Arvanitia Promenade – scénická vycházka ve městě Nafplio

Arvanitia Promenade je dlážděná cesta v krásném prostředí s vyhlídkou na moře ve městě Nafplio. Je dlouhá asi 1 km a provede vás po úpatí skály, na které stojí hrad Akronafplia.

Řecky se vycházkovému okruhu říká Γύρος της Αρβανιτιάς, čti Hyros tis Arvanitjas (s přízvukem na poslední slabice), tedy Okruh Arvanitie. Anglicky to bývá Arvanitia Promenade, na Google mapách najdete francouzské Promenade d’Arvanitia.

Nafplio: město se vším všudy

Není toho moc, co byste v překrásném Nafpliu nenašli. Kromě památek, muzeí, malebných uliček, restaurací a přístavu tu najdete i pláž a několik výborných vycházkových tras. Ta asi nejlepší z nich vede k pláži Arvanitia, nese stejné jméno a má formu okruhu, kdy z města vyjdete a zase se do něj vrátíte.

Promenáda Arvanitia

Trasa měří přibližně 1 km a pokud mi paměť slouží, je vlastně bezbariérová poté, co oblezete železná vrata na konci. Obchází poloostrov pod hradem Akronafplia hezky dokolečka po úpatí skály.

Tato procházková vymoženost je čistě novodobá, za Benátčanů tady žádná stezka nevedla. Část jižního úseku byla vytesána do vápencové skály.

Arvanitia: vycházka na vlastní nebezpečí

Na začátek je třeba varování. Skály Akronafplia se vlivem eroze drolí. Dochází tu k pádům kamenů (Kontogianni). Stezka je tedy na obou koncích opatřena zamčenou bránou s nápisem Vstup zakázán. Cesta je ale tak pěkná, že místní zákaz prostě ignorují a turisté je napodobují. Řada cizinců si ani neuvědomí, že cesta je považovaná za nebezpečnou. Záchranka se sem pro vás nedostane.

Prozatím tedy vezměte riziko na vědomí a sami zvažte, jestli vám to za to stojí. Nám stálo.

Arvanitia: udžme řeckou krajinu čistou

Z výše zmíněného vyplívá absence odpadkových košů. Prosím, jakékoli odpadky zahoďte až u městských kontejnerů, nesnažte se jich zbavovat tady. Řecko tak zůstane krásné pro nás všechny a hlavně pro své obyvatele.

Arvanitia Promenade: začínáme ve Starém Městě…

… resp. v přístavu u bastionu Pěti bratrů. Na první pohled to vypadá, že za molem a dětským hřištěm přístav končí. Jenom zahněte za roh bastionu a okolo restaurace Valaora pokračujte podél zdi po cestě dál. Minete benátskou Bránu pecí, Věž Panny Marie a naproti ní hezky umístěný bar místního Námořního spolku. Dlážděná cesta vede podél moře, schůdky tu z betonové terasy vedou do vody, takže se tu dá i koupat. Přes vodu je vidět na opačný břeh Argolského zálivu s několika řadami hor, na které se člověk vydrží dívat celé věky. To je půvab extrémně členitého pobřeží Peloponésu s hlubokými zálivy, obzor nikdy není holý.

Ostrovní pevnost Burtzi jako by plula po modrozelené mořské hladině.

A tady narazíte na první bránu s řetězem a zámkem. Co udělá Řek? Obleze to ze strany. Vítejte na Balkáně!

Arvanitia promenade: procházka s výhledem

Dláždění pokračuje dál jako by nic. Cestu stíní borovice a mezi jejich pokroucenými kmeny se otevírají nádherné výhledy na Argolský záliv táhnoucí se do dáli na západ a jih. Protější břeh patří ještě Argolidě i s plážemi u vísek Myli a Kiveri, na jih pak dnes pokračuje Arkádie.

Často tu narazíte na kočky, nejsem si jistá, jestli jde o mafiánky z gangu Staroměstského, nebo Akronafplijského, ale legrace při jejich sledování a focení si užijete dosyta.

Podél cesty vede kamenný sokl, na který se můžete posadit.

Někde v těchto místech potkáte místní slavnou bougenvilleu. Přimknutá ke skále už měří na výšku několik metrů a soudě podle příspěvků na sociálních sítích neexistuje měsíc v roce, kdy byste na ní nenašli alespoň pár bělostných květů. Nejsilněji kvete dost možná v prosinci.

Zlákáni výhledem se nad moře nenaklánějte přespříliš, mezi cestou a mořem rostou spousty opuncií.

