Nestorův palác – nejlépe dochovaný bronzácký palác Řecku

Nestorův palác, aneb Pylos doby bronzové, nadchne návštěvníky kvalitou svého zachování. Na 1900 m² nám prozradí řadu informací o struktuře tehdejší společnosti, o životním stylu elit, o hospodářství i o kosmetické módě. Dohlédnete odsud až k zálivu Navarino bay.

Oficiálně se archeologická lokalita jmenuje Ανάκτορο του Νέστορα, do angličtiny transliterováno Anaktoro tou Nestora, do češtiny foneticky Anaktoro tu Nestora. V překladu to znamená Nestorův palác. Anglicky se můžete setkat i s označením Mycenean palace of Nestor at Pylos nebo Mycenean Pylos.

Nerada používám v místních názvech jména fiktivních mytologických postav, v tomto případě ovšem nejde jinak, Nestorovo jméno se součástí oficiálního názvu lokality.

Leží Pylos vedle Pylu a je ještě jeden Pylos

…tak praví řecké úsloví. Palác z doby bronzové se na tabulkách s lineárním písmem B jmenoval pu-ro. Na rozdíl od tvrzení Googlu ho ale nenajdete v dnešním městečku Pylos, ale na kopci Ano Englianos (Άνω Εγκλιανός, Ano Englianos) o něco severněji.

Pausaniás ve 2. stol. n. l. situuje obec Pylos na mys Koryphasion na severní stranu zálivu Navarino bay. Středověký Pylos je křižáckého původu a našli byste ho jako Old Navarino fortress, Paleokastro, Fort-de-Jonc nebo Navarino.

Osmané později vybudovali novou pevnost zvanou Niokastro na jižní straně zálivu Navarino bay. Městečko s přístavem pod ní roku 1833 obdrželo oficiální jméno Pylos k u ctění dávné slávy tohoto kraje. To je tedy Pylos moderní.

Kdo byl vlastně Nestór?

V eposu Ílias vystupuje Nestór, syn Néleův. Je to starý muž, Apollón mu prý daroval život třikrát tak dlouhý než ostatním lidem. Je vládcem paláce Pylos. Vystupuje důstojně a ostatní postavy si ho váží pro jeho moudrost. Rád také obšírně vypravuje příběhy z vlastního života.

Nestorův palác a jeho hledání

Obrovskou devizou tzv. Nestorova paláce je jeho skvělé dochování – máme k dispozici neporušenou podlahovou vrstvu se základy. Nestorův palác totiž, i díky mobilnosti a množení místního názvu Pylos, dlouho unikal nalezení. Vyhnul se tak zásahům z první éry archeologických výzkumů vedených ještě primitivními metodami. Výzkum tu probíhal až po druhé světové válce a pokračuje dodnes.

Nepotkáte tu žádný Evansland 😊

Kdy se lidé usadili na místě Nestorova paláce?

Nejstarší stopy po lidském usazení na Ano Englianos pocházejí z tzv. střední doby helladské (MH), tedy 2050 – 1680 př. n. l. V pozdní době bronzové (LH I-II) tu dokonce měli hradby. Domy vyrostlé na akropoli Ano Englianos (LH IIIA) byly zničeny po požáru a akropoli pak zabral areál paláce (LH IIIB, 1300 – 1200 př. n. l.), který se možná nikdy nedočkal hradeb (výzkum na západní straně ukázal cca 60 m dlouhou zeď).

Skvělé dochování podlahy má svou nevýhodu. Nikdo se neodváží prokopat podlahovou vrstvu kvůli sondáži starších fází stavebního vývoje na lokalitě.

Prohlídka Nestorova paláce

Lokalita má své parkoviště, odkud zeleným parkem dojdete ke kiosku s prodejem lístků. Vaše zraky zaujme moderní konstrukce, která se tyčí nad korunami oleandrů a ukrývá drahocennou lokalitu pod sebou. Je výsledkem tříleté rekonstrukce, která stála 2,5 mil. € a byla dokončena v roce 2016.

