Manitaropita (Μανιταρόπιτα) – houbový koláč podle řeckých not

Manitaropita (řecky: Μανιταρόπιτα) – to je houbový koláč upečený z českých surovin podle řeckých not. Každý Moravan, Slezan, ba i Čech to dobře zná – je po dešti, z lesa se páří, vůně tlejícího listí v nás vyvolává prenatální vzpomínky na zrod nového života… Rostou! Praváci, bedle, ryzce… Co houba, to aromatický příslib kulinářského zážitku. Nejvyšší čas se trochu navnadit, vyzkoušet něco nového a přitom si připomenout chutě zasunuté kdesi ve vzpomínkách na chvíle strávené v milovaném Řecku.

Manitaropita

Manitaropita je klasický řecký houbový koláč, kde první housle hrají samozřejmě houby, v našem případě po celý rok dostupné žampióny a muziku tvrdí výrazné chutě tymiánu a parmezánu, to vše je jemně podbarveno sborem doprovodných chutí rajčete, bazalky a oregana. Naladěno máme, takže taktovku, tedy nůž, do ruky – aaa, dva, tři – začínáme…

Ingredience

• Balení řeckého filo těsta (nebo originální filo)
• 3/4 – 1 kg žampiónů (vyzkoušejte třeba i hlívu)
• 3 masitá rajčata
• oregano (čerstvé, nebo sušené – nejlépe řecké)
• čerstvá bazalka
• řecký tymián
• 2 cibule
• nahrubo nastrouhaný parmezán
• olivový olej
• sůl
• pepř
• polohrubá mouka na vysypání formy

Doba přípravy

• Doba přípravy: 15 minut příprava náplně, 5 minut válení těsta a uměleckého aranžování náplně do pečící formy
• Doba pečení: 40 minut na 180 stupňů

Nejdříve si připravíme houbový základ

Tak jako u každé řecké pity s náplní, je i příprava manitarópity velice jednoduchá. U houbového koláče začneme tím, že žampióny nakrájíme na hrubší kousky. Není nad to, když v každém soustu houba pěkně chrupne, to je pravá Μανιταρόπιτα. A jen si představte, jak výrazná asi bude chuť hub vlastnoručně nasbíraných ve vašem lese, na tom tajném fleku…
Houby hodíme na pánev s olivovým olejem, osolíme. Přimeleme čerstvě strojkem trochu pepře na povzbuzení chuti a opečeme do zlatova, až začnou pouštět vodu. Houby nedusíme, ale z pánve přesypeme do ceďáku a necháme přebytečnou vodu vykapat. Nemačkáme!

Rajčata a sýr

Rajčata překrojíme napříč a opatrně vymačkáme šťávu i s jádry tak, aby nám zbyla pevná dužina. Dužinu i se slupkou nakrájíme na kousky zhruba 1 cm veliké. Vymačkanou rajčatovou šťávou si připijte na zdar věci!
Těžko říci, která chuť hraje v houbové pitě prim, ale nastrouhaný sýr manitarópitu nádherně zvýrazní. Použít můžete jakýkoliv pevný sýr s výraznou chutí. Parmezán bych ale v tomto případě posunul na přední příčku. Tak jej pěkně nahrubo nastrouhejte a pusťte se do krájení cibule. Klidně na hrubší kousky, ať ji v pitě najdete. A fialová cibule nám vykouzlí v manitarópitě další barvu duhy!

Náplň řádně ochutíme

Houby na ceďáku se zbavují přebytečné vláhy, lehce osmahlá cibule na pánvi s oliváčem příjemně voní. A to je ten správný okamžik přisypat na zesklovatělou cibuli thymián. Nejlépe divoký, vlastnoručně nasbíraný v Řecku. Ten dodá manitarópitě nezaměnitelnou chuť a hlavně vůni.
Přidáme nasekanou bazalku a čerstvé oregano z vaší zahrádky, vmícháme nakrájená rajčata a vykapané houby, řádně promícháme, lehce prohřejeme aby se všechny chutě a vůně důkladně navzájem seznámily a zvýraznily a odstavíme z plotny.

Začínáme vrstvit ingredience do formy

Listové těsto rozdělíme na tři nestejné díly. Ten větší rozválíme jako podklad tak, aby přesahoval přes okraje pečící formy. Zbývající dva rozválíme do velikosti půdorysu formy. Ty použijeme na mezipatro a zastřešení manitarópity.
Formu – a je jen na vás, jaký tvar dáte pitě – vymažeme olivovým olejem a vysypeme polohrubou moukou. Vložíme základní vrstvu těsta a na ni navršíme polovinu náplně. Tu posypeme polovinou nastrouhaného sýra, který lehce zapravíme do houbové směsi. Na náplň položíme mezipatro těsta a navršíme druhou polovinu náplně a sýra.

Pitu překryjeme poslední vrstvou těsta, spojíme její okraje se spodní vrstvou. Syrovou pitu předkrájíme na budoucí porce. Učiníme tak z praktického důvodu. Jednak má kudy unikat pára z náplně, druhak bude při krájení naši ruku vést jasný plán kudy tudy. A jako třešinkou na dortu ozdobíme náš houbový koláč cákanci oliváče. A nešetřete, přeci se nebudete šidit!

Hotovo – manitaropita jak v Řecku!

Manitarópitu necháme po vytažení z trouby trochu vydechnout. Dopřejeme jí trochu času, aby rozeslala svoji báječnou vůni do všech koutů. Vydráždí tak k maximu chuťové pohárky vaše i vašich přátel. Nemusíme zdůrazňovat, že pár pohárů dobrého bíuého moravského tento koncert chutí a vůní patřičně umocní.
Tak tedy – καλή όρεξη, přátelé!