fbpx
Vikos gorge – přechod nejhlubšího kaňonu světa
Print Friendly, PDF & Email

Kaňon Vikos najdeme v pohoří Pindhos v SZ části kontinentálního Řecka (Zagori). Vikos je nejhlubší kaňon na světě! Černé na bílém to stojí psáno od roku 1997 v Guinessově knize rekordů. Kniha Evropské treky snů si ho zase vybrala mezi nejlepší túry na našem kontinentu. Takový přírodní skvost nemůžeme jen zkouknout z vyhlídky… ten se musí prozkoumat! Přešli jsme ho pěšky od začátku až do konce a všechno pořádně zdokumentovali. Ocitli jsme se v lesní říši, kde je člověk v porovnání s 1300 metrů vysokou skalní stěnou menší než mravenec..

Φαρράγγι του Βίκου

Kaňon Vikos protíná jižní stěnu vápencového pohoří Mt. Tymfi (nejvyšší vrchol Gamila 2497m n.m.), spadá do národního parku Vikos–Aoös (řecky: Εθνικός Δρυμός Βίκου–Αώου) a je součástí evropsky významných lokalit Natura 2000 a UNESCO. Na délku má 20km a stěny kaňonu dosahují hloubky přes 1300 metrů! Zde se údaje trošku rozcházejí, ale my bereme v potaz nadmořskou výšku řeky (480m n.m.) a vrcholy na úrovni horní východní hrany kaňonu (Biliza 1788m n.m. a Aloghomadria 1778m n.m.). Šířka je v rozmezí od několika metrů v nejužším místě až po 400 metrů v nejširším. A právě díky poměru své hloubky a šířky se ocitl kaňon Vikos na stránkách Guinessovy knihy jako nejhlubší na světě. V parku najdeme až 1800 druhů rostlin a za zmínku stojí i rozmanitá fauna včetně velkých savců jako je medvěd hnědý! Horská oblast Zagori nabízí méďům velice ojedinělý ekosystém, který se řadí mezi nejvzácnější místa pro ochranu přírody v celém Řecku.

Vyhlídky nad kaňonem Vikos

Stopy zvědavých turistů vedou z drtivé většiny jen na několik vyhlídkových míst, které najdeme po obvodu celé rokle. Mezi nejznámější patří skalní římsa u Aghia Paraskeví a vyhlídka Oxia u vesnice Monodendri, o kterých jsme napsali speciální článek. Na protější straně nad vesnicí Vradeto (nejvýše položená obec v Zagori) najdeme vyhlídky Beloi a Tsoukes. Obě nabízejí neuvěřitelný pohled z ptačí perspektivy, doplněný silnými pocity závratě :) Z druhé strany kaňonu stojí rozhodně za návštěvu vyhlídka z vesničky Vikos na prameny řeky Voidomatis s kostelíkem Panagia a úchvatný výhled ze silnice těsně před vesnicí Meghalo Papingo. Oběma dominuje vrchol Biliza, kterému lidé neřeknou jinak než Astraka. Ta je ve skutečnosti schovaná a nejde odtud vidět. Vyhlídky si nenechte ujít při západu slunce, kdy se skalní stěna barví do oranžova.

Přechod kaňonu Vikos – Crossing Vikos canyon

Pohled z vyhlídek je jistě nezapomenutelný zážitek, ale pro nás nadšence do pěší turistiky je to pouze začátek obrovského dobrodružství. Kaňon Vikos můžeme celý přejít spodem podél koryta řeky nebo vrškem po jeho západní hraně (náhorní plošina Stouros). Na výběr máme buď jeden celodenní výlet nebo okružní trek minimálně na 3 dny. Při spojení s dalšími stezkami, vesničkami, horskými jezery a nejvyššími vrcholy, můžeme strávit na cestě klidně i týden. My jsme naplánovali okružní přechod s batohem na zádech na 6 dní. Vždy počítejte s velkým převýšením, které startuje od 1000 výškových metrů!

Trasy na 1 den:

  • Monodendri (1060m) – prameny Voidomatis (480m) – vesnice Vikos (740m): 5 hodin 30 minut
  • Monodendri (1060m) – Oxia (1300m) – vesnice Vikos (740m): čas není znám
  • Monodendri (1060m) – prameny Voidomatis (480m) – Meghalo Papingo (940m): 6 hodin 15 minut
  • Kapesovo (1150m) – prameny Voidomatis (480m) – Meghalo Papingo (940m): 21 km, 10 hodin

Okružní trasa na 3 dny až 7 dní (obrázek):