Arvanitia promenade: Santa Maria di Grotto

Po vaší levici se objeví modrá minikaplička a cesta stoupající vzhůru do svahu. Po širokých schodech se zábradlím dojdete až k modré bráně vedoucí ke kostelíku ze 16. stol. Benátčané mu říkali Santa Maria di Grotto, pro Řeky to byla Panagia tis Spilias, dnes často prostě Panajitsa. Název odkazuje na kapličku umístěnou v jeskyni. Modré dveře se utápí pod růžovou bougenvilleou. Tady se nacházíme na špičce skalního ostrohu, který korunuje hrad Akronafplia. Přímo nad námi už se zvedají zdi nejzápadnější věže s dělovou baterií, která chránila vjezd do přístavu – shora je nedostupná kvůli husté vegetaci na vršku.

Cedulka vedle dveří informuje, že během osmanské nadvlády se tu tajně scházely místní děti, aby je kněz mohl učit řecký jazyk a řecké a křesťanské tradice. Díky podobným zařízením si Řekové udrželi svou národní identitu a ministerstvo školství v Řecku je i dnes Ministerstvo výchovy, náboženských záležitostí a sportu.

Historický kostelík bývá obvykle zavřený. Má to dobrý důvod, mezi květinami kýmsi tady opečovávanými jsem viděla zbytky papírů a lahve. Lidé si sem evidentně chodí buď vypít drink za západu slunce anebo si odskočit. Do listů opuncií jsou zase vyryté různé iniciály a nápisy. Škoda, protože jinak okolí vypadá, že na něj někdo velmi dbá.

Od modré minikapličky už vidíte na bělostnou kovovou konstrukci nafplijského majáku na špičce poloostrova. Mořská hladina se rozprostírá pod nohama, sluneční paprsky se od ní odrážejí v každou část dne trochu jinak a sem tam propluje kolem loď.

Arvanitia Promenade: ve skalách

Tady končí zastíněná severní část a postupujeme podél osluněné jižní strany skal. Obzoru teď vévodí kopec Palamidi se svými bastiony.

Jen o pár kroků dál vás čeká průchod skalním tunelem, kdybyste té malebnosti neměli dost. Skalní stěny plné opuncií se zvedají místy až 55 m nahoru, na kamenném rantlu se vyhřívají černá a mourovatá koťata. Pamatujte na padající kameny a buďte opatrní. Rozhodně tu na skálu nelezte, k tomu jsou poblíž Nafplia lepší místa. Na kamenných schůdkách podél cesty je hezké místo na pozorování východu slunce.

Pláž Arvanitia Beach

Pak se zvedne hustota opuncií a tamaryšků, objeví se pár eukalyptů. Zaslechnete vískající hlasy a přicházíte k městské plážičce Arvanitia. Lidová pověst jméno odvozuje od masakru Albánců někdy v 18. stol., kdy voda zrudla prolitou krví. Reálněji jméno upomíná na albánské usedlíky, kteří se nejspíš shromažďovali v místním sousedství. Její název sdílí také klub otužilců v Nafpliu založený roku 1995.

Voda ze stezky vypadá zelenavě a průzračně, vidíte skály pod hladinou. Arvanitia byla oceněna známou Modrou vlajkou. Má část kamenitou a část s betonovými moly a schůdky do vody.

Arvanitia Promenade: končíme nad pláží

Nad pláží potkáváme druhou zamčenou mříž. Po vzoru místních ji obcházíme po svahu.

Za branou už je trojúhelné parkoviště pro pláž Arvanitia beach. Shora se připojuje cesta z hradu Akronafplia podél jeho hradby.

Přes pláž vidíte na budovu v rekonstrukci, tady bývala restaurace a zmrzlinárna. Zavřely někdy v 90. letech. Renovace snad přinese vzpruhu, místo je tak krásné! Do té doby si můžete prohlédnout fotky z opuštěné budovy tady. Cesta dál pod úpatím Palamidi vede ke 4,5 km vzdálené pláži Karathona.

Po ulici Polyzoidu (Polyzoidou) se dostanete do parků na rozhraní Starého a Nového Města. Okruh se uzavřel.

Vycházka není nijak zpoplatněná a pokud to preferujete, dejte si ji klidně v opačném směru.

Daniel má na svém kanálu spoustu videí v Nafplia a tady si s ním můžete virtuálně projít i tuhle trasu.

 

Prosíme, podělte se s námi o svoje zážitky z procházky.