Střecha má ještě druhý účel. Nad základy paláce se vznáší zavěšené chodníky, díky kterým mohou návštěvníci levitovat nad prostorem paláce. Nebojte, jsou naprosto pevné. Vystoupit se dá po schodech i výtahem. V době naší návštěvy ovšem starší dáma s chodítkem dostala možnost vstoupit přímo do paláce v doprovodu kurátorky. Všichni přítomní zavzdychali závistí… Na zavěšených chodnících jsou k dispozici informační cedule s popisky, které návštěvníkům pomáhají zjistit, na co přesně se dolu dívají.

Je třeba zmínit, že moderní střecha také Nestorův palác příjemně stíní.

Nestorův palác: jsi volán ke králi

Vstup do budovy je na jihovýchodě. Před hlavní budovou Nestorova paláce se rozprostíralo nádvoří s podlahou zpevněnou vápenným omítkovým materiálem, po kterém se dá pohodlně chodit bez zamazání se.

Před sebou máte dvoupatrovou budovu s plochou střechou. Vstupní část podpírá jediný sloup ukotvený omítkovou patkou na zemi – tu vidíte dodnes. Jeho dřík je dřevěný, barevně pomalovaný a je umístěn širší stranou vzhůru, aby se lépe rozložila hmotnost podlahy horního patra. Budova má kamenné základy, zbytek je hrázděný s výplněmi z drti a nepálených cihel.

Ve stínu pod stříškou stráže pozorně sledují každý váš pohyb. Mají dobrý rozhled, stojí na lekce vyvýšeném pódiu, které je dodnes na podlaze patrné. Místnosti po vaší pravé ruce byly nejspíš jejich sídlem a asi byly součástí věže.

Lineární písmo B a jeho svědectví

O administrativě a správě místního území a o účetních položkách paláce máme hodně informací díky dochovanému palácovému archivu. Ve dvou místnostech po vaší levé ruce  archeologové roku 1939 objevili přes 1000 tabulek popsaných písmem označovaným jako lineární B. S příchodem druhé světové války byly destičky z Národního archeologického muzea v Athénách přesunuty do trezorů Národní banky, odkud se křehký poklad vynořil roku 1950, aby začal promlouvat o minulosti.

O rozluštění lineárního písma B Michaelem Ventrisem si anglicky mluvící mohou poslechnout vtipné video tady. V současnosti jde o nejstarší písmo Evropy, které umíme číst. Tabulky promlouvají velmi starou formou řečtiny. Nebyly určeny k uchování, jde nejspíš jen o poznámkové bloky palácových úředníků, které by byly zpracovány do trvalých záznamů jiným způsobem, třeba na papyrech. Znaky na nich jsou často nedbale načmárané. Jde o záznamy z posledního roku existence paláce a tabulky zmiňují neznámou hrozbu přicházející od moře. Tabulky se nám dochovaly díky výpalu v požáru, který okolo 1200 př. n. l. zničil Nestorův palác.

Jde o největší archiv textů v lineárním písmu B vůbec. To význam Nestorova paláce jakožto archeologické lokality ještě zvyšuje.

Nestorův palác: hlavní nádvoří

Pokud stráže schválí vaši propustku, můžete vstoupit na hlavní palácové nádvoří. Přímo před vámi dva sloupy v průčelí označují cestu k trůnnímu sálu. Po pravé ruce další dva sloupy v průčelí vedou do přijímacího sálu druhého nejmocnějšího muže v paláci, o něm si řekneme později.

Po levé ruce vstoupíte do malé místnosti s lavicí o půdorysu L. Tohle byla oficiální čekárna. Archeologové tu našli dva džbány vína a v sousední místnosti hromadu pohárů sesypaným na zem, když shořely dřevěné police. Čekání na audienci tady neprobíhalo nasucho.

Megaron: když prostor vyjadřuje moc

Je na čase promluvit si o tom, jak vlastně poznáme v paláci doby bronzové trůnní sál! Dá se moc ztělesnit v architektuře? Řekové pro to používali architektonické schéma, které vidíme v půdorysech všech paláců doby bronzové, tzv. megaron. Pozorně se podívejte na budovu pod sebou. Vidíte hlavní dvůr a fasádu se dvěma sloupy tvořícími předsíň. Navazují centrálně umístěné dveře do další místnosti, širší než delší, říkejme jí vestibul. Další centrálně umístěné dveře vedou do přibližně čtvercového sálu s mohutným kruhovým ohništěm uprostřed. Místní ohniště má 4 m v průměru.

