Národní park Amvrakikos najdeme poblíž města Preveza při cestě na ostrov Lefkáda. Je to největší ekosystém mokřadů v Řecku, který se skládá z brakických lagun, mokrých luk, rákosových porostů, solných bažin a z pozůstatků lužních lesů. Severní část mořského zálivu vytvořily delty řek Louros a Arachtos. Amvrakikos se chlubí největší populací vodních ptáků v Řecku. Přilétá sem až na 100.000 jedinců, někteří přezimují a na 250 druhů se tu rozmnožuje. Amvrakikos hostí třetí největší kolonii divokých pelikánů v Evropě! V západních mokřadech Rodia wetlands žijí vodní buvoli a třešničkou na dortu moderního turismu jsou lodní výlety z Prevezy, při nichž mohou vaše děti pozorovat delfíny a karety obecné. Tento přírodní ráj má ovšem jeden velký problém. Díky člověku je na pokraji přírodní katastrofy!
Jedinečný ekosystém na pokraji vyhynutí!
Vzhledem ke své geografické poloze je záliv Amvrakikos jeden z nejdůležitějších na evropské trase tažných ptáků. Slouží jim jako zastávka na odpočinek, na krmení, přezimování a rozmnožování. Záliv najdeme mezi městy Preveza, Arta a Amfilochia. Setká se s ním každý turista, který cestuje na ostrov Lefkáda, ať letecky nebo autem! Amvrakikos má rozlohu 405 km2, na délku až 33km a v nejužším místě u nového přístavu v Preveze ho odděluje od Jónského moře jen 600m široký kanál. Průměrná hloubka dosahuje 26 metrů. Národní park Amvrakikos vznikl v roce 2008 a jeho název pochází ze starobylého města Ambracia (Ἀμβρακία), které předcházelo dnešnímu městu Arta. Je to jedinečný ekosystém, který vytvořila doba ledová. Navštívili jsme ho v červnu 2016 a ze stovek vzácných ptáků a živočichů musíme vyjmenovat alespoň tyto obyvatele zdejších mokřadů: Pelikán kadeřavý, Kareta obecná, Delfín obecný (populace 120ks!), Tuleň středomořský, Buvol domácí, Plameňák růžový, Volavka vlasatá, Volavka stříbřitá, Ústřičník velký, Rybák severní, Kvakoš noční, Kulík mořský, Kormorán velký, Jespák křivozobý. Chtěli bychom dále pokračovat v popisování přírodního skvostu, ale při tvorbě článku jsme narazili na šokující řecký dokument, který najdete o kousek níž. Národní park Amvrakikos je ve velkém nebezpeční a vysílá do světa volání SOS!
Dokument “Αμβρακικός ένας παράδεισος κινδυνεύει“ pochází z roku 2015 a již tehdy v něm autoři zmiňují, že situace v zálivu je doslova „za minutu dvanáct“. Podle výpovědí rybářů a výzkumu životního prostředí chybí v 18 metrech pod hladinou kyslík a není tam už žádný život! Může za to vysoká kontaminace obou přítokových delt, nezájem úřadů a firem a bohužel také neznalost a přístup obyvatel v nejbližším okolí. V dokumentu lze slyšet: „Budeme se muset všichni spojit, abychom nešpinili celý záliv. Všechno se musí vyčistit! Je to veliká škoda pro turismus a místní rybáře!“ Poslední roky je tu vysoká kontaminace a výskyt bakterií. Majitel taverny říká: „Lidi chodili do restaurací na naše vyhlášené mušle, teď už tu žádné nejsou! A pokud se najdou, tak se nesmí lovit, protože jsou kontaminované. Musíme je dovážet.“ Rybář pokračuje: „Loví se jenom, když přijde mořský proud a donese sebou nějaké ryby. Velký problém je to, že z toho lidi udělali smetiště. Lidi tam hází smetí, nikdo se o to nestará a všechno hnije.“
Další text je výtah, který jsme z dokumentu a překladu zachytili: V mnohých místech je už zakázáné koupání. Vesničani mají hned vedle řeky farmy se zvířaty, ač je to zakázané, hodně odpadu (včetně mrtvých zvířat) se hodí do vody a tím to ještě zhoršují. Kolem jsou pole a je to stejné. Nikdo to nekontroluje. A další velký problém zálivu je, že okolní vesnice nemají kanalizaci! Ze záchodu to všechno teče do těch vod. Lidé si sice udělali kolem baráku žumpy, ale ta voda často prosákne. Chybí zde kanalizace! Ta je jen ve velkých městech jako Arta, ale co se pročistí v čističkách, tak všechna ta špína jde stejně do zálivu a jen do baráků jde čistá voda :( Je tu asi 30 společností na chov ryb, které mají moderní akvakultury. Ti stejně jako ostatní často znečišťují, ač je to zakázáno a riskují malé pokuty kvůli větším ziskům z chovů. Výzkum životního prostředí potvrzuje, že jsou vzácní ptáci v ohrožení, protože obě řeky jsou kontaminované. Píšeme na všechny strany, ale nikdo se o problém nezajímá. Ani obyvatelé kolem, ani podnikatelé, nikdo se o to nezajímá. Je potřeba, aby se o tomto problému dozvěděl okolní svět, aby místní úřady začaly konečně konat!
