fbpx
Vroukounda – v ruinách starobylého města Vrykous
Print Friendly, PDF & Email

Vroukounda je nejposvátnější místo na ostrově Karpathos. Každý rok od 28. do 29. srpna se tu koná významný festival. Na Vroukoundu vede značený turistický chodník z vesnice Avlona a čeká nás na něm středně náročný trek. Zejména při cestě zpátky, která vede stále do kopce. Na výletě navštívíme pozůstatky dórského města, krásnou dřevěnou zvonici s výhledem na moře, jeskynní kapli Aghios Ioannis Prodromos, mrkneme na zmiňovaný festival a jako bonus si dáme opuštěnou pláž a skalní jezírka s výhledem na ostrůvek Saria…

Tetrapolis na ostrově Karpathos

Dávná historie ostrova je spojena s prvním osídlením v období kolem 4. až 3. století před n.l. Skalnímu výběžku na břehu Egejského moře tehdy dominovalo starobylé dórské město Vrykous (dnešní Vroukounda). Místo mohlo být ovšem osídleno již od minojskémykénské doby. Společně s dalšími třemi městy Palatia (sousední ostrov Saria), Posideon (dnešní hlavní město Pigadia) a Arkesia (Arkasa) tvořilo město Vrykous jediné osídlené celky na ostrově. Proto se dříve Karpathosu říkalo „Tetrapolis“ (4 města). Ruiny křesťanských chrámů a kostelů na Vroukoundě dokazují, že místní obyvatele byli pokřtěni a žili jako křesťané. Po celém skalním výběžku dnes najdeme jen obvodové zdi a nespočet velkých hrobů vyřezaných do skály, které zejí prázdnotou. Oblast dodekanéských ostrovů, včetně Kréty, byla kolem 6. st. n.l. drancována saracénskými piráty a obyvatelé byli nuceni svá obydlí u moře opustit a utéct do výše položených míst, kde se dokázali před takovými nájezdy schovat nebo ubránit. Útočištěm pro obyvatele města Vrykous byl dnes velice známý Olympos / Olymbos. Vesnici pod horou Profitis Ilias založilo 70 rodin z Vroukoundy, kteří tu našli nový a bezpečnější domov.

Druhou, avšak ne příliš pravděpodobnou verzí o zániku města Vrykous, mělo být ničivé zemětřesení. Toto tvrzení trošku vyvrací zcela vydrancované pozůstatky, včetně všech hrobů a fakt, že by si lidé kvůli obavám před dalším zemětřesením vybrali ještě horší místo pro život přímo pod horou Profitis Ilias.

Turistická stezka Avlona – Vroukounda

Náš výlet začíná v nejseverněji položené vesnici na KarpathosuAvloně (nepočítám-li opuštěné Tristomo, kam už nevede silnice). Avlona leží 8 km od Diafani (malý přístav, lodní výlety) a 47 km od Pigadia (velký přístav, hlavní město, lodní výlety). Do Avlony je to z Pigadie pořádný kus cesty přes velké hory, ale v dnešní době vám na tento výlet postačí obyčejné auto. Od roku 2012 vede celá hlavní cesta po asfaltu.

Tomb with shields zdroj: ethnos.gr

V Avloně parkujeme auto na plácku po levé straně těsně před zatáčkou, kde se nachází vyhlášená taverna. Odtud pokračujeme pěšky po silnici na sever, kde po půl kilometru najdeme bránu z košatého fíkovníku, která značí začátek 4,5 km dlouhé stezky (OΛ 9) na Vroukoundu. Brána nabízí další možnost zaparkování. Nějaké to autíčko se mezi zídku a silnici vleze :) Za bránou pokračujeme po starodávné stezce stále na sever. Vpravo míjíme údolí plné kamenných zídek a teras. Úrodná políčka ještě v 50. letech minulého století uživila na 1500 lidí! Dnes zůstalo v Avloně cca 200 domů, které působí  hodně smutným dojmem. Právě tady, kousek stranou od turismu, člověk pocítí ten drsný a chudý ráz ostrova. Pokračujeme po stezce stále dál, až dojdeme k modré ceduli se dvěma nápisy ΜΝΗΜΕΙΟ ΜΕ ΑΣΠΙΔΕΣ / TOMB WITH SHIELDS. Odtud si můžeme udělat krátkou odbočku k hrobce s reliéfy štítů. Člověk by tam čekal antickou hrobku, ale uvidí jen tři vyřezané schody do skály. Horní schod má uprostřed díru ve tvaru misky a nad ní lze rozeznat symboly třech štítů. Nikdo neví, k čemu místo přesně sloužilo, ale svým vzhledem připomíná spíš obětní oltář nebo popraviště.

