Pantavrechi (řecky: Πάντα βρέχει, v překladu „Pořád prší“) je fascinující přírodní útvar na řece Krikelopotamos v Evritania. Tento odlehlý řecký kraj pokrývají zejména vysoké hory, hluboké rokle, jezera a jehličnaté lesy. Hlavním centrem oblasti je lyžařské středisko Karpenisi. Evritania je jedním z nejméně obydlených regionálních celků v Řecku. Cesta k Pantavrechi není úplně jednoduchá a proto jsme využili individuálního zážitku, kdy nás dvojice místních borců vyvezla jeepem na akci zvanou River trekking! Což je přechod řekou, kdy na rozdíl od canyoningu nepotřebujete horolezecké lano a znalosti ke slaňování vodopádů. Takže nasadit helmy, natáhnout na sebe neoprén a hurá do řeky…
Πάντα βρέχει – Ευρυτανία
Od letní dovolené v Řecku očekáváme možná každý něco jiného, ale kolik z vás by se přihlásilo k tomu, že chce, aby pršelo? Moc by vás asi nebylo, ale po přečtení našeho článku se možná dešti vydáte vstříc cíleně – jako my!
Minimálně půl roku předem se Zdenda ujal zařizování a domlouvání river trekkingu s agenturou F-Zein Active v Karpenisi. Poslal jim podrobný plán co všechno by jsme chtěli projít, videa a žádost o nacenění půjčovného za neopreny a boty. Po oboustranné domluvě jsme natěšeně dojeli v den D do Karpenisi na udanou adresu a agentura nikde. Nastalo volání Nikosovi (majiteli agentury) a složité domlouvání, kde vlastně sídlí. Ono když vám řeknou adresu A.Nikolaou 1 a zadáte si ji do navigace, tato ulice existuje, tak vás nenapadne, že ve skutečnosti máte hledat ulici Nikolaou jinde :) Nicméně jsme se našli a na parkovišti přebíráme neopreny a ptáme se na boty. Kluci řečtí nás opět překvapili s tím, že si máme nechat svoje vlastní. Přitom z e-mailu věděli, že požadujeme i boty, cenu nám o výbavu navýšili a boty nikde. My jsme každý měli pouze kožené pohorky a crocsy a první z nich jsme nehodlali obětovat a druhé zase nechat uplavat. Když viděli, že s náma nehnou, začali obvolávat příbuzné a nakonec se 4 páry bot našly, sice v jiných velikostech, ale čert to vem. Naházeli nás do jeepu i s průvodcem, a vyrazili jsme. Řidič Panos s typickým klidem a nonšalancí usrkával frapíčko a hnal se s náma k jihu směr Prousos. V Meghalo Chorio odbočujeme na horskou šotolinu plnou zákrut a stoupáme do sedla k vrcholu Kaliakoudha (2099m). Cestou míjíme turistickou chatu s letním dětským táborem. V sedle hezky cigárko, pauzička, abychom si prohlídli jak cestu, kterou jsme zrovna absolvovali, tak i tu horší, která nás teprve čeká. A ta teda byla vostrá! A strmá! A samá zatáčka! Už jen ta jízda s místním kovbojem by se dala považovat za adrenalinový zážitek. Projeli jsme obcí Stounara (Doliana), kde žije jen jeden jediný obyvatel, přitom vesnička nepůsobí vůbec opuštěně.
River trekking – Always raining
důležité informace k dnešnímu výletu naleznete na konci článku!
