fbpx
Fonias – divoká říčka s vodopády a vathres na ostrově Samothraki
Print Friendly, PDF & Email

Fonias – doslova Zabiják – je divoká říčka s vodopády a vathres na ostrově Samothraki. Vathres (Βάθρες), podstavce, jsou přirozené přírodní útvary, specifické právě pro Samothraki. Zejména po prudké průtrži mraků se poklidná říčka změní v rozběsněný živel, řítící se prudkým a úzkým údolím. Během věků se korytem Fonias prohnala snad všechna vodstva světa a vymodelovala reliéf krajiny v terasy plné jezírek, přírodních bazénu a úžasných vodopádů.

Dnešní objevitelský trip po svazích kaňonu Fonias a jeho korytem vám přiblíží jedinečný ráz krajiny, pro Samothraki tak typický. Nic nepodceňte – budete potřebovat kvalitní obuv, na místě jsou i trekové hole. Dostatek tekutin je podmínkou, Fonias trip v této podobě je celodenní záležitost. Nezapomeňte ani na svačinu na celý den! Každopádně si do baťůžku přibalte plátěný pytlík na sběr divokého tymiánu – takový jako na Samothraki nenajdete v celém Řecku! A pozor – nezapomeňte plavky!!! Anebo, vlastně ne… V jezerech pod vodopády se parádně vydovádíte na ostro (v koženkách, jak říkáme my Moravané…)

Říčka Fonias

Říčka Fonias vesele zurčí ze severního svahu hory Fengari k mořskému pobřeží. Do moře se vlévá zhruba 6 km východně od přístavu Therma. Parkoviště vyhrazené pro objevovatele nevšedních krás tohoto koutu Samothraki určitě nepřehlédnete. Je vybudované po pravé straně silnice vedoucí k pláži Kipos (Zahrada). Přestože je poměrně rozlehlé, velice rychle se během ranních hodin zaplní návštěvníky z pevniny. Samothraki je totiž oblíbeným cílem pevninských Řeků.

Raději si tedy přivstaňte, chytíte tak zaručeně nejlepšího fleka, nejlépe kousek od silnice. To aby jste nemuseli při odjezdu pracně kličkovat mezi chalará zaparkovanými auty… No a hlavně – budete mít před ostatními několikahodinový náskok a užijete si trip v naprosté samotě.

Důležité upozornění – nevydávejte se na trip před hrozící bouří a už vůbec ne během deště! Své jméno Zabiják si říčka vysloužila právě kvůli bleskurychlému zvýšení objemu průtoku a to potom opravdu nezná bratra!

I během svého poklidného období Fonias ve svém dolní části protéká roklinou v několika úrovních, takže musíte přeskakovat větvící se potůčky.
Výše proti proudu již protéká říčka spořádaně jako větší potok. O její síle během rozvodnění dává tušit doširoka vymleté koryto, plné obrovských balvanů a naplaveného písku.

Tato část tripu Fonias je pohodová a zvládá ji naprosto každý návštěvník. Kolem vás řvou cikády jak pominuté, pod nohama zurčí poklidná říčka… Všude kolem vás se v hustém kapradí třepotají tmavě tyrkysové vážky, zpoza bizarních kmenů vykukují ještěrky – prostě romantická divočina jako řemen.

Vodopád Fonias

Po necelé hodince se zurčení změní v hukot a najednou stezka končí na kamenném podloží…

…ale ano – je tam, vlevo za tím skaliskem. Vodopád Fonias… Jen prostě nemáte šanci ho z tohoto místa spatřit. A protože jste tu první, šup hadry dolů, na čelo kameru a pooomaaaluůůů se ponořte do vody ostré jako žiletky. Prvotní šok z ledové vody brzo pomine, na nějaké dlouhé osmělování není čas – skalnaté dno jde strmě do hlubin jezera. Pomalými tempy se brzičko dostanete doprostřed rozlehlé vodní plochy a pak už jen obdivujete monumentální dílo přírody – vodopád Fonias. Je to zážitek, doplavat si přímo pod řítící se masy vod.

Jenom vy, hluboký kaňon kolem vás a v temné hlubině pod vámi se magicky lámou sluneční paprsky…

Abyste si mohli naplno vychutnat vodopád Fonias v celé jeho kráse, musíte se po stezce vydrápat do prudkého svahu na levém břehu říčky. Dobrotivá matka příroda tu pro vás zbudovala malé Orlí hnízdo, veliké právě tak pro váš stativ…

Dobrá zpráva je, že se do toho prudkého kopce už nějak nikomu moc štrachat nechce. A tak 95% výletníků se začne štosovat na kamenném plácku před vodopádem, kde si ve Fonias máchají znavené nohy. Ještě tak maximálně si vylézt vyblejsknout vodopád z véršku a při zjištění, jakýmže to krpálem pokračuje stezka, se raději vrátí zaplavat si do prosluněného jezírka.

Vodopád Gerania

Stezka se změní na pěšinu vyšlapanou v prašném podkladu, docela to do prudkého kopce podkluzuje, budete si chvílemi pomáhat i rukama. Nicméně je stále dobře značena, i když přibudou značky varující před nebezpečím pádu do hlubin a pokračováním na vlastní riziko. Ale kdo se bojí, nesmí na Fonias!

