Díky následujícímu receptu na Tsoureki (čti: Tsuréki, řecky: Τσουρέκι) si můžete zkusit připravit tradiční řecké velikonoční pečivo, podobné našemu tradičnímu mazanci či vánočce, kterou pleteme u nás doma o Vánocích.

Velikonoční svátky o týden později

V pravoslavném Řecku jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce, stejně jako u nás pohyblivým, ale termín se zpravidla neshoduje s naším kalendářem, protože pravoslavná církev nepřijala gregoriánskou reformu kalendáře a používá stále juliánský kalendář. Letos vychází Velikonoční neděle v Řecku na 24. duben 2022, tedy o týden později, nežli u nás. V roce 2021 byl rozdíl až celý měsíc – v ČR 4. dubna a v Řecku 2. května. Kdo by chtěl počkat na shodu velikonočních svátků v obou zemích, musí mít trpělivost až do roku 2025, kdy se dočkáme poprvé od roku 2017 shodného data 20. dubna.

Řecké Velikonoce 2022

Dost už ale kalendářů a raději se věnujme tradicím řeckých Velikonoc, jimž předchází čtyřiceti denní půst. Po celý velikonoční týden se každý večer konají mše trvající až do půlnoci. Namísto našeho Zeleného čtvrtku mají v Řecku Červený čtvrtek, kdy barví vajíčka pouze na červeno. Na Velký pátek je z kostela symbolicky vynášeno Kristovo tělo pokryté tisíci květinami. Na Bílou sobotu jsou kostely na znamení příchodu nového života vyzdobeny zelení a mladé dívky se zdobí jarními kvítky, ze kterých mimo jiné pletou věnce a girlandy.

Tradice – Kristus vstal z mrtvých

Při půlnoční mši ze soboty na neděli zhasnou světla v kostele, kněz svojí svící zapálí svíci jednoho z farníků a oheň se předává od svíce ke svíci a kněz zvěstuje, že Kristus vstal z mrtvých (Christos Anésti), na což se odpovídá Alithos Anésti (skutečně vstal z mrtvých). Lidé si navzájem přejí a ťukají o sebe špičkami načerveno obarvených vajec, přičemž platí, že komu se vajíčko nerozbije, bude mít po celý rok štěstí. Požehnané světlo z kostela si lidé přináší domů a ukončí půst bohatou večeří. Na Velikonoční neděli se venku před domy nebo kostely připravuje jehně na rožni a tradiční polévka z vnitřností majiritsa.

A pro zajímavost: velikonoční koledování, u nás obvyklé na Velikonoční pondělí, se v Řecku odehrává již v sobotu týden před Velikonocemi, kdy děti chodí od domu k domu, zpívají píseň o Lazarovi a dostávají za to peníze a vejce.

A jak tedy připravíme řecké velikonoční tsoureki, abychom na stole měli o Velikonocích něco v Čechách méně obvyklého?

Tsoureki – ingredience

• 500 g mouky (250 g hladké + 250 g polohrubé)
• 150 g cukru krupice
• 1 kostka (42 g) droždí
• cca 250 ml mléka
• 100 g másla + 50 g sádla
• 1 celé vejce + 2 žloutky
• sůl
• 1 lžíce Metaxy (můžeme nahradit rumem)
• 1 kávová lžička koření (použila jsem směs do sladkostí dovezenou z Řecka – obsahuje skořici, hřebíček, muškátový oříšek a zázvor, takže si můžeme namíchat směs z jemně mletých druhů těchto koření nebo použít dle chuti jen některé z nich)
• originálně se používá v Řecku koření kakoule a maxlepi (κακουλε/μαχλέπι)
• rozinky (podle našich zvyklostí jsem je přidala, přestože nejsou součástí originálního řeckého tsoureki – záleží rovněž na individuální chuti)
• 1 vejce na potření těsta
• sekané mandle a / nebo sezam na posypání (použila jsem kombinaci obojího)
• obarvená vejce (nejlépe červená)
• Varianta z Kréty: Do tsoureki se dále hodí troška mleté mastichy (max. 1/2 čajové lžičky, rozdrcené na prášek) a voda z pomerančových květů. To dělá tu naprosto nezaměnitelnou chuť či spíše vůni řeckého Tsoureki. 

Postup na Tsoureki

V troše vlažného mléka rozdrobíme droždí, přidáme lžíci mouky a lžičku cukru a necháme vzejít kvásek. Obě mouky prosejeme do mísy, přidáme cukr a sůl. Do důlku uprostřed přidáme 1 celé vejce a 2 žloutky, rozpuštěné a zchladlé máslo se sádlem, rum, koření a kvásek. Všechny ingredience důkladně zpracujeme s postupným přidáním zbylého mléka. Do vypracovaného hladkého těsta můžeme zapracovat rozinky a na teplém místě necháme vykynout 2 až 3 hodiny.

Po vykynutí těsto rozdělíme na části, které vyválíme na tenké válečky a spleteme ve věnec (můžeme splést pouze 2 nebo 3 silnější prameny nebo udělat první patro ze tří a na něj druhé patro ze dvou pramenů – v tom případě je lepší zpevnit před pečením několika špejlemi). Chceme-li mít střed věnce pěkně pravidelný, pomůžeme si kovovým středem používaným na bábovku. Spletený věnec připravený na plechu s pečícím papírem necháme dalších 30 – 45 min. nakynout, poté potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme nasekanými mandlemi nebo sezamem (případně zkombinujeme obě sypání).

Pečeme při 160–180 °C dozlatova.
Do středu upečeného Tsoureki položíme obarvená vajíčka.

Veselé Velikonoce ! Καλό Πάσχα ! s našimi recepty :)