Αμβρακικός ένας παράδεισος κινδυνεύει
řecký dokument, který prvních 12 minut ukazuje tento přírodní ráj a pak popisuje jeho zkázu…
Amvrakikos potřebuje turismus a široký tlak veřejnosti na tento problém! I my můžeme pomoci, pokud budeme informovat ostatní…
Rodia wetlands
Amvrakikos je velký a složitý ekosystém, který obsahuje největší řecké bažiny (Rodii), stejně jako několik velmi produktivních lagun (Logarou, Tsoukalio, Rodia). Rodia wetlands se nachází v severozápadní části parku u vesnice Stroggili. Má největší plochu pokrytou rákosím na Balkáně. A zde je náš první tip na výlet – exkurze při níž navštívíte informační centrum v bývalé škole Stroggili, v malém přístavu se nalodíte do tradičních rybářských loděk, navštívíte vodní buvoly, omrknete starý lis na olivový olej, setkáte se s rybářem v Constantio, proplujete kolem rákosí na loďkách, budete pozorovat vodní ptáky ve volné přírodě a zajdete na návštěvu do kostela Panaghia Rodias (Μονή Παναγιάς Ροδιάς) Další info o exkurzi zde: rodiawetlands.gr , e-mail: rodiacenter@gmail.com
Αμβρακικός – Κορωνησία
Zajímavou lokalitou je rybářská vesnice Koronisia, kam vás zavede silnice po pár metrů širokém náspu na hladině moře. Na pláži Salaora (παραλία της Σαλαώρας) jsme se po 14 dnech v horách konečně vykoupali u moře! Koronisia leží na největším ostrůvku v zálivu Amvrakikos, asfaltka do vesnice je dlouhá 5km a jízda, kdy máte po obou stranách silnice moře, stojí opravdu za to :) V Koronisia naleznete pár ubytování, taverny, malý obchůdek a na jihu ostrova i malou pevnost Koulia. Obyvatelé jsou z drtivé většiny rybáři, kteří pracují v okolních akvakulturách. V rybích chovech se nejvíce vyskytuje Mořan zlatý (Sparus aurata, řecky: Τσιπούρα) zvaný též pražma královská. Staří Řekové tuto rybu zasvětili bohyni lásky Afroditě. Za vesnicí, na východní straně ostrova je moc pěkná pláž, kde jsme si rozdělali stan a potkali tu bratry z Čech s karavanem. Hned na nás volali, ať se jdeme podívat na pláž, že tam z vody vystrkuje hlavu velká Kareta. Spalo se nám celkem dobře, tedy do té doby, než přijela parta místních a několik hodin chodili ve vodě s baterkama a něco tam naháněli :) Ráno jsme se pokochali krásným východem slunce, posnídali, pozdravili pelikány a mazali na Lefkádu.
Amvrakikos Dolphins cruise – Lodní výlet za delfíny – Preveza
Asi nejoblíbenější lodní výlet pro děti i dospělé najdete v přístavu Preveza. Během celodenní plavby budete mít možnost pozorovat delfíny a mořské želvy v jejich přirozeném prostředí, relaxovat a vnímat krásu zálivu Amvrakikos! V sezoně se vyplouvá každý den v 10:00 a návrat je v 16:00. Cena 45€/dospělý, děti od 6 let 20€. Více info o plavbě na: eco-cruising.gr/en/
Pevně doufáme, že tyto turistické atrakce jsou mezi prvními, kteří bojují za záchranu a vyčistění celého zálivu!
Ostrov Lefkáda
Z Amvrakikosu je to už co by kamenem dohodil na Lefkádu, kam jsme se po pár letech na chvíli vrátili. Chtěli jsme se vykoupat a pokračovat zase do hor. Využili jsme podmořský tunel Aktio – Preveza (cena 3€/osobní auto) a užili si pěkný večer a noc u pláže Porto Katsiki. Více info o ostrově naleznete v našem článku: Lefkada – náš první řecký sen.
Ubytování v okolí zálivu Amvrakikos
Booking.comInspirovali jsme Tě k výletu? Klikni do mapy, zazoomuj a bookni si nejbližší a nejlepší ubytování přes Řecko nás baví. Rezervací služeb přes náš web, podpoříš náš projekt. Děkujeme!
