let staré kafenio! Jedno z nejstarších na Dodekanésách a v celém Řecku. Ráno jsem tam zašel na šálek řecké kávy a v noci na sklenku něčeho ostřejšího…

KAFENEIO, po našem kafenio, je důležitým místem kde se nepije jenom káva, ale nad sklenkou pálenky se řeší každodenní starosti, politika i sport. Kafenio bezpečně poznáte podle typicky dřevěných, většinou modrých, židliček s proplétaným sedátkem a na ní sedícím řeckým dědulou. To je další typický znak… ženám, těm řeckým, je vstup zakázán. Samozřejmě řeckou kávu v džezvě vám ženská ruka připravit může, dát nějakou dobrůtku či nalít sklenku také. Kafe elliniko (řecká káva) se sladí už při přípravě, hlaste proto zda chcete sladkou, středně sladkou nebo bez cukru. Někde vám donesou kávičku ještě v džezvě, pozor na popálení, chytněte za držátko a nalejte si tento povzbuzující nápoj sami. Každý zážitek se počítá. Zkuste jednou vynechat hnědý mok u snídaně na hotelu, skočte si na pravou silnou řeckou a uvidíte, co vám déle zůstane v paměti a na které posezení u kávy si doma vzpomenete. Já si teda na poslední instantní břečku z kontinentální snídaně nepamatuju, ale na tu z kafenia, na tu se nezapomíná a dokonce tady o ní píšu článek :-) Není to o tom, kopnout do sebe po ránu trochu kofeinu, ale udělat si ten den hned od prvního doušku krásnější, zajímavější a třeba i obohacující, v případě že vládnete jazykem.

Το καφενειο του Μουγγου – Αστυπάλαια

Kafenio Tou Mougou provozuje posledních 23 let bývalá rocková hvězda ostrova Nikolas. Historie jeho podniku je však mnohem starší, minimálně 100 až 150 let! Tehdy bylo v Choře ještě jedno kafenio Barbalias, které ukončilo svůj provoz před 50-ti lety. Tou Mougou v překladu znamená „němé“. Předchozí majitel Michalis byl totiž němý a zemřel v kafeniu na zástavu srdce. Kavárnu vlastnil spolu s Jannisem, kterému místní lidé říkali „lada“, tedy lakomý (držgrešle). Jannis umřel rovněž na slabé srdce, bylo mu sotva 45 let :( Přes tuto smutnou událost zažilo kafenio Tou Mougou nespočet společenských akcí, svateb, narozeninových oslav či stovky protancovaných nocí až do ranního rozbřesku. Každý muž z Chory zde vyrostl, včetně Nikolase. Současná podoba interiéru je obrazem jeho života. Všechno co měl sem přinesl a vystavil. Desítky fotografií všude kolem na zdech jen potvrzují, že nesedíme v kdejakém lokálu, ale v živém muzeu s obrovským příběhem… Kafenio navštívily i významné osobnosti jako řecký král Konstantin nebo president Karamanlís. Když jsem Nikolasovo kafenio objevil na internetu, kousíček od našeho ubytování v rodinném hotelu Kallichoron, bylo předem jasné, že sem budu chodit několikrát denně…

