Restaurace Proxeneion Stoa Kouvelou – Pireas

Restaurace Proxeneion Stoa Kouvelou se nebojí dát řecké kuchyni moderní pointu. Bývalý karavanseraj v Pireu najdete jen, co by kamenem dohodil od hlavního přístavu a stanice metra. Vchodové dveře jsou schované pod obrovskou růžovou bugenvileou.

V řeckém originále se restaurace jmenuje Το Προξενείο, v aglické transliteraci To proxeneio, česká fonetická transkribce To proxenio.

Adresa:  Karaoli Dimitriou 5 , Pireas

mají vlastní stránku na facebooku

Příběh čtvrti

Nevěřte lidem, kteří tvrdí, že Pireas je no go zóna. Možná tak v době Olympiády, od té doby se hodně změnilo. Dnes poskytuje největší přirozený přístav Středozemního moře neobyčejně širokou škálu zážitků: od dynamického a energií sršícího hlavního přístavu, přes klidnou idylku jižního nábřeží až po osvěžení na pirejských plážích (ano, v Pireu existují pláže, koupala jsem se na obou).

Navíc tu oproti dusným vnitrozemským Athénám fouká svěží vánek usnadňující dýchání (a rozptylující všudypřítomný athénský smog).

Nesnáším nápisy I  ♥ cokoli. Byla bych ovšem ochotná nosit triko I ♥ Pireas.

Příběh podniku

Tverna na tomto místě má nejdelší historii z celé oblasti a my pamatujeme její dvě reinkarnace. První se jmenovala Stoa Rakadiko – rakadiko (ρακάδικο) je tavernička, jejíž jméno je odvozené od  výrazu raki. Nejspíš vytušíte, že bude často mít vazby na krétskou kuchyni. Mezi lety 2018 a 2023 se podnik přejmenoval na Mezedopolion Proxenio Stoa Kuvelu (Mezedopoleion Prexeneio Stoa Kouvelou) – proxenio odkazuje na pohostinnost vůči návštěvníkům a název také odkazuje na jméno zakladatele. Na stránkách se charakterizují jako hudební taverna.

 

Budova z roku 1897 původně fungovala jako chani, karavanseraj: dole bylo místo pro zboží, vozy zůstaly ve dvoře a nahoře si holé místnosti mohli pronajmout kupci. Majitelem byl Achilleas Kuvelos. Od roku 1900 se v přízemí usídlily obchůdky jako galanterie, vinárna, krejčovství, sýrařství, elektrikářské potřeby, parfumerie a nezbytné kafenion. Budova byla citlivě rekonstruována roku 1997, takže z původního pirejského kamene a kachliček z přelomu století i dnes dýchá zvláštní atmosféra starých časů. Barevné deštníky zavěšené nad zasklenou chodbou dodávají hravý až lekce surreálný charakter.

Co jsme si dali

Milovali jsme předchozí verzi. Od změny image podniku jsme tu byli na jediné návštěvě a zmínky o „tradicích pirejského života, např. rozbíjení talířů“ mě poněkud zneklidňují.

vepřový gyros – maso opékané na vertikální jehle a postupně ořezávané na tenké plátečky

musaka – vrstvy mletého masa, lilku, rajčat a bešamelu

imam baildi (imam bayildi): vydlabaný a zeleninou plněný lilek

vepřový kebab z černého prasátka – špíz z mletého masa

karioliki – pikantní meze s fetou, rajčaty a pálivými papričkami

 

Nový majitel zkrátil menu, což kvalitě neublížilo (byť gravieru s fíkovým glazé budu upřímně postrádat).

Gyros je skvělý, plátky jsou tenoučké, zvenku opečené a uprostřed šťavnaté. Kopec na prkénku je obrovský s kupou cibule, hranolek a pečených brambor. Podávají k němu tzatziki a pitu. Tzatziki ke grilovanému je skvělá kombinace.

Musaka s bešamelovou peřinkou výborná, jejich imam má náplň se sýrem. Nic nebylo vodnaté.

Pro podnik typické je vepřové z černých prasátek, v našem případě jako dobrý šťavnatý kebab s pitou a jogurtovým dipem.

Karioliki z pánve nevylo vysušené ani připálené, feta a zelenina se výtečně snoubily.

Chleba si dělají vlastní. Výborně jsme si pochutnali.

Obsluha restaurace Proxeneion Stoa Kouvellou

Dobrý standard. Anglicky se domluvíte.

Toalety

Jsou v horním patře nad schody a velmi stísněné. Roh dveří museli uříznout kvůli nedostatku místa – taková je daň za restauraci v historickém objektu.

Pozitiva

Není to daleko od metra, ani od hlavního přístavu. Pokud vám jede loď odpoledne, stihnete to sem.

Mají otevřeno od jedné do půlnoci, o víkendu až do dvou v noci.

Řecká kuchyně je tu pojatá svěže, tradiční ingredience jsou nově zpracované.

Vyšší ceny odpovídají kvalitě surovin.

V sobotu večer mají živou hudbu.

Budova má historickou hodnotu, prostředí je hezké.