Suvlakia O Tzimis v Kalamatě jsou místní společenskou institucí. Naproti byzantskému kostelu na náměstí v historickém centru je osvěžení na dosah ruky.
Σουβλάκια Ο Τζίμης se do latinky dají přepsat jako Souvlakia O Tzimis, čti Suvlakia O Tzimis. Spojením t a z Řekové vyjadřují onu typicky anglosaskou souhlásku, kterou začíná třeba jméno John. Název byste mohli přeložit jako Suvlaki U Jimmiho.
Adresa: 1 Benaki, Kalamata
mají facebook
Příběh podniku
Lokalita je nejdůležitější. Malý kiosek sídlí na náměstí v historickém centru Kalamaty, hned naproti byzantskému kostelu Agii Apostoli a před budovou Archeologického muzea. Kdysi v ní sídlila tržnice a pracovníci měli ve zvyku odskočit si za roh něco zakousnout.
Dnes se tomu říká street food a přes 12 let tu špízy grilují rozesmátý Jimmy s mámou, tetou a brigádnicí na výpomoc. Můžete se do toho zakousnout hned na zídce před kostelem, nebo u jednoho z ministolečků, ale řada lidí se krabičku brala s sebou na domácí hodování (a taky je na Woltu). Jimmy má na pultu hotelový zvonek – nezvoní ovšem zákazníci na něj, zvoní on na zákazníky zapovídané u piva, že jejich objednávka už je připravená.
Suvlakia O Tzimis lze charakterizovat pojmem psistaria, grill house.
Co jsme si dali
Po prohlídce muzea jsme se vypotáceli na náměstí hlavně žízniví. Dali jsme si pivo Mythos vedle kostela a na večeři jsme stejně měli vyhlédnuté jiné místečko. Myslela jsem ale, že byste o tomhle suvlatzidiku chtěli vědět 😊
Jestli jste špízům a kornoutům pity neodolali, pořiďte nejdřív fotku (to se snáz řekne než udělá, co?) a napište nám do komentářů, nebo na mail.
Obsluha
Když se příliš nadchnete pro kostel, staré plakáty a vývěsky zdobící kiosek nebo idylu s hrajícími si dětmi a nevyzvednete si jídlo, tak vám na pultu vystydne.

V mém případě je Řecko přímo diagnózou: mám diplom z klasické archeologie a moderní řečtiny. Na Řecku se mi nejvíc líbí jídlo, cikády, letní kina a kreslené vtipy od Arkase. O čím starší kámen zakopnu, tím nadšenější z něj pak jsem. Z místního týmu trávím nejvíc času ve městech, ale nepařím, spíš lezu do muzeí, vyhýbám se hadům a povídám si s místními. Kamarádi mě někdy vezmou plachtit a já se v přístavní hospodě zapovídám s číšníkem o politice :-) Dalším důsledkem mé ukecanosti jsou ty dlouuuhé články…