Těsně před svítáním zadrnčel budík. Ten zvuk byl pro mě jako z hororu. Stačilo vyjít na terasu našeho pokoje, podívat se na hrad a všechna únava z nevyspání byla rázem pryč! Utíkal jsem s fotoaparátem kolem mlýnů nahoru do hradu, abych si vychutnal první paprsky vycházejícího slunce. Jen já a Astypalea – za tu námahu to prostě stojí. Na zpáteční cestě jsem byl celý nedočkavý na první řeckou kávu v kafeniu Tou Mougou. Sednul jsem si venku před vchodem na židličky a pozoroval místní dělníky, jak se schází na první kávu před pracovní směnou. Člověk si v ten moment uvědomí, jak málo stačí lidem ke štěstí, jakou sílu má malá komunita v obci a kde se náš život ve velkoměstech totálně ztrácí. Občas profrčí někdo na motorce, přibrzdí, prohodí pár slov s kamarádem u kávy a pokračuje dál. Každodenní zastavení nad šálkem kávy a její hlasité usrkávání je prostě rituál, který dělá ten jejich obyčejný život o něco lepší… A věřte, že se tu nikdo nefláká a jen co tu kávu dopije, nastartuje motorku a jede třeba na stavbu. Obsluha kafenia mě vždy vítala s velkým úsměvem. Co si budeme říkat, ale takových nadšených turistů – (spíš bláznů), kteří chodí mezi prvními po východu slunce do kavárny moc nepotkáte :) Kafenio není jen o kávě, ale také o alkoholu, hudbě, tanci a večerních posezeních s přáteli. Večer, když šla moje polovička po celodenním dobrodružství spát, nastal čas na další sólo výpravu! Vyrazil jsem se stativem po tmě do hradu. Chtěl jsem pozorovat hvězdy a zažít trochu samoty uprostřed Kastra až se setmí. Měl jsem štěstí, brána byla tentokrát otevřená. Rozložil jsem stativ a snažil se zachytit hvězdnou oblohu nad kostelíkem Aghios Georgios. Vzpomněl jsem si tenkrát na Laďu (autor TYDRA) a říkal jsem si: „jakpak to ten lump asi fotí?“ :) Byl to zvláštní pocit… okenice o sebe pod náporem větru mlátily sem a tam, nade mnou se třpytilo milion hvězd a kolem jen tma a nikde ani živáčka. Prošel jsem si v klidu noční uličky, udělal několik snímků, až mi z toho vyschlo. V ten moment mi už pomalu umírala baterka v mobilu, ale říkal jsem si, že Peťule určitě spí a hledat mě asi do rána nebude. Sednul jsem si ke kulatému stolu v rohu kafenia Tou Mougou, objednal první Ouzo a v tom se ve dveřích objevil kámoš od Chrise z pláže Vatses (ráno nám poradil cestu k jeskyni Negros). „Hi Zdenek!“ a rázem bylo další Ouzo na mém stole. Všimnul si toho Petros, který seděl u protějšího stolu a BUM, třetí Ouzo stálo na mém stole. No musel jsem tu rundu klukům okamžitě oplatit! Muzika hrála na plný pecky, dědci v kafeniu nohama dupali do rytmu, Jámas střídalo Jámas a měl jsem ji rázem jako z praku :D Seděl jsem s Petrosem, on neuměl ani slovo anglicky a já skoro žádnou pořádnou větu řecky. Přesto jsme se dokázali pobavit a smát několik hodin v kuse. Stačilo jen Jámas a bouchání sklenic o sebe i o stůl. Mezitím mě už naháněla Peťule na mobilu, který dlouze vyzváněl v kapse, ale přes tu hlasitou hudbu jsem nevěděl vůbec o ničem. Odcházel jsem v krásné náladě a platil jsem tuším jen 4€!

Další večer šla Peťule se mnou, ale už to nebylo ono… V kafeniu se sešel plný stůl turistek z Německa, Petrosovi do toho něco vlítlo a včerejší atmosféra se už nemohla opakovat. Měli jsme z předchozího večírku dohodu, že dneska kafenio nafotíme a nebylo z toho nic. Pár dní po nás doletěly na Astypaleu naše kamarádky z recko.name Zdenka s Galčou. Na rozdíl ode mě umí Zdenka hodně dobře řecky, takže dostala úkol, aby všechny pozdravovala a zkusila vyfotit pár momentek z interiéru. Servírka Rena si na mě prý okamžitě vzpomněla, stejně tak Petros a Stefanos:

Nejlepší byl Petros, ten si na Tebe vzpomněl okamžitě a pravil: Máš tužku? Já ti napíšu můj telefon a ať mi zavolá. Pravila jsem: Ale on neumí řecky, nevadí? Nevadí… A ty umíš anglicky? Ne, ale to nevadí, ať mi zavolá
Takže, tady máš telefon: +30***5718***

Kafenio Tou Mougou byl jeden z největších zážitků na ostrově Astypalea. Člověk si v něm přišel jako na návštěvě u svých známých. Je to možná tím, že Astypaleu najdeme daleho od lodních linek (charterových destinací) a masového turismu z nejprofláknutějších ostrovů. Tady si ještě váží každého človíčka, který sem zabloudí! Tímto bych chtěl moc poděkovat Zdence (manoulka) za její fotografie, bez kterých by tenhle článek asi nikdy nevznikl. Snad to letos trochu napravím, vytipoval jsem si tři stará kafenia na řecké pevnině, které bych rád přidal do naší nové rubriky „Řecký Gurmán -> Kafenia“…