[…] Vyrážíme z Morfi zase na silnici podél jezera směrem na Margariti a sjíždíme na Pyrgi. Těsně před ním je po levé ruce hned u vody vyhlídkový altán, kde se můžete kochat zblízka jezerem zařazeným do sítě Natura 2000. Je to tady takový malý přírodní ráj, jezero leží na trase ptačích tahů západním Řeckem, jejíž součástí je i Ambrakijský záliv. […]
Ještě musím dodat, že ten ekologický problém zálivu je mnohem komplikovanější. Nejde jen o viditelné odpadky, ale o zcela chybějící kanalizaci v okolích vesnicích, obsahy škodlivých látek z postřiku okolních polí atd. Ve článku neřešíme ekonomickou situaci země, kterou totálně ždíme Unie a MMF! Bude těžké přemluvit obyčejné lidi, aby se chovali ekologicky, když nemají co jíst. Potraviny jsou drahé a
mizerné důchody se jim stále škrtají. V Řecku zcela chybí kvalitní státní
školství. Aby se něco děti vůbec naučily, musí chodit odpoledne na placená
doučování! Z toho plyne nekvalitní vzdělání v chudších oblastech. Řecko
aktuálně splácí úroky z půjček (úrok je údajně 617€ za vteřinu!) a Řecko jako
takové (příroda, lidé) z těch půjček nevidí ani €. Všechno jde na splátky
většinou německým a francouzským soukromým bankám! Po druhé světové válce byl
GIGANTICKÝ dluh odpuštěn Německu a stejně tak nechápu, proč by mělo Řecko
splácet nějaké úroky pro soukromý sektor!!! Z toho se pak nikdy Řecko nedostane.
Nikdo z nás si nedokáže představit, jak těžký život v Řecku je a jak my se tady
máme dobře. Ale zpátky k Amvrakikosu… V první řadě, co jsme mohli pro záliv
udělat, je napsat ve své volné chvíli článek, investovat pár svých peněz a
propagovat článek k lidem, které zajímá daná oblast a pokud nás bude víc,
nebráníme se to pak poslat na úřady… Zda se něco změní, netušíme. Ale nám se
to rozhodně nelíbí a zvířata v zálivu trpí jednáním člověka! Bohužel je toho
špatného víc a na více frontách :(
Ještě musím dodat, že ten
V Řecku zcela chybí
ekologický problém zálivu je mnohem komplikovanější. Nejde jen o
viditelné odpadky, ale o zcela chybějící kanalizaci v okolích vesnicích,
obsahy škodlivých látek z postřiku okolních polí atd. Ve článku
neřešíme ekonomickou situaci země,
kterou totálně ždíme Unie a MMF! Bude těžké přemluvit obyčejné lidi, aby
se chovali ekologicky, když nemají co jíst. Potraviny jsou drahé a mizerné důchody se jim stále škrtají.
kvalitní státní školství. Aby se něco děti vůbec naučily, musí chodit
odpoledne na placená doučování! Z toho plyne nekvalitní vzdělání v
chudších oblastech. Řecko aktuálně splácí úroky z půjček (úrok je údajně 617€ za vteřinu!) a Řecko jako takové (příroda, lidé) z těch půjček nevidí
ani €. Všechno jde na splátky většinou německým a francouzským
soukromým bankám! Po druhé světové válce byl GIGANTYCKÝ dluh odpuštěn Německu a stejně tak nechápu, proč by mělo Řecko splácet nějaké úroky!!! Z toho se pak nikde nedostane. Nikdo z nás si nedokáže představit, jak těžký život v
Řecku je a jak my se tady máme dobře. Ale zpátky k Amvrakikosu… V první řadě, co jsme mohli pro záliv udělat, je napsat ve své volné chvíli článek, investovat
pár svých peněz a propagovat článek k lidem, které zajímá daná oblast a
pokud nás bude víc, nebráníme se to pak poslat na úřady… Zda se něco
změní, netušíme. Ale nám se to rozhodně nelíbí a zvířata v zálivu trpí
jednáním člověka! Bohužel je toho špatného víc a na více frontách :(
Co si budeme nalhávat.. koho z návštěvníků Řecka – a je jedno, jestli na pevnině či na ostrovech – zajímá, co se děje s jeho odpady. Nejen s jeho vlastními tělesnými produkty, ale se zbytky jídla, obaly od potravin a v neposlední řadě s těmi teď už zbytečnými potrhanými slunečníky, sandálky a rohožemi. Maximálně návštěvníky ostrovů naštve, že nesmí papír šupnout pod sebe ale musí ho pěkně odložit do kyblíku – no jo, ale co se pak s tím obsahem děje dál??? Na Skopelu se s tím nepárali… uprostřed ostrova ohradili prostor plný smradu a potravy pro vrány a prostě to tam sypali a sypali… Ale abych jen nekřivdil, na Alonnisosu jsme našli údolí, které silně vonělo po hranolkách – místní popeláři sem naváželi zbytky z celého ostrova a buldozery v tomto údolí sofistikovaně, na první pohled asi ekologicky, zahrabávali odpadky z taveren z celého ostrova. Jednoho ošklivého dne ale bude toto údolí zaplněno…
Už v roce 2011 tu během půl roku uhynulo 20 dospělých karet! Podle odborníků se želvy nejčastěji utopí v lovných zařízeních nebo pod nylonovými odpadky! Zdroj: http://www.newsbeast.gr/environment/arthro/204865/nekres-20-helones-kareta-kareta-ston-amvrakiko