Vodopád Gerania je docela nedaleko nad vodopádem Fonias, jen je potřeba dávat dobrý pozor na divoké značení odbočky. Na jednom šutru jsme ve změti šipek a napůl zvětralých pokynů vydedukovali, že toto je ten moment, kdy máme odbočit doleva. Za chvíli nás pak ukazatel nasměroval do hlubiny mezi hustý porost. Rukama, nohama jsme přeručkovali mezi balvany a kmeny stromů – a před námi se otevřela brána do Ztraceného ráje – horské jezírko zdobené tím nejkouzelnějším vodopádem na Samothraki.
Gerania.

Díky náskoku před vyspávajícími turisty si užíváme nádhernou hodinu samoty uprostřed nespoutané divočiny. Koupání v ostře chladné vodě vás po namáhavém výstupu a následném sešupu náramně osvěží! Rozplácněte se na balvanech, příjemně prohřátých poledním sluncem, obklopeni symfonií tisíců cikád, uspáváni ševelením nedalekého vodopádu Gerania.
Přichází mladý pár, vyklízíme tedy potichu prostor a přenecháváme Ráj dalším romantickým duším…

Vraťte se zpátky na spojnici stezek vedoucí od vodopádu Fonias a tentokrát se vydejte po pravé stezce dále proti proudu říčky.

Vodopád Klidosi

Stoupání je opět poměrně strmé a díky tomu se dostanete vysoko nad koryto Fonias. Odměnou vám budou nádherná panoramata podhorské divočiny. A také sběr divokého tymiánu, kterého v této výšce roste neuvěřitelné množství.

Ostatně – nikam nespěcháte… Všichni zůstali hluboko a daleko za vámi. Pro sběr tymiánu se nám nejvíce osvědčili kleštičky na nehty. Z každého trsu odcvakněte jen pár stonků tak, aby se tymián přirozeně obnovil a včelky tak měly dostatek květů…

Po nějaké chvíli dosáhnete bodu zlomu, stezka začne kopírovat vrstevnici rokle a mírně se svažovat k Fonias. Tím, že říčka uhání v kaskádách a vodopádech strmě k moři, se začnete k Fonias pomalu ale jistě přibližovat. Až najednou stojíte v úzkém korytě Fonias, obklopeni strmými svahy a bujnou zelení

Od této chvíle se ráz krajiny kolem vás i podklad, po kterém budete stoupat, rapidně změní. Zabloudit nemůžete – jen výš a výš. Navigovat vás budou značky, které vám napoví, na který břeh přeskočit, kterou nejlepší cestou se dát.

Po nějaké chvíli hopsání, stoupání a kochání se okolím začnete vnímat mohutný hukot… Poslední výstup mezi keři a před vámi se naplno otevře konec rokle, do které se z nadpozemské výšky 35. metrů řítí druhý největší vodopád ostrova – Klidosi

Přírodní vyhlídka je tvořena skalními terasami pro jednoho kamzíka – odložte bagáž nahoře a pomalu sestupte každý na jednu terasu a užívejte si nevšední představení, které dnes Fonias pořádá jen a jen pro vás.

Koupání v jezírku pod Klidosi je také možné, jen je komplikovanější se ke kaskádám jezírek dostat – musíte se vrátit až ke korytu říčky a pak se k jezírkům dílem probrodit, doplavat a vyšplhat po hromadě balvanů, které pod vodopádem koryto přehradily…
A pokračovat dále proti proudu vodopádu? Bez patřičného vybavení a zkušeností to podobným amatérům jako jsme my rozhodně nedoporučuji. Navíc si také musíte nechat rezervu pro návrat na začátek tripu. Máte před sebou několik hodin krásného sestupu a šplhání ve vlastních stopách… Značky, které vás spolehlivě dovedly až ke Klidosi, najednou nejsou vidět – už proto doporučuji si cestu sem nahrávat do vhodné aplikace a cestu zpět průběžně kontrolovat podle vámi zaznamenané trasy v GPS.

Delta říčky a věž Gatelouzi

Cestu zpět po proudu Fonias máme zdárně za sebou a protože nám zbývá ještě spousta sil, byl by hřích nenavštívit nedaleký artefakt na mořském pobřeží -Strážní věž Gatelouzi v deltě říčky Fonias.
Auto nechejte na parkovišti, tam je mu nejlépe a popojděte pár desítek metrů po asfaltce východním směrem, odbočku lehce najdete podle GPS. Nebo popojeďte, plácek k zaparkování na pobřeží najdete.

Věží Gatelouzi je na ostrově několik. Byly vystaveny kolem r. 1430 a střežily zájmy rodiny Gatelouzi, původem z Janova. Rovněž byly důležitým pomocníkem ve střežení ostrova proti nájezdům pirátů.

Fonias ve své deltě zvolnila své tempo do poklidného toku, plného rybek. Dává také hojnost vláhy mohutně vzrostlým stromům.

Věž je postavena z více než metr siného zdiva a tyčí se do výšky kolem deseti metrů.
Můžete si přát romantičtější završení dnešního tripu, než koupel vašich znavených těl na prosluněné pláži pod ochranou strážní věže?

Celková délka trasy – 9 km tam a zpátky
Maximální převýšení – 480 m
Celkový čas tripu ke Klidosi a zpět i s koupáním na vathres a kocháním se: 7 hodin
Obtížnost – snadná
Povrch trasy – přírodní, lesní pěšina, kameny, vhodná uzavřená obuv, trekové hole .
Vhodná pro zdatné jedince
Dostatek tekutin a svačina na celý den je nutností.
Parkování – parkoviště u delty říčky Fonias

Video z výletu

Mapa trasy

0 0 hodnocení
Article Rating
Upozornit mě
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
1
0
Máte jinou zkušenost či aktuální info? Napište nám komentář.x