Vracíme se zpátky na rozcestí, pokračujeme stezkou po kamenných schodech a o kus dál už shlížíme k zálivu dolů k moři. Teď už hurá dolů! Netrvá to dlouho a za chvilku se nám na levém horizontu zjeví dnešní cíl – skalní výběžek Vroukounda. Cestička nás dovede ke kostelíku Agia Marina, postaveného v závětří skalního výklenku. Dveře jsou otevřené a ucítíme závan kadidla. Po prohlídce hrobů vytesaných do skály, pokračujeme podél moře směrem k dřevěné zvonici, kterou jsem viděl na fotkách z Karpathosu a jen díky ní jsem chtěl tohle místo navštívit. V roce 2011 jsme toho o Řecku ještě moc nevěděli, takže naše příprava byla pro tento výlet celkem chabá. Potkáváme sympatický pár, který zdravíme klasicky-anglicky „HELLO“ a o kousek dál se zaposloucháme, že se dvojice baví mezi sebou česky. „Co tady na konci světa dělají Češi?“ :) Slovo dalo slovo a hned nám bylo jasno :) Navštěvují stejně jako my web recko.name a to znamená, že jsou podobně „postižení“ řeckými krásami. Ale my jsme byli totální začátečníci, navíc jsme kvůli počasí změnili výšlap na Profitis Ilias nad Olympos za výlet na Vroukoundu a tímpádem jsme vůbec, ale vůbec neviděli hlavní památku tohoto výletu!!! Za ty roky jsme už naštěstí poznali pár kamarádů, kteří znají Karpathos skoro jako své vlastní boty a proto dnešní článek nekončí a můžeme vám ukázat další fotky a krásy tohoto úžasného místa. Jako celek to může být naprosto dokonalý trek i s koupáním. A třeba inspirace pro další turisty – nadšence.

 

jeskynní kaple Aghios Ioannis Prodromos

nákres jeskyně Aghios Ioannis zdroj: science.naturkundemuseum-bw.de

Překrásná dřevěná zvonice na konci skalního výběžku značí vstup do ukrytého svatostánku. Tohle tehdy vědět, tak zajdu na prohlídku :D Vchod se nachází 15 metrů nad mořem a jeskyně má na délku 32 metrů. Stavba jeskynní kaple je spojena s legendou. Křesťané města Vrykous chtěli postavit nový chrám, ale nevěděli, které místo by pro něj bylo nejlepší. Nato jim 3x po sobě zmizela ikona Sv. Jana a pokaždé se zjevila v této jeskyni. To obyvatele přesvědčilo, aby jeskyni nechali vysvětit a založili kapli Aghios Ioannis Prodromos.

Jeskyně poskytuje skvělé útočiště v horkém létě. Můžete tu chvíli rozjímat v mihotavém světle svíček, poslouchat kapání vody ze stropu jeskyně a nasávat kouřové tóny všudepřítomného kadidla. A pokud budete mít štěstí a navštívíte jeskyni na konci srpna, můžete se účastnit mše v rámci každoročního festivalu na Vroukoundě.

 

 

Pláž a skalní bazénky

Skalní bazének na Vroukoundě zdroj: enet.gr

Pro trek na Vroukoundu a zpátky si vyčleňte ve svém itineráři alespoň půl dne. Výlet si můžete okořenit koupáním na jedné z menších pláží nebo ve skalních bazéncích! První malá plážička leží hned vedle mola pro loďky, které je částečně využíváno během srpnového festivalu pro rychlé spojení s Diafani. V zátoce pak leží větší pláž, kde můžete schladit svá utahaná těla. Na celé stezce nenajdete stín (mimo hroby a jeskyně), takže zastávka na koupání opravdu bodne! Tajným tipem je koupání v jednom ze skalních jezírek s výhledem na ostrov Saria. Vydejte se z větší pláže kolem pobřeží na SV. Ve dvou severních cípech se mezi kameny nachází bazénky, které tu a tam naplní silný mořský příboj. Další informace jsou od kamarádky Katky, která velký bazének navštívila:

„Co si pamatuji, tak jsme na začátku výběžku minuli napajedlo, nebo co to je, stejné je i na Sarii. (je to na jedné z fotek). Poté jsme šli po hlíně mezi barevnými keři a ostrými kameny, cesta tam žádná značená není, chce to prostě zkoušet. Čím víc jsme se blížili k moři, tím víc přibývalo ostrých skal. Místo s bazénkem bylo označené oranžovým praporem. Bazének je senzační, dá se v něm plavat. Bylo tam pár rybiček a za ním se tříštily vlny o skály. O úžasném pohledu na Sarii nemluvě.“