Okolo něj čtyři velké sloupy podpíraly horní patro a galerií shlížející dolů. Celková světlá výška trůnního sálu byla tři patra, nad ohništěm byl strop ještě zdvižený a ve zdech byla okna propouštějící dovnitř světlo a čerstvý vzduch (opaion). Vysoká struktura fungovala jako komín, prostor dobře táhl a kouř se tak snadno dostával ven.

Trůn je vždy umístěny u zdi napravo od vchodu. Tady se odehrávala diplomatická setkání, byly podávány výroční souhrny, přinášeny nejnovější zprávy. Dnes vidíte jen holý béžový povrch, zdi i podlaha (!) byly však pomalované všemi dostupnými barvami v geometrických obrazcích, nebo i figurálních výjevech. Ty jsou uchovány v Archeologickém muzeu v Choře a jde o malby vaječnou temperou na omítce. Jedná se o nejstarší uplatnění této technologie vůbec. Kanálek okolo zdí místnosti sloužil k odvodu dešťové vody.

Všimněte si, že celé megaron je osově souměrné.

Pokud v budově nenajdeme megaron, neříkáme jí palác.

Staré křídlo na jihozápadě

Kromě hlavní budovy zahrnuje komplex také Jihozápadní křídlo, Severovýchodní křídlo a Vinný sklad.

Z oficiální čekárny se dalo projít do vedlejší místnosti a ta ústila do nádvoří Jihozápadního křídla (South-western Building). Tahle část je nejspíš o trochu starší, než hlavní palác, a protože obsahuje vlastní megaron, přezdívá se jí jménem Nestorova otce Néleův palác. Má rozlohu cca 1400 m². Archeologové našli v místních skladech velkou spoustu keramických nádob, buď pro potřeby paláce, nebo na vývoz.

Nestorův palác: společenská soudržnost

Soustřeďme naši pozornost zpět na hlavní palác. Okolo megaronu vedou chodby a po obvodu paláce najdeme řadu malých místností. Sem už jste se dostali pouze po průchodu okolo stráží ve vestibulu.

V místnostech na západ od trůnního sálu byly nalezeny velké zásoby keramického nádobí. Nejspíš sloužilo pro společenské funkce paláce, pro obětní slavnosti a následnou společnou konzumaci jídla. Ta měla velkou symbolickou hodnotu pro soudržnost této společnosti. Pořádání hostin bylo jednou z významných funkcí paláce a jistě zvyšovalo veřejnou prestiž vládce. Mimořádný význam měla společná rituální konzumace vína, která stmelovala skupinu lidí, např. vládce a jeho nejbližších spolupracovníků. Proto je pozoruhodné množství picích pohárů, které tu archeologové našli: jen v místnosti označené jako 19 jich bylo 2 853!

Vně od skladů nádobí byl západně od paláce dvůr, který mohl sloužit pro velké množství lidí shromážděných při těchto příležitostech.

Nestorův palác: společnost poháněná olejem

Palácové místnosti severozápadně od trůnního sálu jsou dodnes zaplněné velkými džbány pithoi, které sloužily ke skladování olivového oleje. Jsou uloženy v jílových stojanech pokrytých štukem. Pro středomořskou civilizaci byl olej nenahraditelnou surovinou, která celou kulturu udržovala v chodu. Sloužil nejen na vaření, ale i na svícení v lampách, pro zpracování textilií, k rituálním účelům, při pohřbech atp. Veliký význam pro palácové hospodářství měla výroba aromatického oleje jako parfému, kosmetiky nebo léku. Nádobky stirrup jar naplněné olejem nebyly jen obchodním a exportním artiklem, jistě šlo i o atraktivní diplomatické dary.

