Atheras ridge – vzdušná hřebenovka s kamennými zuby

Pozor, je tu výzva pro všechny řecké dobrodruhy, kterým nestačí jednodenní tůry a kteří rádi kempují v horách! Přes tisíc metrů vysoký hřeben na ostrově Ikaria vede turistická stezka ze západního pobřeží až k nejvýchodnějšímu mysu. Vychutnejte si pětidenní přechod v plné polní, vykoupejte se pod vodopádem v 860m n.m., naslouchejte šeptání starověkého lesa, obdivujte neuvěřitelné „UFO“ balvany a pociťte závrať na vzdušných pasážích stezky Atheras ridge.

Zvláštní přírodní jev

Když budete mít štěstí na počasí, můžete spatřit za dostatečné oblačnosti zvláštní přírodní jev připomínající vlnu tsunami! Obří stěnu bílého oblaku, který se pomalu sune z hřebene dolů k moři. Jestli všechno během pobytu nestíháte nebo na to nemáte fyzičku, nevěšte hlavu. Nahoru na Atheras ridge se dostanete hned několika cestičkami i jeepem. Sami jsme si na začátek zvolili lehčí variantu a do budoucna spřádáme plán k návratu. Se zkušenostmi roste chuť i odhodlání…

Pětidenní přechod po ostré čepeli – Atheras

Příroda na Ikarii nabídne turistům mimořádně bilogickou rozmanitost. Západní část ostrova byla zařazena do chráněných území a je součástí projektu NATURA 2000. Kontrast divokých hor, hlubokých skalních roklí a prapodivných balvanů na náhorních plošinách zaručují jedinečný zážitek a adrenalin. Hřeben Ikarie pozvolna nabírá na severní straně svoji výšku a jakmile dosáhne kolem 800 – 1000 metrů nad mořem, prudce padá k jižnímu pobřeží. Asi uprostřed protíná horský hřeben nově zbudovaná asfaltová silnice vedoucí ze severního přístavu Evdilos do druhého významného přístavu v Aghios Kirykos na JV pobřeží.

Pohoří vlevo od silnice je v mapách označeno jako Melissa (1011m n.m.), na opačnou stranu k východu se rozprostírá hřeben Atheras s nejvyšším vrcholem Efanos 1040m n.m. Na západě se vám můžet klidně stát, že si budete připadat jako někde v Andách v Jižní Americe. Obří kamenné bloky, poházené všude kolem vás na svazích, působí hodně neobvyklým dojmem. Z východního Atherasu můžete dohlédnout na sousední ostrovy Fourni a Samos, ukryté v temně modrém Egejském moři na obzoru. V překladu vyjadřuje slovo Atheras „ostrou čepel“, což je docela trefné! Původní název byl ovšem zcela jiný. Hřebenu se prý ve starověku říkalo „Pramnos„. Možná podle vinic pod horami, na kterých se pěstovalo červené víno Pramneios. Dnes se mu nejvíce podobá odrůda Fokiano.

Pokud patříte k fyzicky zdatným turistům a vlastníte-li odpovídající výbavu do každého počasí, můžete si troufnout na náročný pětidenní přechod celého ostrova po vzdušné hřebenovce! Trasa začínána na západním mysu u majáku Papas, z vesnice Karkinagri vystoupáte ke kapli Aghios Isidoros, odkud pokračujete stále po hřebeni směrem SV až do obce Mavrato, sestoupíte k pobřeží a svou turistickou pouť zakončíte na východním cípu u věže Drakanos! V mapě po pravé straně najdete 5 možných tipů na kempování. Stezku si samozřejmě můžete vychutnat i v opačném směru, zejména v případě, pokud bude vaším výchozím bodem přístav Aghios Kirykos, případně lázeňská vesnička Therma.

Vyrážíme jeepem na Atheras ridge!

Můj příběh o Ikarii začíná v roce 2013 po návratu z Kyklád. Naše fotka měsíční pláže Sarakiniko z ostrova Milos se shodou okolností probojovala do článku na CNN Travel mezi žebříček TOP 9 Greek islands. Zde jsme si poprvé všimli zajímavé fotografie… Skupina několika chodců prochází po horském hřebeni kolem velkých plochých kamenů. Vypadají jako velké „kamenné zuby“ zapíchané jeden za druhým v zemi a tvoří úžasnou kulisu na hřebenu ostrova. Během vteřiny bylo rozhodnuto a plán na rok 2014 byl na světě. Na Ikarii si na pár dnů odplujeme ze Samosu, kam doletíme s cestovkou. Pomalými krůčky jsme se tak probojovávali ke kouzlu individuálního cestování. S odstupem času nám udělalo velkou radost, že jsme stejným způsobem motivovali Tydru i Kaťuli, kteří se vydali v našich stopách :) Ikaria není, zaplať pánbůh, pro každého a díky tomu si stále drží odstup od masové turistiky. Drží si ho natolik, že když jsem v lese Randi forest zapomněl sluneční brýle, tak nové jsem si musel koupit až na Samosu :-)