  1. den (modrá) Kapesovo – prameny Voidomatis – Meghalo / Micro Papingo (ubytování / stan)
  2. den (červená) Meghalo / Micro Papingo – Astraka refuge (chata) – jezero Drakolimni (stan)
    + den navíc (zelená): vrchol Gamila nebo Astraka
  3. den (černá + žlutá) Astraka refuge (chata) – závrt Nifotripa – Megas Lakkos – Skala Vradeto – Kapesovo
kaňon Vikos okružní trek Zagori mapa
mapa okružního treku (minimálně na 3 dny)

1. den (modrá): Kapesovo – Vikos gorge – Voidomatis springs – Meghalo Papingo

Ve středu 8. června začíná náš velký den. Probouzíme se při východu slunce u vesničky Kapesovo. Pod střechou místního kostela to byla naše první noc ve stanu. Nejen v Řecku, ale vůbec poprvé v životě. V plánu máme okružní trek na 6 dní, kde konečně otestuji nový 70l batoh, který jsem na tento výlet pořídil. Na snídani ke kostelíku se sběhli snad všichni hafani z širokého okolí. Aby ne, večer za námi přišel pastevecký pes „Kapík“, který v okolí vesnice hlídá ovečky. Asi si všimnul, že mu přibyly čtyři „ovce“ z Česka a strávil s námi celou noc :) Díky němu jsme se vůbec nebáli, uvařili si večeři na plyňáku a připili slivovicí na dobrou noc. Kapík se jednou za půl hodiny probral, ostře zavrčel, oběhnul celý kopec kolem kaple, štěkal na všechny strany a z dálky se ozývali další jeho kamarádi. No… moc jsme toho nenaspali. Měli jsme smíšené pocity… Hřál nás pocit bezpečí před neočekávanou návštěvou zvědavého medvěda, ale taky pocit, že nenabereme potřebnou energii pro další náročný den. Ráno nám to všechno došlo! Kapík zval v noci všechny kámoše na snídani: „Kluci, jsou tady nějací magoři s batůžkama a mají dlouhou štanglu lovečáku, HAF HAF“ :D


Po vydatné snídani v přírodě nezbývá nic jiného, než všechnu nutnou výbavu na 6 dní narvat do báglů. Stan, spacák, karimatku, vařič, plynovou kartuš, nějaké teplé oblečení jako čepici a rukavice – do Řecka samé běžné věci :D a samozřejmě další výbavičku jako stativ, blesk, powerbanku, mobil a sprej na medvědy. Co vám budu povídat, po devíti hodinách na treku, jsem ten bágl chtěl vzít a mrsknout s ním ze skály dolů :D Ale k tomu se ještě dostaneme.

Auto necháváme na malém parkovišti na začátku Kapesova a pokračujeme po kamenem dlážděné cestě dolů do vesničky. Procházíme kolem náměstí, kde se v případě potřeby můžete ubytovat nebo si dát něco dobrého na zub. První možností na přespání je tradiční dům Archontiko Tzoufi. Majitelé Eleni a Stefanos mají hned naproti kavárnu Καφενείο Στέφανος. Druhou možností je ubytování Thoukididis s obchůdkem Στερνα (STERNA) plným dezertů, marmelád a jiných lokálních pochutin. Málem se majitelkou necháme zlákat dovnitř, ale ve dveřích se rychle otáčíme, protože nás čeká opravdu dlouhá cesta a není času nazbyt. Pod náměstím se k nám znenadání zase připojil pejsek Kapík, se kterým se holky u kaple těžko loučily. Chtěl jít s námi, ale u brány na konci vesnice narazil na starého dědečka, který ho hnal rychle od nás pryč. Udělal dobře, Kapík netušil, kam máme namířeno :) V 10 hodin zavíráme vrátka za vesnicí a prodíráme se kopřivami do lesíku, kde začíná stezka značená červenými puntíky. Lesík je plný mechem porostlých stromů a stezka mezi nimi prudce klesá dolů. V první části treku musíme sejít nějakých 500 výškových metrů dolů do kaňonu Vikos. Půda je po dešti celkem kluzká a tak holky jedna po druhé padají na zadek. Strašně se směju, že kdyby měly Vibram podrážku, tak se jim to nestane. Jen to dořeknu, jedu po zadnici dolů za nimi :D Při cestě dolů stojí za zmínku první vyhlídka. Při obcházení skalní stěny po úzké římse nám pomáhá překonat pocit závratě zavěšené lano (1 hod. 10min. na treku). Za zákrutou se otevírá první výhled do kaňonu a na druhé straně jde spatřit kapli Aghia Paraskeví u Monodendri (když máte dalekohled). Hluboko pod námi zíráme na průzračně čistá jezírka Οβίρα Παπά, které tu zanechala řeka z období zimy.