O všech druzích oleje, o jeho výrobě a využití víme z tabulek. Schopnost ovládat olejový průmysl byla jedním z výrazů moci panovníka.

Vinný sklad

Severně od paláce tu stála samostatně budova, kterou jílová pečetidla pomohla identifikovat jako sklad vína (Wine magazine). O jeho roli už jsme se zmínili. Existuje jen tenká hranice mezi vínem a octem, ředěné víno i octová voda byly ve Středomoří obvyklými nápoji. Nesmíme zapomínat ani na víno jako obchodní artikl, Řekové tzv. mykénské kultury (tedy z pozdní doby bronzové na pevnině, LH) disponovali rozsáhlou a dobře organizovanou sítí obchodních vztahů.

Nestorův palác:  druhé podlaží

Dostali jsme se na opačnou stranu vestibulu, který je předsíní megara. Tady nejspíš voják kontroloval, kdo může vstoupit do chodby ke skladovacím místnostem. Hlídal také významný uzel celého paláce. Dodnes je dochován spodek schodiště, které vedlo do horního patra paláce.

Tam bychom mohli očekávat soukromé panovníkovy prostory, které obývala jeho rodina. Nepochybně byly světlé, dobře větrané, prostorné, vyzdobené bohatými barvami a na svou dobu maximálně pohodlné. Zvířecí kožešiny pravděpodobně změkčovaly sedátka. Soukromá koupelna s odpadní trubkou byla nejspíš samozřejmostí. Našli bychom také nejbližší služebnictvo rodiny, komornou královny,  chůvu, kojnou a děvčata pro výpomoc.

Významným průmyslem byla výroba textilií, je otázka, jestli bychom tkadleny a sklady vlněných plášťů a lněných košilí nenašli právě tady.

Musíme se také zamyslet nad tím, kde byli ubytování VIP příchozí jako diplomaté, kněží a členové jiných panovnických rodin.

Kdepak byla asi bezpečně uložena pokladnice a šperky?

Bohužel můžeme jen hádat, z horního patra se nám přímo nedochovalo nic.

Nestorův palác: východní zdi

Zdivo východní strany paláce je zvlášť dobře dochované. Můžete vidět otvory pro dřevěné trámy jeho hrázděné konstrukce. Na jedné z informačních cedulí najdete i rekonstrukci východního průčelí.

Měli tu prostorné nádvoří a bránu do paláce opět s jedním sloupem uprostřed. Vedla do apartmánu, odkud se dalo dostat do vnitřní chodby ke skladům, ke schodům do horního patra, průčelím se dvěma sloupy do hlavního dvora paláce, do onoho druhého megara a k ubikacím stráží. Z toho předpokládáme, že šlo o prostory druhého nejmocnějšího muže paláce, vojenského velitele, velitele stráží. Název Královnino megaron je čistě konvenční.

Z východní strany Nestorova paláce  vedla také trubka, která přiváděla čerstvou pitnou vodu z 1 km vzdáleného pramene, který prý existuje dodnes.

Nestorův palác: ve vaně

Nejzajímavější místností v rámci tohoto apartmá je nepochybně místnost s vestavnou vanou, koupelna. Z pevninských lokalit pozdní doby bronzové (LH) je to jediná. Nepochybně prokazuje, že naložení se do vany nebylo v době bronzové o nic méně příjemné než dnes (obraz wanakta, vládce paláce, skvělého válečníka s bohatým vousem naloženého labužnicky ve vaně s růžovým olejem a kylikem vinného střiku v ruce mi dokáže vždycky zvednout náladu).

Z Odysseje  víme, že vaně se říkalo asaminthos. Je z jílu, zdobená a ne moc prostorná. V dalším rohu jsou vestavené dvě nádoby, asi na vodu a vonný olej pro potřeby hygieny. Poháry nalezené tady sloužily k oplachování vodou a k nanášení olejů.

Carl Blegen identifikoval koupelnu jako panovnickou (souvisí to s interpretaci sousedního megara  jako královnina). Osobně mi přijde významnější poloha blízko brány do paláce. Vstup je z chodby, nikoli přes něčí komnatu. V koupelně se mohl osvěžit a udělat prezentovatelnějším kdokoli příchozí, aniž by byl vpuštěn do soukromých prostor v patře.