Na návštěvu Ikarie jsme měli jen 4,5 dne, během kterých jsme chtěli navštívit nejzajímavější místa. Velký přechod hřebene Atheras nehrozil a proto, když jsem uviděl v mapách vyznačenou šotolinu vedoucí až do výšky 940 metrů n.m., zrodil se plán na cestu k vrcholu jeepem. Putování začalo za městečkem Evdilos před Kyparissi. Zde musíte odbočit vpravo z hlavní silnice a pokračovat do kopce směrem na vesnici Arenthousa, kde se určitě zastavte u krásného kamenného kostela Aghia Marina. Vraťte se na začátek obce, kde opět musíte odbočit nahoru do kopce. Betonový nájezd se po pár uvodních metrech změní na šotolinu, která vás zavede serpentinami až na hřeben ke kamenným zdím (můžete dojet až ke kapličce Aghios Efstathios). Pozn. celou cestu jsem vyznačil zelenou barvou na mapě na konci článku.

Ploché kameny ve tvaru obřích zubů

Dlouho jsme přemýšleli nad zásadní otázkou. Kdo měl tenkrát tolik síly a odhodlání, aby zapíchal do země po celé délce hřebenovky ploché kameny ve tvaru obřích zubů? Často dosahují výšky velikosti dospělého člověka a vytvářejí tak jedinečnou kulisu a zároveň navigaci na turistické cestě. No, museli jsme se zeptat Angelose, který se svou partou po celém ostrově značí turistické chodníky. Odpověď je vskutku jednoduchá… Placáky jsou pozůstatky dlouhých kamenných zdí, které v dřívějších dobách oddělovaly pastviny a chránily úrodu zemědělců z vesnice Arenthousa. Byly nakloněny směrem ven a dohromady s menšími kameny tvořily silnou bariéru proti kozám. Na výstavbě zdí pracovalo nespočet zemědělských skupin po mnoho let! Před výstavbou silnic byla stezka vedoucí kolem těchto zdí frekventovanou „pěší dálnicí“ po místní obyvatele.

Peťule toho začíná mít plné zuby, procházíme kolem další skály a v tom BUM – BÁC. Malá ovečka padá z výšky na kámen asi metr přede mnou :( Volám na svou polovičku, ať se raději zastaví a nechodí dál, protože pohled na ovečku, která se nehýbe, není moc pěkný. Nevím, co mám dělat, zda ji mohu nějak pomoc nebo jestli je mrtvá. Po chvíli přemýšlení se ovečka náhle vzbudí, pomaličku zvedne a peláší za svou mámou na kopec. Juchůůů, toto zvířecí setkání má šťastný konec!

Tsolidas 1021m n.m.

Moje Peťule ovšem pod vrcholem Tsoliasu sedá na kámen a hlásí, že už dál nejde ani omylem a dává mi obvyklých pár minut na sólo akci :) Kurňa, tak přeci se tady nemorduju pro nic za nic… Dávám ji na chvíli sbohem a utíkám směrem do vysoké skály. Na vrcholu zase koukám, že ten můj vytoužený Tsolias je ještě pár desítek metrů dál a vede na něj asi jeden metr široký traverz. Vpravo i vlevo odhadem 400 metrů  padák dolů. Naštěstí skoro vůbec nefouká a jsem za malou chvilku u mohyly na vrcholu Tsolias (1021m n.m.). Právě odtud začíná nejexponovanější a obzvláště nebezpečný úsek celé hřebenovky Kako Katavasidi, který končí u nejvyššího vrcholu Ikarie – hory Efanos. A tu si musíme nechat na příště…

Mapa : Karkinagri –  Aghios Isidoros – Provatokefalas – Zizokambos – Papoutsokryftis – Pounta – Atheras ridge – Mavrato

Během cesty projdete jedinečnými místy:

• obec Karkinagri (krásné pobřeží podobné pláži Seychelles – koupání!)
• Provatokefalas – nejkrásnější úsek s magickými kameny
(stezka č. 9 v Terrain maps, začátek u kaple Ag. Isidoros)
• náhorní plošina Erifi, kaňon Rykas a Selini pool (stezka č. 11)
• starověký Randi forest (stezky č. 7b a 7)
• přechod hřebene Atheras s velmi expenovaným úsekem Kako Katavasidi! (stezka č. 6)
• pozůstatky hradu Kapsalino s exponovaným sestupem do obce Mavrato (stezka č. 5)
• v závěru si můžete odpočinout hned na několika plážích SV pobřeží

[wpgmza id=“43″]

Externí odkazy Yorgose Tsabourakise:

Fotogalerie z hřebenovky Atheras (Mavrato -> Agios Dimitrios)

Fotogalerie z hřebenovky Melissa (Agios Dimitrios -> Manganitis)