 

Sestupujeme dolů na dno kaňonu Vikos, kde se potkáváme s hlavní turistickou stezkou <O3>. Odbočujeme vpravo, jdeme kaňonem rovně na sever a po pár stovkách metrů přicházíme na hlavní rozcestí (z naší strany chybí jakékoliv směrovky). Ze západu přichází stezka od Monodendri, z východu alternativní cesta přes boční kaňon Mezaria (1 hod. 40min. na treku). Pokračujeme po velkých bílých balvanech roklí rovně na sever. Na východní stěně je v mapě Zagori od Anavasi zakreslena jeskyně Tripio Lithari (v překladu děravá skála) s vyznačenou cestičkou nad levým břehem od ústí kaňonu Mezaria. Najít ji bez GPSky nebude určitě snadné, ale podle názvu by se mohlo jednat o skalní okno. Cesta roklí po kamenech brzy končí a po levé straně uvidíme vyšlapanou stezku ve stínu stromů. Pokračujeme až ke kamenným schodům, pod kterými je nádherné jezírko (pozor, v hlavní sezoně už jezírka vysychají!), kde si chladíme rozpálené tváře. Škoda, že se nemůžeme vykoupat :( Uvědomujeme si, že díky naší zátěži na zádech jdeme strašně pomalu a brutálně nás tlačí čas, abychom dneska došli do cíle. Pokud budete mít čas na koupání, dejte si pozor na hady, které jezírka občas lákají.

Zrychlujeme tempo a pokračujeme stezkou po západním břehu až k prameni Klima (3 hod. 30min.). Ten leží v místě, kde se potkává s Vikosem jeho největší bratr kaňon Megas Lakkos. Říká se o něm, že v jeho spodních částech, kde nevede stezka, žije medvěd hnědý. Uprostřed Megas Lakkos je jeskyně Arkoudotrypa (v překladu: medvědí díra). Zpátky ale na naši stezku… Pramen Klima je posledním místem, kde můžete po většinu roku nabrat pitnou vodu! Dalším místem jsou až prameny řeky Voidomatis. Vysoko nad Klimou se nachází nejznámější vyhlídka Oxia. Další zastávkou je až Agia Triada (4 hod. 30min.). Z mapy jsem čekal nějakou odlehlou kapličku, ale na místě vidím jen Boží muka. Cestu nám zpříjemňují překrásné orchideje, lilie a jedna želva, které neřekneme jinak než „modelka“. Všechny želvy se před námi schovávají do krunýře, ale této se nějak nechce a před našimi fotoaparáty se nakrucuje víc než Andrea Verešová :) Cestou se kaňon Vikos čím dál víc otevírá a pohled na špičaté skalní jehle nejde slovy popsat.

 

Prameny řeky Voidomatis

(5 hod. 50min.) Touto dobou jsme už měli být pomalu v cílové rovince před Papingem, ale jsme teprve u pramenů Voidomatis. Mimochodem je to nejkrásnější místo spodní části kaňonu. Kde se tady z ničeho nic vzalo tolik křišťálově čisté vody? Odpověď musíme hledat vysoko nad námi. Ze závrtů Epos (svislá jeskyně s hloubkou 451m) a Provatina (408m) prosakuje týden voda přes 1200 výškových metrů skály dolů k pramenům Voidomatis! Není se čemu divit, že průměrná teplota vody má kolem 4°C. Kousek od pramene je ukrytý krásný kostelník Panagia (Παναγια). Zkoušíme se k němu dostat cestičkou přímo od pramenů, ale na louce končíme ve křoví. Vracíme se tedy kolem vody zpátky na hlavní stezku a pokračujeme vpravo do kopce směrem k vesničce Vikos. Po půl kilometru uhneme z cesty opět vpravo a začneme klesat vyšlapanou cestičkou mezi stromky a keři ke kostelíku Panagia (6 hod. 30min.). Katka s Verčou ho již párkrát navštívily a je to jejich srdeční záležitost. Jsme rádi, že nás sem zavedly, ač jsme pár minutek brblali, že se nám díky pokročilé únavě už nechce nikam odbočovat. Kostelík je vyzdobený freskami a panorama kaňonu za ním dotváří dokonalou kulisu. Nicméně největší krása na nás čeká u vody! Kolem Panagia se stáčí první zákruty řeky Voidomatis a ta barva vody je opravdu, ale opravdu NEUVĚŘITELNÁ! Tolik odstínů modré a tyrkysové jen tak někde neuvidíte.