Náš river trekking začíná u železného mostu Bakoyanni (γέφυρα Μπακογιάννη), který vede přes řeku Krikelopotamos (Κρικελλοπόταμος) a spojuje obce Stounara (Doliana) a Roska. Odtud už pokračujeme korytem řeky směrem k Pantavrechi (Πάντα βρέχει). Náš zdatný průvodce Kostas je všestranný sportovec, který v agentuře zastane kdejakou funkci, ale co teda nezvládal, je komunikace. On totiž neuměl ani slovo anglicky, takže i pauzu jsme horkotěžko ukazovali posunkovou řečí. Zvládli jsme se ale nasoukat do ponožek, neoprénů, vyfasovali jsme vesty značky HIKO s českým popisem, SUPER!!! Mě, jako neplavce, vyděsila informace, že vesta pouze snižuje riziko utonutí, ale nezaručuje záchranu. Polykám naprázdno a moje obavy, jestli tuto dovolenou přežiju, se opět zhmotnily. Korytem se jde ale pohodově, vody maximálně po pás, takže nastupuje euforie z krásy kolem, i když jsou to většinou šutry. Kostas nám ukazuje, že se můžeme „občerstvovat“ z pramenů, které stékají do řeky, ale z řeky rozhodně nepít. Z pramene je to stejně efektivnější, takže se lepíme pomalu na každou skálu, po které pramen stéká. Míjíme první vodopády a blížíme se k permanentnímu deštíku Pantavrechi. Rozhodně nezklamal. Skály jsou díky neustálému vlhku zeleně porostlé a nechávají padat mokrou záclonu na pocestné, kteří nastavují nejen tváře té svěžesti zhora. Je tady nádherně, svačíme a doplňujeme cukry a honem se snažíme nasát co nejvíc, protože za námi je první hodinka z plánovaných šesti.
Καταρράκτης Κοντίβας – Κρικελλοπόταμος
Kousek dál se řítí z výšky 105 metrů vodopád Kodiva (Καταρράκτης Κοντίβας). Zakláníme hlavy, abychom dohlédli až na vrchol, ale dlouho nám to nevydrží, blíží se chvíle, kdy Kostas nasadil helmu a my ho následujeme. Přihazujeme vesty, aby naše životy nebyly vydány napospas vodnímu živlu a mě chytá lehká hysterie a pokus o překonání další překážky. UFFF……. Proud mě nabral, vesta vcucla do sebe a jako bójka jsem proplavala průrvou a strašně se mi to líbilo. Asi ve mně dříme pořád dítě, protože úsměv z tohoto spláchnutí dlouho držel na ksichtu. Další úseky už nebyly tak zábavné, ale i tak byly krásné a plavací střídající se s broděním. Závěr cesty už je na suchu a první část treku končí u mostu přes boční přítok řeky Kakavorema pod vesnicí Prodromos, kde nás čeká Panos s jeepem. To nás trochu překvapilo, protože od startu uplynuly teprve 3 hodiny a odtud jsme se měli vypravit na náročnější část přechodu potoka Platanaki a vypadá to, že nás chtějí naložit a odvézt zpátky do Karpenisi? Tak tady trochu zapracovaly nervičky Zdendovi a volá majiteli agentury Nikosovi, že jsme byli domluveni na delší přechod a po zprávě, že bychom museli jít jiným směrem úplně odjinud to vzdáváme. Prostě někdy to není o tom, že nerozumíte, ale o nepochopení. Tím bych to slušně řečeno uzavřela :) Panos, když viděl naše zklamání, tak navrhnul náhradní program – jeskyně Mavri Spilia (černá jeskyně) kde je další vodopád s jezírkem a je tady i nástup na krátkou via-ferratu, o které jsme při plánování uvažovali, ale kvůli nutnosti další výbavy ji zatím zavrhli. Aspoň ji okoukneme a souhlasíme s Panosovým návrhem.
kaňon Mavri Spilia – Μαύρη Σπηλιά
Přejeli jsme vesnice Kastania a Tornos až ke kaňonu Mavri spilia a po pár minutách už koukáme na zelenomodré jezírko, do kterého se opírají sluneční paprsky. Panos se zeptal, jestli se budeme koupat a jelikož 3 členové naší výpravy nemají k vodě zdrženlivý vztah jako já, hópli tam a myslím, že byli rádi, že se vykymáceli nad hladinu. Panos na břehu skandoval 10 stupňů – vtipálek. Nečekal, že Češi jsou trošku akčnější a když se jim chce, tak prostě bez debat a rozjímání shodí svršky a skáčou. Když se 3 zmrzlíci vyškrábali na břeh a oblékli, pokračovali jsme k jeskyni Mavri Spilia a po cestě omrkli první stupačky ferraty. Po této rychloexkurzi jsme opět v autě a míříme do Karpenisi. Tady jsme připravili trošku vzrušení majiteli kafenia a jeho otci, kteří do chvíle, než jsme se zjevili, mastili karty. Pak na scénu vchází Zdenda se svým harémem 3 krásek, haha a usazujeme se všichni podél zdi čelem k dědulovi. Karty zůstaly ležet na stole, zato oči byly zaměstnané ažaž. Stíhal si jen utírat koutky a kroutit hlavou. My jsme dostali svoje frappé, byli spokojení s výletem a udělali jsme se svýma krátkýma šortkama hezčí den jednomu řeckému dědečkovi. Kraj Evritánie jsme opustili s úsměvem na rtu.