[wpgmza id=“46″]

 

Odkud jsme čerpali:

popaganda.gr/pio-rock-n-roll-kafenio-stin-ellada-vriskete-stin-astipalea/

0 0 hodnocení
Article Rating
Upozornit mě
Upozornit na
guest
6 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Zdenka Pimperova
Zdenka Pimperova
7 let před

Zdendo, jsi neskutečný. Tvůj styl je nenapodobitelný, čteš se náramně. Možná proto, že to cítím stejně, krásně se u toho dojímám:-) Kafenio Tou Mougou se nedá zapomenout nikdy, byl to i pro nás nevšední zážitek, třebaže narozdíl od tebe jsme o něm dopředu vůbec nevěděly, natož o jeho historii… O to větší překvapení bylo, když jsme po několikerém ošlapování kolem sebraly odvahu a vlezly drze dovnitř. Dědci nás přivítali velmi vřele a při druhé návštěvě jsme obě dopadly přesně jako ty – s tím rozdílem, že jsme neplatily ani ty 4 €…
Slibuji, že teď při naší pouti po kykládských ostrůvcích budem pilně navštěvovat kafenia. Která se nám zalíbí a budou mít nejen atmosféru, ale i historii, dám ti o nich reference i fota.
Dík za tvůj skvělý web, ráda sem chodím:-)

Zdeněk - ADMIN
Odpovědět na  Zdenka Pimperova
7 let před

Ahoj Zdenko! Moc jsi mě potěšila, že jsi navštívila web i tento článek. Vždyť jsi jeho spoluautorka – bez fotek by to nešlo :) Na Tou Mougou v životě nezapomenu a už taky koukám po dalších starých kavárničkách. Budu se těšit na vaše poznatky z letošních Kyklád a pokud by jsi chtěla o nějakém kafeniu napsat a doplnit tak další „kamarády“ k Tou Mougou, tak budu jenom rád. Krásné léto přeje Zdeněk…. moc děkuji a ……. JÁMAS!!!

Alice Jirošová
Alice Jirošová
7 let před

Zdeňku, díky za krásně poutavý kafeneionský článek…:-) , je to radost číst při kávičce a vzpomínkami se toulat Řeckem, a o to krásnějším touláním je část, kterou jsem nikdy ještě neviděla…v kafeniu, v kterém jsem ještě nikdy neseděla.S Řeckem se to prostě líp žije ! Těším se na další článek, pokud je budeš stíhat psát při tom plánování řecké turistiky :-)

Zdeněk - ADMIN
Odpovědět na  Alice Jirošová
7 let před

Alice, my děkujeme za přečtení! Nad šálkem dobré kávy to musel být dvojí zážitek, že jo? :) Plánování míst pro letošní tour mám již hotové. Spíš koukám, co je ještě v okolí, hledám třeba stará kafenia, kostelíky atak. Ještě ladím poslední ubytování na Pelionu… Do odjezdu určitě něco napíši! Posílám jednu fotečku z uliček Chory Astypalea, kterou jsem vytáhnul z PC až dneska :)

Hana M.
Hana M.
7 let před

Zdendo, vždycky netrpělivě čekám, co se tady zase objeví za článek…. Je super, že ukazuješ nejen přírodu a pláže,ale „jiná místa“, kde je možné si užít řeckou atmosféru. Je to kouzelné, ráda bych to taky někdy zažila….. Ale to bych asi musela být tak ukecaná jako Ty!!! :-)

Zdeněk - ADMIN
Odpovědět na  Hana M.
7 let před

Hani, ty jsi naše nejvěrnější čtenářka :) Máme toho s Tydrou ohledně rubriky Řecký Gurmán hodně v plánu, snad se zadaří a brzy zase něco napíšeme ;) P.S. já a ukecaný? :D Já jsem právě uplný opak… ze mě se stává ukecaný až zapadnu do kolektivu. Na začátku jsme vždy takový zabržděný a spíš poslouchám ostatní :D

6
0
Máte jinou zkušenost či aktuální info? Napište nám komentář.x