Kafenio I Entekati je schoulené v ulicích Nového Města v Nafpliu. Otevírá přes poledne pro svoji partu štamgastů v důchodu, kteří vysedávají u stolku pod markýzou a rozebírají filosofické otázky bytí. Kafenio ve své tradiční podobě.
V řečtině se podnik jmenuje Η Εντεκάτη, do latinky I Entekati, čti I Endekaty. Znamená to jedenáctá a při pohledu do interiéru se záhada neobvyklého názvu snadno vyřeší.
Adresa: Nikitara 3, Nafplio, Peloponisos
I Entekati – venkov ve městě
Nacházíme se v nové části Nafplia, u kruhového objezdu na konci parku OSE. O pár metrů dál a už by nešlo o místo alespoň trochu hezké. Navzdory městskému okolí by kafenio I Entekati mohlo klidně spočívat pod platanem někde na návsi. Sídlí v přízemí uzoučkého domku, který v červnu 2026 procházel rekonstrukcí. Mají pár kulatých kavárenských stolečků s tradičními židlemi před vchodem, jen, co se vejde do stínu pod markýzu.
S náprstky kávy tu posedávají skupinky dědů a strejdů zabraných do hovoru. Když přimhouřím oči, jako bych viděla Platóna diskutujícího s Aristotelem. Kafenio I Entekati slouží právě jim, sousedům, kteří si chtějí někde popovídat. Nemá větších ambic.
Nikam se tu nespěchá.
I Entekati – jak jsme se tu vzali
Dovedete si představit, že jsme naší přítomností rozčeřili vody. Alespoň jsme poskytli další námět k hloubání. Byli jsme na cestě na smluvenou exkurzi do distilérky Karonis a chtěli jsme si místo na oběd vybrat namátkou někde po cestě. Všimli jsme si, že kromě kávy a pár pivních sklenic jsou na stolcích i talířky s něčím na zub. I Entekati je náš černý kůň.
I Entekati není ani označená na google mapách. Pokud na ní nenarazíte náhodou při cestě, nevíte o její existenci.
I Entekati – menu
Řekové vás nikdy nenechají pít na prázdný žaludek a pár jídel v I Entekati proto mají. Nám padlo do oka Bekri meze (alias někde mpekri meze atp.), čili opilé vepřové, vepřová krkovička dušená s paprikami a rajčaty na víně. Žádné velké gastro ambice, ale posílilo nás na pokračování cesty a vytřeli jsme talíře.
Šálek řeckého kafe elliniko sketo jsme si samozřejmě dát museli.
I Entekati – co je to vlastně Jedenáctá
Významnou nápovědou v pátrání je, že jde o řadovou číslovku v ženském rodě.
Když se podíváte dovnitř, uvidíte na zdi viset logo s černou dvojhlavou orlicí na žlutém pozadí. To je znak fotbalového týmu AEK, který pocházel z Konstantinopole a jehož členové přišli do Řecka jako uprchlíci. Usídlili se v Athénách, jejich AEK arena alias podle sponzora Allwyn arena se nachází ve čtvrti Nea Filadelfia.
U starého, už zdemolovaného stadionu se členové tvrdého jádra scházeli nejdřív u brány 21 (všimněte si, brána je ženského rodu). Někdy v roce 1982 mezi nimi došlo k rozkolu. Část se dál scházela u brány 21, část přesídlila ke vstupu tvořenému branami 9 až 11. Takže tady máte tu jedenáctou bránu. AEK je evidentně zakladatelův oblíbený fotbalový tým.
Není se, čemu divit. Na severovýchodě Nafplia mezi třídami Asklipiu a Argus byli ve 20. letech usídleni řečtí uprchlíci z Malé Asie, především z Konstantinopole, Kappadokie, Iónie a Pisidie. Výstavba trvala asi 7 let a čtvrť dostala jméno Neo Vyzantio, Nové Byzantium.

V mém případě je Řecko přímo diagnózou: mám diplom z klasické archeologie a moderní řečtiny. Na Řecku se mi nejvíc líbí jídlo, cikády, letní kina a kreslené vtipy od Arkase. O čím starší kámen zakopnu, tím nadšenější z něj pak jsem. Z místního týmu trávím nejvíc času ve městech, ale nepařím, spíš lezu do muzeí, vyhýbám se hadům a povídám si s místními. Kamarádi mě někdy vezmou plachtit a já se v přístavní hospodě zapovídám s číšníkem o politice :-) Dalším důsledkem mé ukecanosti jsou ty dlouuuhé články…