Nestorův palác:  strukturace prostoru

Už jsme se zamýšleli nad funkcemi jednotlivých částí komplexu, a o tom, jak bylo vaše společenské postavení definováno podle prostor, do kterých jste v paláci směli vstoupit. Při pohledu na celkový půdorys můžeme své úvahy rozšířit.

Západní část paláce měla veřejnou funkci (nádvoří, čekárna, hodovní a ceremoniální oblast), bylo snazší se do ní dostat. Bylo ovšem mnohem složitější dostat se z ní do jakékoli jiné části. Stačil jeden strážný na hlavním dvoře a jeden ve vestibulu, aby vás udrželi v příslušných mezích.

Východní část měla víc přístupů. Přesto nepůsobí dojmem snazší přístupnosti. Bylo jednodušší dostat se některou z hlídaných bran ven, než dovnitř. Východní část působí dojmem větší segregace a bezpečnosti. Místní dva dvory byly obehnané zdí a tedy soukromé. Taky byste tu našli víc technických vychytávek: akvadukt, kanalizace, vana, možná toalety…

Dílny na severovýchodě

Až za nádvořím stála budova dílen (Northeastern building). Máme doložených šest místností s centrální chodbou a možná sloupořadí. Destičky a pečetítka ukazují na přítomnost kůže, kovu, příslušenství vozů a opravy téhož. Bylo tu nalezeno spoustu šípových hlavic. Před jednou z místností oltář a destička identifikovaly svatyni bohyně Potnia Hippia, něco jako Paní koní, v budoucnu nejspíš ztotožněná s Athénou.

Nestorův palác: minojské vlivy

Celkově palácový komplex prozrazuje inspirace minojskou kulturou, tedy kulturou Kréty ve střední době bronzové (MM). Patří sem už zmíněná hrázděná technologie, využití kamenných desek postavených na bok (orthostatů), zdivo z pečlivě do obdélna tvarovaných kamenných bloků, vnitřní nádvoří a světlíky, vana v koupelně, pečlivý systém kanalizace, symbol rohů ve výzdobě a kamenická značka ve formě dvojité sekery na kamenech. Pokud tu měli díky kanalizaci splachovací toalety, jde rozvněž o inspiraci z Kréty.

Paláce v Mykénách a Týrintu mají charakter odlišný.

Širší akropolis a město

Nestorův palác leží na hřbetě Ano Englianos, kde vyvýšená část tvoří akropolis, vyšehrad. Ve starší části své existence hradby patrně měla. Je možné, že ve 13. stol. Nestorův palác natolik mocensky dominoval oblasti, že hradby už prostě nepotřeboval. Jistě šlo o čtvrť, kde se soustředila bohatá část populace, která chtěla být na blízku panovníkovi v paláci.

Od východní brány paláce vedla kdysi cesta na východ k bráně ve hradbách. Dnes je tato oblast pro návštěvníky uzavřená, protože výzkumy stále pokračují. Brána vedla na pohřebiště související s palácem, areál paláce a pohřebiště se táhle asi 300 m daleko.

Okolo akropole existovalo civilní osídlení, městečko asi 1 km v průměru. Obyvatelstvo se odhaduje na cca 1000. Potkali byste tu hodně otroků, mnohdy ze vzdálených končin, společnost měla kosmopolitní charakter.

Podle knihy Greece: An Oxford archaeology guide (Mee, Spatforth) byla Messinia v době bronzové stejně bohatá jako Argolis.

Pohřebiště: tholové hrobky

Na prohlídku pohřebiště se musíte vydat po cestě okolo parkoviště. Návštěvníkům přístupná je jedna zrekonstruovaná tholová hrobka. To je stejný typ jako slavná tzv. Atreova pokladnice (opět pouze konvenční pojmenování). Tzv. Tholos IV objevil už Carl Blegen, když nemohl kopat na své preferované parcele (tzv. Demopoulos field).

