Restaurace Aster – Athény leží v jídlem vyhlášené athénské čtvrti Petralona a je jedním z místních vyhlášených podniků. V devět večer si tu bez rezervace nesednete.
Latinkou se název píše prostě Aster, do řečtiny Αστερ.
Adresa: 48 Troon na rohu s Ionon, Ano Petralona, Athény
Příběh podniku
Petralonskou ulici Troon (Τρώων) lemuje podniků celá řada – nacházíme se pouhý blok od letního kina Zefyros. Michalis a Jorgis svou restauraci pojmenovali po květinách ze své rodné Kréty a většina menu pochází od tamtéž, podnik se ale nebojí ani zahraničních inspirací. Mezi místními má restaurace výbornou pověst, klientela je tu stálá a mnohdy se čeká na volný stůl – je fajn nenechávat večeři na pozdní hodiny a dorazit dřív. Uvnitř stojí stoly blízko u sebe, což zesiluje pocit rušnosti a přecpanosti.
Interiér je unikátní – retro směs židliček včetně umakartových, tapety, průhled do otevřené kuchyně jako u někoho v bytě. Umyvadlo na toaletách lze nazvat fontánou: voda na vaše ruce přiteče svrchu zrcadla (nemůžete vážně čekat, že budu na záchod nosit foťák). Voda se spouští šlapací páčkou u podlahy – v Řecku oblíbený systém.
Atmosféra je přátelská a neformální.
Venku u chodníku je míst jen pár, nechtějí večer rušit sousedy. Mají totiž od jedné po poledni otevřeno až do dvou ráno.
Co jsme si dali
apaki: libové uzené vepřové, začíná být v nabídkách oblíbené
vepřové na zázvoru a sójové omáčce s pečenými bramborami
pečené kuře v hořčicové omáčce s bramborami
těstoviny (nevyfotila jsem a už si nevzpomínám, pardon)
chorta: mají u moře rostoucí almyra i amarant vlita, zelené se krátce povaří a zalije směsí citrónové šťávy s olivovým olejem
Směs tradiční řecké kuchyně s mezinárodními vlivy. Řekla bych, že menu se mění podle sezóny a momentální inspirace.
Vepřové apaki bylo podávané se sušenými rajčaty a bylo delikátní. Vepřové na zázvoru mělo jakoby glazé ze sójovky se zázvorem, bylo sypané sezamem a překvapivě dobré na to, že jsme ho ochutnali spíš z hecu. Kuřecí plátek s bramborami v hořčicové omáčce nic moc, ale nebyl vysušený. Bramborové měsíčky podle mě pečou s tymiánem. Těstoviny je třeba promíchat – všechna dobrá omáčka byla schovaná vespod. Dobrá nerozvařená chorta – mám ráda typ almyra. Výsledný dojem byl rozpačitý, ale nikdo z nás nedovede přesně říct proč. Jídlu se nedalo moc vytknout, možná jsme čekali něco víc řeckého.
Mají pivo z makedonské oblasti Verginu a solidní sušší bílé. Dobrá limonáda.
Obsluha restaurace Aster – Athény
Myslím, že jsme ani nedostali jídelák. Milé rázné děvče přišlo k našemu stolu, odříkalo nám, co mají a my si vybrali. Několik mě neznámých slov načmárala propiskou na obyčejné papírové prostírání. Trpělivě čekala, až to ostatním přeložím. Děvčata mají hodně běhání, ale jsou usměvavá a ochotná.
Pozitiva
Sem se chodí kvůli stylovému retro interiéru v polosuterénu, na ulici venku moc míst není.
Místní využívají pozdní zavíračku a vysedávají tu dlouho do večera, k čemuž potřebujete rezervaci. Když přijdete už v šest večer, tak si ještě sednete. Řekové večeří později. Bezva pro dlouhý večer s partou kamarádů.
Na turistu v Petraloně narazíte zřídka a o Aster to platí také. Tady jedí Řekové a rádi sem zvou návštěvy ze zahraničí. Anglicky to asi půjde (já se s lidmi vždycky začnu bavit řecky, pardon).
Ceny jsou příznivé.
Najedli jste se tu? Podělte se o svou zkušenost v komentářích, prosíme.
V mém případě je Řecko přímo diagnózou: mám diplom z klasické archeologie a moderní řečtiny. Na Řecku se mi nejvíc líbí jídlo, cikády, letní kina a kreslené vtipy od Arkase. O čím starší kámen zakopnu, tím nadšenější z něj pak jsem. Z místního týmu trávím nejvíc času ve městech, ale nepařím, spíš lezu do muzeí, vyhýbám se hadům a povídám si s místními. Kamarádi mě někdy vezmou plachtit a já se v přístavní hospodě zapovídám s číšníkem o politice :-) Dalším důsledkem mé ukecanosti jsou ty dlouuuhé články…