Nezapomeňte si na trek přibalit kvalitní boty, opalovací krém a opravdu velkou zásobu pitné vody! Polohu bazénků najdete na mapě na konci článku. A jestli je navštívíte, pošlete nám pak prosím fotku a vložte ji do diskuze :)

 

Vroukounda festival 28. – 29. srpna

Jde o velmi starý zvyk, který se koná každý rok na konci srpna, v ruinách starobylého města Vrykous. Mezi hlavní poutníky patří obyvatelé vesnic Diafani, Olymposu a Avlony, kteří se v podvečer 28. srpna vydávají pěšky po kamenné stezce na Vroukoundu. Za doprovodu mul, obložených krásnými vyšívanými vaky, kráčejí po kamenné stezce na večerní mši. Úderem zvonu ohlašuje papá Jannis (kněz z Olymposu) začátek bohoslužby a sestupuje po schodech do jeskynní kaple. Na konci obřadu se požehná místní chleba (ártos), minikoblížky (Loukoumades) a Ouzo (tradiční nápoj) a všichni se přesunou ven pod velký zastřešený altán na večeři. Po levé straně altánu můžeme na skalní stěně spatřit kamennou desku. Ta děkuje a vzpomíná na slavného lékaře Minokrita Mitrodora, který po dvacet let obětavě a zdarma léčil obyvatelstvo města Vrykous. Deska byla nalezena v zátoce Tristomo a její originál je vystaven v Britském muzeu. Po společné večeři se začíná zpívat. Podle tradice jsou první na řadě velmi pomalé písně, které nejsou určeny k tanci. Poté se písně přesunou do tzv. Mantinades, které mluví o nejbližších rodinách, chválí jejich představitele a hovoří o zesnulých příbuzných. Tato část festivalu je velice emotivní a hodně účastníků přivádí k pláči. Až po několika hodinách se hudba zrychluje a přechází v zábavu, která trvá až do ranních hodin. Poutníci si ustelou pod hvězdami, všude možně na zídkách nebo na zemi. V 8 hodin ráno papá Janis úderem zvonu ohlašuje poslední mši, po které se většina poutníků vydává zpátky k domovu.

Pokud se vám podaří festival navštívit, pamatujte na to, že Vroukounda je stále autentická! Zatímco v Olymposu vám budou všichni pózovat a budou na vás hrát „divadýlko pro turisty“, jen aby jste si nakoupili něco na památku, tak na festivalu to bude právě naopak. Mějte proto velký respekt k jejich tradici a zbytečně neobtěžujte všechny okolo moderními nesmysly jako jsou váš mobil, foťák nebo videokamera. Jak praví naši kamarádi Eva s Vladimírem: „Vesničané nechápou, proč místo skutečného prožitku raději nahlížíme na svět zkreslenou optikou hledáčků a displejů.“

Koukněte na úžasnou černobílou fotogalerii z celého festivalu: George Tatakis

Mapa výletu

celková délka treku: 9 km (tam i zpět)
výchozí bod: vesnice Avlona
cílový bod: dřevěná zvonice na Vroukoundě (GPS: 35.803153, 27.165155)
celkový čas: 1 hodina 30 minut (cesta tam), 2 hodiny (cesta zpět)
celkové stoupání 319 m, klesání 319 m
období: červen 2011

[wpgmza id=“59″]

 

Zdroje odkud jsme čerpali:

www.olymbos.org/history
www.aegeanislands.gr
www.ethnos.gr

0 0 hodnocení
Article Rating
Upozornit mě
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
trackback
07/01/2024 17:37

[…] stezek je na turistiku jako stvořená! Můžete zkusit třeba i delší pěší výlet z Avlony na Vroukoundu. A Ti nejzdatnější mohou zdolat až nejsevernější bod ostrova – zátoku Tristomo a […]

vostrucha
vostrucha
17/01/2017 18:57

Chvilku jsem tady nebyla a takový hezký článek se objevil. Na Karpathosu máme tolik restů … přesně, jak píšeš Zdendo, tenkrát jsme byli ještě „začátečníci“ :-). Na ostrov se, doufám, vrátíme a to nejen kvůli Vroukoundě. Bezva popsáno, díky :-)

Hana M.
Hana M.
12/01/2017 8:33

Bezva článek pro naše letošní toulky po Karpathosu . Díky moc, tisknu s sebou a už se tam moc těším. ty bazénky mě zaujali, popátráme po nich. :-)

3
0
Máte jinou zkušenost či aktuální info? Napište nám komentář.x