Dnes si můžete prohlédnout kompletní strukturu. Přístupovou cestu (dromos), vstup s kamennou zárubní (stomion) a samotný interiér zaklenutý tzv. nepravou klenbou z kamene (thalamos). Zvenku to celé vypadá jako obyčejný kopeček, zevnitř máte dutinu o tvaru včelího úlu o průměru 9,35 m. Dovnitř byli postupně ukládáni zemřelí členové vládnoucí elity. Minulý pohřeb se odsunul ke straně a doprostřed se uložil nový. Takových tu bylo třináct.

Tholos IV byl nejstarší z velkých hrobek tady. Byl vyloupen, ale archeologové přesto objevili řadu menších předmětů včetně zlatého pečetítka s gryfem, jehož vyobrazení přijala obec Pylos-Nestoras do svého znaku. Také odsud pocházejí čtyři reliéfní zlaté sovy, symboly Néleova rodu (oboje v Národním archeologickém muzeu v Athénách).

V roce 2018 konečně začaly výzkumy na přilehlém Demopoulos field a archeologové našli dvě další hrobky, Tholos VI a Tholos VII. Jejich klenby byly zřícené, ale nedošlo k vyloupení. Obě pocházejí z fáze LH IIA a nálezy z nich dokládají styky s Egyptem a západní Asií. Hrobky jsou chráněny provizorními přístřešky a nejsou přístupné.

Šachtový hrob Gryfího válečníka

V roce 2015 se na lokalitu vrátil tým financovaný univerzitou v Cincinnati a pustil se do výzkumu pozemku Tsakonas field. To byl záložní plán výzkumníků, původně zamýšlený Demopoulos field totiž nebyl k dispozici. Hned první den (!) ovšem objevili stěny šachtového hrobu (takové zkoumal v Mykénách Schliemann). Nevyloupeného, z fáze LH IIA. Na dně svislé šachty o rozměrech cca 1,2 x 2,4 m ležela kostra jediného muže, asi 30 až 35 let starého, obklopená královským bohatstvím. Původně měl dřevěnou rakev. Jeho kosti nenesou známky poranění. Podle genetického rozboru jde Řeka.

Lepší než Vánoce

Nenašla se ani jediná keramická nádoba, všechny byly bronzové, stříbrné, nebo zlaté. Metrový meč se zlacenou rukojetí a zajímavě zdobenou hlavicí (jakoby vyšitá zlatem), dýka se zlatou rukojetí, kančí tesáky k pokrytí přilby, bronzové součásti zbroje. Achátová pečetní gema LM I s precizně rytou miniaturní scénou souboje válečníků. Asi 50 dalších pečetních gem. Slonovinové víko od krabičky s vyobrazením gryfa, který dal pohřbenému jeho přezdívku. Čtyři zlaté pečetní prsteny s rituálními scénami v krétském stylu – díky nim se Gryfímu válečníkovi někdy přezdívá i Pán prstenů.

Kromě těchto typicky mužských pohřebních darů tu ale máme i šperky, které bývaly předchozími generacemi výzkumníků spojovány se ženami:  korálky ze zlata, jantaru, ametystu a karneolu, zlatý řetízek s přívěsky, několik slonovinových hřebenů a zrcadlo se slonovinovou rukojetí. Celkem 1400 objektů!

Pro archeologii v Řecku začalo 21. stol. pořádnou senzací. Výzkumníci svůj poklad žárlivě střeží. Nejen, že hrobka je nepřístupná. Nesmíte ani fotit jejím směrem!

Otazníky do budoucna

Nejvíc zarážející skutečnost na Gryfím válečníkovi je jeho izolovanost. Evidentně se nechtěl připojit k rodinným pohřbům v sousedících tholových hrobkách. Byl reformátorem, cizincem, anebo je všechno ještě jinak? A k čemu potřeboval 50 pečetítek?

 

video s 3D rekonstrukcí

Odysseus stránky ministerstva kultury

stránky Gryfího válečníka

příspěvky k výstavě v Getty villa včetně obličejové rekonstrukce

přednáška vedoucích výzkumu k výstavě v Gettyho ville

Navštívili jste Pylos doby bronzové? Napište nám do komentářů, jak se vám libil.