Taverna Spyridoula

Taverna Spyridoula se nachází v přístavu Sivota na ostrově Lefkada. Přístav zabírá úzkou zátoku, zabíhající hluboko do ostrova. Takže podél strmého pobřeží zbývá opravdu úzký proužek pro silničku zátoku lemující. A také pro spoustu psarotaveren, kaváren a cukráren lemujících onu silničku. Stolečky před jednotlivými podniky pak zabírají i úzký pás na nábřeží, těsně u moře. První, co vás zaujme, je hvízdání vánku v lanoví a mezi stěžni a jemné kovové cinkání linoucí se z mariny… Prostě přístavní atmoška jak má být.

Tavernu Spyridula jsme zvolili hlavně proto, že jediné volné místo na zaparkování jsme našli na plácku (v zatáčce u vjezdu do přístvu) rezervovaném právě pro tuto psarotavernu. Jinak zaparkovat v omezeném prostoru přístavu je téměř nemožné… Taverna Spyridoula je od parkoviště slabých 50 metrů.

Jako každou správnou psarotavernu, tak i Spyridoulu dopředu avizoval nezamněnitelný odér rybiny. A samozřejmě také chladící pult s vystavenými mořskými potvorami.
Podnik sám je poměrně rozlehlý, podlaha je dlážděna lesklými pláty mramoru, takže vypadá, jako kdyby ji právě opláchli proudem vody. Což vás nutí našlapovat opatrně, aby jste sebou nesekli…

Místní kočky nás okamžitě zaměřily a s nedbalou elegancí se začaly obtáčet holkám kolem nohou – k jejich velké radosti. Ty falešné potvory prostě na dálku vycítí kočičí mámy…

Pak už jen stačilo ukázet prstem na naši rybí favoritku a na váze překontrolovat výslednou cenu – bratru za 60 éček.
Tentokrát vyhrála červenofialová ryba – φαγκρί.
Tady si dovolím malou odbočku k nám známějšímu pojmenování této rybky – a doufám, že správnému:
Φαγγρί (φαγκρί) je česky Pražman obecný. A tady prosím nezaměnit s pražmou, neboť:
Τσιπούρα – mořan zlatý (Pražma královská, dorada…) je naprosto jiný druh, i když jsou si tvarem docela podobné. Chaos v tom ostatně mají i středoevropští dovozci a prodejci…
Takže pražman není samec od pražmy jak by se mohlo zdát!

Co jsme si v taverně Spyridoula dali

Jako předkrm jsme zvolili tradiční Tzatziky, zde netradičně podávané s opečenými plátky pšomí. Ten byl lehce dochucen oreganem a pár kapkami olivového oleje. Tzatziky byly pěkně krémovité, dobře ochucené a s opečeným chlebíkem fakt mňamózní! Dali jsme si hned dvě porce…

Gavros – γαύρος, neboli ančovičky. Dobře připravené, jedinou výtku, kterou sklidily, bylo jejich množství. Před 15. roky jich za menší cenu bylo 2x tolik… Holt takový je už dnes trend – za více peněz méně muziky.
Kuřecí filet na grilu – dobře ochucená kuřecí prsa, šťavnatá.

Pražman – neboli φαγκρί, jak bylo prezentováno na ceduli. Výborně ochucený, nevysušený, nadlábli jsme se dva a pochutnali jsme si.

Přístav Sivota si po obídku v klidu projděte, cestou budete míjet spousty dalších taveren a zcela jistě se necháte zlákat na posezení se zmzlinou či Fredo cappuccinem, s výhledem na pomalu se kývající stožáry…
Při odjezdu ze Sivoty jsme tak trochu očekávali, že nás bude někdo kontrolovat, jestli jsme OPRAVDU baštili v taverně Spyridoula, když už jsme zabrali jejich parkoviště.
Nikdo si nás ani nevšiml…