 

Závěrečné stoupání do Meghalo Papingo – ubytování Astra Inn

 

Vracíme se cestou zpátky k pramenům a těsně před nimi přecházíme koryto řeky na protější břeh. Přejdeme po kamenech v části, kde je koryto vyschlé a šílenými serpentinami stoupáme cestičkou vzhůru. Prvních 250 výškových metrů stojí opravdu za to, funíme pod tíhou batohů jako lokomotivy. I Zdenda začíná hekat jako Mária Šarapová ve třetím setu grandslamu :) Až vyšplháme k obřímu žulovému prstu s fantastickou vyhlídkou, můžeme na chvilku vydechnout a odhodit bágl do trávy. Otevírá se nám pohled na úzký kaňon s řekou Voidomatis. Vyhlídku jsme si museli pojmenovat „Coloradská“. Člověk nemusí jezdit přes půl světa do Ameriky, řecký kaňon Vikos nabízí podobně divoké scenérie! Není důležitá vzdálenost od domova, ale ten pocit, který vás naplní a uspokojí.

Pokračujeme do kopce, v tom zakopnu o šutr a tíha báglu, která tlačí na můj zátylek, mě okamžitě posílá pod stezku do trávy. Kdyby se to stalo o několik metrů dál při přechodu suťového pole, těžko říct, zda bych takto rychle zabrzdil… K trekům patří i krizové chvilky a tady jsem si jich užil do sytosti. Myslím, že to bylo v Řecku poprvé, kdy ze mě lítaly nadávky jako z kulometu, měl jsem toho už opravdu plné zuby. Meghalo Papingo stále nikde a ta cesta už byla nekonečná. Psychicky nás srazilo na kolena setkání s běžkyní, která úplně nalehko kolem nás proběhla dolů k pramenům a za pár zatáček, které jsme želvím tempem ušli, nás opět předháněla nahoru do kopce :) V 8 hodin večer stojíme konečně před vytouženým cílem – ubytováním ASTRA INN, máme za sebou 10 hodin a 20,9km treku přes kaňon Vikos. Sluníčko pomalu zapadá, barví stěny kaňonu do zlatova a my hladoví jak psi utíkáme na večeři. Taverna v ubytování je narvaná k prasknutí. Všude sedí navonění a načančaní lidé, kteří sem vyjeli autem :) V sandálách a funkčních hadrech si připadáváme jak největší socky, ale co… Oni nezažili Vikos jako my: Θα ήθελα μία μπύρα, παρακαλώ!

Dneska jsme únavou málem padli na hubu. U chlapa se s tím občas počítá, ale chuděry holky, které jsem sebou vytáhl. Jako úplní amatéři jsme podcenili všechno, co šlo. Zejména čas a váhu naší výbavy. Holky, klobouk dolů a děkuji vám za famózní výlet, na který jen tak nezapomenu.

 

Informace k treku

celková délka treku: 20.9 km
výchozí bod: vesnice Kapesovo
cílový bod: Meghalo Papingo
celkový čas: 10 hodin
náročnost: těžká
období: červen 2016

Ubytování v okolí kaňonu Vikos

Inspirovali jsme Tě k výletu? Klikni do mapy, zazoomuj a bookni si nejbližší a nejlepší ubytování přes Řecko nás baví. Rezervací služeb přes náš web, podpoříš náš projekt. Děkujeme!

Booking.com


Čtěte pokračování tohoto okružního treku:

Výstup na Astraka refuge a stanování u jezera Drakolimni

Mt. Gamila 2497m – výstup na velblouda

Návrat z Astraka refuge přes Megas Lakkos a Skala Vradeto do vesnice Kapesovo

5 1 hodnocení
Article Rating
Upozornit mě
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Andrea
Andrea
1 měsíc před

My jsme tam byli v roce 2012 a dodnes na to vzpomínám. Ještě tady dám odkaz na 1 věc, kterou jsme tam našli a měli kromě krásných kamenných mostků: https://www.google.cz/search?tbm=isch&source=hp&biw=1280&bih=599&ei=A40VW4-pCIqSmwWanbSACQ&q=papingo+rock+pools&oq=papingo+r&gs_l=img.1.0.0i19k1.1468.4038.0.5381.10.10.0.0.0.0.236.1180.2j2j3.7.0….0…1ac.1.64.img..3.7.1176.0..0j35i39k1j0i30k1j0i10i19k1j0i30i19k1j0i5i30i19k1.0.vDFILBGjT3c

Hana M.
Hana M.
7 let před

To je…… to je prostě neskutečné!! Nemám slov! A jsem velmi zvědavá, co zažijete na svých toulkách letos…Dá se snad najít i něco krásnějšího než toto??Díky za článek.

2
0
Máte jinou zkušenost či aktuální info? Napište nám komentář.x