Kineta – ta druhá riviéra Attiky

Kineta, vesnice schoulená mezi mořem a skalami, nabízí fascinující scenérii. Západní hranice regionu Attika se vrací na výsluní.

Řecký zápis jména je Κινέτα, do latinky Kineta i Kinetta. Pochází ovšem z albánského slova kënetë, které prý znamená mokřad. Ten už tu dávno není, ale mušky a komáři tu poletují i dnes. To je odpověď na otázku, co mě to oždibovalo během večeře v rybárně Kavos.

Severní břeh Sarónského zálivu

Po druhé světové válce se zástupci athénské střední třídy začali v létě vydávat na úprk. Před přelidněním, hlukem, frustrací… Mířili i na západ, k severním břehům Saroniku. Od východu směrem na západ si pořizovali nemovitosti v přímořských vesničkách jako Skaramangas (Σκαραμαγκάς), Lutropyrgos (Λουτρόπυγος), Neraki (Νεράκι), Megalo Pefko dnes nazývané Nea Peramos (Νέα Πέραμος), Pachi (Πάχη). Jejich plážičky jsou úzké, skryté a útulné.

Situace se mění o něco západněji, kde se nachází Kineta – tady se plážový pruh oblázků rozšiřuje a pojme víc lidí. I proto se Kineta stala skromným centrem attického turismu. O kus západněji celou na 80 km dlouhou oblast uzavírají rušnější Agii Theodori a starý most přes Korintský průplav, to už jsme ale za novodobou hranicí Korinthie.

Pro něco dobré, pro něco zlé

V 60. letech oblast s vlakovým spojením do blízkých Athén a Pirea objevil průmysl. Pireas leží vlastně hned naproti suezskému ústí… A tak se tu usídlilo hned několik rafinérií a loděnice k tomu. Skvělé pro státní hospodářství, už ne tak pro přírodní prostředí.

Pamětníci 80. let vzpomínají na kinetské oblázky obalené mazutem (např. v článku).

Očista

Roku 1994 začala na ostrově Psyttalia pracovat čistička vod. Dnes můžete v pobřežních tavernách ochutnat čerstvé mořské plody. Podle Athénské univerzity dosáhla čistota vody ve vzorcích předprůmyslové úrovně.

Kineta: mezi mořem a horou

Potřebovali jsme nocleh v Attice a ze zvědavosti jsme přijeli do J&J Studios. Krajina mě zaujala už z auta. Po severní straně se zdvihaly skály pohoří Jerania zlatavě zářící v červnovém slunci. Na jihu po stříbřité hladině moře pluly ostrovy Salamina, Agios Joannis a jeho maličcí kamarádi a pohled uzavíraly hory Peloponésu.

Vesnice Kineta je zastavěná řídce, podél pobřeží se táhne asi 6 km do dálky. Většina domů působí obyčejně. Při procházce potkáte apartmánové budovy čekající na turisty i rodinné domy, v červnu ještě zabedněné a často s kamerovým systémem, aby se do weekendhausu majitelům nikdo nezvaný nepodíval. Tady nás zaujal dům inspirovaný pagodou, ale vypadá soukromě a k jeho zvláštní architektuře jsem nenašla vysvětlení.

Borovice a květiny jsou krásné, ale vlastně jsem tu moc slintacích fotek neudělala. Ulice prozrazují, že mimo sezónu je to tu poměrně mrtvé. Sem tam uschlý strom, sem tam oprýskaný lak vedle čerstvého nátěru u souseda. Dovolená tady bude velmi klidná.

 

Video z dronu zachycuje působivost krajiny kontrastující s klidem vesnice.

Vybavenost

Důležitým detailem je, že Kineta nemá dobrou vodu z kohoutku. Je brakicky slaná, i když projde filtrem. Rozhodně jste odkázáni na PET lahve. Samoška byla ještě zavřená, ale benzínka suplovala zásobení ovocem, zeleninou a jogurtem. Ve vedlejším obchůdku si přítel koupil náhradu za zapomenutou nabíječku. Pečivo jsme nepotkali.

Pláž

Kineta má pláž oblázkovou – děti si tu hrad z písku nepostaví. Díky tomu je ale voda krásně průzračná. Škoda, že my jsme na koupání neměli čas, dost nás to svádělo.

Mají tu vybavení venkovními sprchami, najdete slunečníky a lehátka, ale i divočejší kouty.

Mezi Panorama view beach bar a Bousoulas hotel vede podél pláže dlážděná promenáda hezká na večerní procházku, když růžový soumrak padá na Saronikos a Kineta se ukládá ke spánku.

Úplně na východě je zastrčená mezi skalami i pláž nudistická.