Video
výlet na videu začíná na silnici u obce Roska a pokračuje od mostu Bakoyanni k Pantavrechi.
Mapa – Důležité informace k výletu
- přístup: v roce 2016 byla vyasfaltována silnice od Kastania k obci Prodromos. Zda pokračuje až k Roska netušíme…
- můžete využít organizované akce přes agenturu F-Zein Active v Karpenisi (jízda jeepem přes vrchol Kaliakoudha, zapůjčení vybavení, řecký průvodce + řidič): za 4 lidi jsme platili celkovou cenu 180€
- období: červen 2016
- celková délka river trekkingu: 3 hodiny
- výchozí bod: most Bakoyanni (Μπακογιάννη) u vesnice Roska
- cílový bod: most u vesnice Prodromos
- přechod není možné absolvovat proti proudu! Obousměrná část je pouze od mostu Bakoyanni k Pantavrechi a zpět, za vodopádem Kodiva je v soutězce silný proud, který vás nepustí zpátky a musíte pokračovat k Prodromos či Kastania.
- povinná výbava: nízké boty s pevnou podrážkou, vodácká helma a vesta, neoprénový oblek a ponožky (pokud jdete mimo letní sezonu nebo při horším počasí), lékárnička pro případ zranění
- náročnost: střední (u river trekkingu není potřeba lano)
- na river trekking by jste měli být min. 3 a neměli byste přecházet při zvýšené hladině řeky (např. po deštích)!
- lehká varianta: v letní sezoně a za slunečného počasí můžete jít pouze k Pantavrechi a zpátky k Bakoyanni mostu (stačí boty a plavky)
- doporučená mapa: Evritania [2.4/2.5] 1:50.000
Ubytování v okolí Pantavrechi
Booking.comInspirovali jsme Tě k výletu? Klikni do mapy, zazoomuj a bookni si nejbližší a nejlepší ubytování přes Řecko nás baví. Rezervací služeb přes náš web, podpoříš náš projekt. Děkujeme!
F-Zein Active Karpenisi
Agentura F-Zein Active nabízí po celé Evritánii mnoho sportovních vyžití a zážitků jako je: Canyoning, rafting, Via-ferrata, paintball, canoe – kayak, trekking a projížďky v jeepech do odlehlých částí Evritanie (např. Agrafa). Majitel Nikos Zarmakoupis je učitel bojových umění Taekwon-do a Kickboxu. Jeho klub AC EVRYTANIAS učí děti bojovému sportu již od 4let a Nikosova dcera Semeli získala již ve 14 letech pro Řecko titul mistra světa
Na závěr patří velké poděkování za naprosto úžasnou inspiraci těmto řeckým borcům:
canyoning-caving.blogspot.cz/2011/06/
canyoning-caving.blogspot.cz/2013/10/
Jméno si nikdo z nás nevybírá, ale kdybych mohla, nevybrala bych dnes jinak. Petra (z řeckého skála), vám ukáže ženský pohled ze skal i od moře.
Krásny článok. Úplne iné Grécko, veľmi pekne tam je. :)
Děcka, super čtení! Moc mně to Vaše putování baví :-)
díky za super článek a ukázku Řecka tak, jak ho zná málokdo z laiků. Já nepřestávám žasnout, co všechno jste si dokázali naplánovat, zrealizovat a užít.
Další vynikající článek. Úchvatná řecká krajina, perfektně popsaná cesta a bezva zážitky, díky za zprostředkování! Když jsme byli na řecké pevnině poprvé, nechtěli jsme déšť, ale stejně přišel, stejně tak jako podruhé :-) , ale odměnou nám byly nezapomenutelné přírodní scenérie… Prostě Řecko je nádherné vždycky!!!