Loupežník a masožravá želva

Bájný hrdina Théseus se narodil v peloponéské Troizéně a vyrostl s rodinnou své matky. Jeho otcem byl ale athénský král Aigeus a ten zanechal jasné instrukce. Až bude kluk schopen odvalit velký kámen, ať vezme meč a sandály pod ním schované a přijde se do Athén přihlásit.

Théseus se ovšem rozhodl nepřijít jen tak. Odmítl bezpečnou plavbu z přístavu do přístavu a vydal se na pěší cestu okolo Sarónského zálivu, kterou obývalo hned několik loupeživých a vražedných zlosynů. Tady u budoucí Kinety, kde se skála strmě zvedá z moře, narazil na Skeiróna. Ten nutil pocestné umýt mu nohy a při tom je v nestřežené chvíli skopnul ze skal dolů, kde se roztříštili a jejich těla sežrali buď masožravá želva, nebo masožravý krab (záleží na vypravěči). Tak stanul Théseus před otcem už ověnčen hrdinskou pověstí.

Skály neblahé, nebo malebné?

Hned u Kinety prochází moderní dálnice Olympia Odos dvěma tunely: jeden se jmenuje Skiron a druhý Theseus. Skalám se taky někdy říká Skironia.

Pokud máte k dispozici auto a chcete se okolím pokochat (neb Kineta už nic jiného nenabízí), můžete se vydat na projížďku po tzv. staré korintské Παλαιά εθνική οδος Αθηνών – Κορίνθου alias ΠΕΟΑΚ. Ta postrádá přímočarou suverenitu dálnice a vine se mezi mořem a skalami v těsných, ale neskutečně hezoučkých serpentýnách. Místní jí v žertu přezdívají řecké Monte Carlo. Zavede vás i do vesnic zmíněných na začátku článku. Sice se na ní vyhnete mýtu, ale ušetřené peníze zase propálíte na benzínu, takže je to opravdu jen otázka panoramatu.

Místu se jinak říká i Kakja skala, něco jako neblahý sráz, tak řiďte s opatrností.

Na videu můžete vidět druhoválečné bunkry vybudované okupanty kvůli dohledu nad strategickou železnicí. Tohle archivní video ukazuje, jak krásná bývala cesta vlakem po starých kolejích.

Příroda inspirující

Za skalami ve směru z Kinety na Megaru  se krčí hotel Kokkinis známý klidným prostředím a skutečností, že je otevřený i přes zimu. Prý sem jezdívají spisovatelé pracovat v klidu na svých románech.

Hned vedle najdete další útočiště tvůrčích duší. Malebný dům sochaře Kostase  Polychronopulose dodnes hostí výstavy především mladých sochařů. Muzeum se jmenuje jak jinak než Skironio (Σκιρώνειο) a je otevřené o víkendech mezi 11 a 17 hodinou.

Po kolejích z Megary

Těsně před Megarou potkáte úzkou pláž Vardari. V Megaře pak Archeologické muzeum a starověkou Theagénovu kašnu. Poblíž místní staré železniční stanice z roku 1885 se nabízí projížďky s drezínu připomínajícími šlapadly po nevyužívaných kolejích na Kakja skala, včetně německých bunkrů zmíněných výše. Railbiking in Greece.

Tady ve starověku končilo panství Korinthu a začínalo území Athén.

Cesta do Eleusiny

V Eleusině můžete navštívit přeslavnou archeologickou lokalitu Déméteřiných a Persefoniných mystérií s muzeem. Anebo navštivte program v letním divadle vedle staré lisovny na olivový olej. Po cestě se můžete zastavit u vraku lodi Mediterranean Sky (bývalá City of York). Její příběh ukazuje, že Eleusinský záliv funguje i jako lodní hřbitov. Roku 2002 byla troska nabírající vodu nouzově odtažena na mělčinu asi 55 m od břehu, kde leží dodnes. Video s vrakem najdete tady.

Síra i termály

Milovníci horských treků se můžou vydat do sirných skal ke spící sopce Susaki (Σουσάκι), která má podobu dvou soutěsek. Horké prameny související se seismickou aktivitou pak najdete v Lutraki.

 

Pokochat se vulkanickou kráskou bez sirného zápachu můžete díky videu.

Kláštery v kopcích

Anebo je libo návštěvu některého z klášterů v kopcích nad Kinetou jako Agia Paraskevi, Agios Joannis Prodromos, Agiou Jerotheu a Panagia Prathiu?

Kineta leží na udržované vlakové lince Athény – Kiato.

Byli jste v Kinetě? Podělte se s námi o fotky. Navštívili jste některé z míst v okolí? Napište nám o tom do komentářů :-)