fbpx
Dilofo – nedotčená vesnička v Záhoří
Print Friendly, PDF & Email

Dilofo patří k nejzachovalejším a nejvíce nedotčeným kamenným vesnicím v Záhoří (Zagori). Díky své poloze, stranou od hlavní silnice, zůstalo dodnes ve stínu turistické publicity. Nenajdeme v ní žádné krámky se suvenýry, náměstíčka plná taveren, ani jakýkoliv nádech moderního života. Díky tomu si stále udržuje svůj tradiční charakter a původní zagorijskou identitu. Masivní migrace za poslední staletí tu jako jinde v řeckých horách zapříčinila značný úbytek lidské populace. V Dilofu dnes žije sotva 5 stálých obyvatel, kteří tu jsou po zimní sněhové nadílce odkázáni jen sami na sebe. Polorozpadlá obydlí střídá několik původních panských domů, které byly svými šikovnými majiteli zrekonstruovány na překrásné apartmány. Díky tomu se do vesničky alespoň zčásti vrací život a můžeme tak i my nasát zcela jinou řeckou atmosféru. Pro svůj pobyt jsme si vybrali panský dům Archontiko z roku 1633. Kontrast pohádkového ubytování, snídaní z lokálních produktů, fantastických dekorací a vytříbeného vkusu majitelů a prázdných kamenných ulic všude kolem byl nezapomenutelným zážitkem. Není to ovšem pro každého. Jeden odtud rychle odjede, ale další si to tady rychle zamiluje… Řecké hory jsou prostě jiné… Bohudík…

Vesnice byla postavena na dvou kopcích v 880 m. n.m. Odtud pramení její jednoduchý název. Dilofo v překladu vlastně znamená „dvakopce“. Do roku 1920 neslo starší název Sopotseli, což zase znamenalo „bohaté místo na vodu“. Dilofo najdeme jen 31 km od města Ioannina (letiště, dálnice), ale obzvlášť v zimním období je to šílený kus cesty. Pokud pojedeme autem, nesmíme přehlédnout odbočku z hlavní silnice vedoucí na Kipi / Kapesovo. Vystoupáme po asfaltce serpentinami a dojedeme na hlavní a jediné parkoviště před vesnicí. Dál už musíme po svých… po starých, trávou zarostlých, dlážděných cestách, které vedou napříč Dilofem. V Zagori objevujeme úplně jiný řecký svět. Typická kamenná architektura, soumarské stezky, klenuté mosty, prastaré platany a namísto koček spousta pejsků… Rychle propadáme krásám řeckého Záhoří.

Současná podoba vesnice byla vytvořena až v 18. století. Původně vycházela z pěti menších domků (machalades) z 15. století, které byly v průběhu časů spojeny. V obci najdeme i nejvyšší dům v celém Zagori. Je to 13,5 metrů vysoký panský dům poblíž parkoviště. Podle pověsti jej nechal postavit bohatý syn pro svou manželku z nedaleké vesnice Koukoli. Té se moc stýskalo po své rodné vísce a proto dostala darem tak vysoký dům s přímým výhledem na rodnou ves. Cestou k centrálnímu náměstíčku (Mesochori) určitě nemůžeme minout výbornou tavernu Lithos. První večer jsme dorazili až po 21. hodině, taverna už byla zavřená, ale Dimitra z Archontika zavolala majitelům a ti se vrátili a jen pro nás tavernu znovu otevřeli. Mohlo by se stát něco podobného u nás? Těžko… Mimo sezonu nebude nabídka jídel široká, ale mimo jiné určitě ochutnejte typické zagorijské koláče. Na náměstí Mesochori budete obdivovat vysoký platan, až strašidelnou budovu Obecní školy s mřížemi v oknech (Arrenagogeio) a mini taverničku Sopotseli z roku 1901! Samozřejmě nesmí chybět spousta židliček pod platanem, které v červnu zely totální prázdnotou. Největší památkou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie s krásnou zvonicí z roku 1850! Kostel bývá prý otevřen jenom v neděli. Cesta vedoucí ke kostelu nás dovedla k panskému domu Archontiko, kde jsme se ubytovali a že to byla úplná pohádka o tom zavzpomínáme na dalších řádcích…

Archontiko Dilofo – Mansion house z roku 1633

 

Panský dům (Mansion house) Archontiko byl postaven postupně a to ve třech různých obdobích v letech 1633, 1864 a 1865! Převážná část současné hlavní vily se postavila v roce 1864 a rozšířila tak původní chatrč z roku 1633. V současné době se skládá hlavní budova z 9 pokojů, kdy každý je na první pohled úplně jiný. Většina pokojů nabízí krbová kamna, barevný interiér propojený s přírodním dřevem a kamenem. Majitelé se přímo vyřádili ve společných prostorách, ze kterých cítíte velký talent pro vkus, tisíce hodin práce a lásku ke svému kraji Zagorochoria. A to jsme se ještě nedostali na snídani. Když jsme ráno vstali, nevěřili jsme vlastním očím, co nám to Dimitra nachystala… Celý stůl dobrot z lokálních surovin jenom pro nás čtyři? Kdo to jako všechno bude jíst? :) Druhý den jsme Dimitru slušně poprosili o poloviční dávku :) Salámy a ostatní věci my stejně nemusíme, nejvíce jsme si zamilovali domácí marmelády (fíkovou, pomerančovou a další co doma nemáme)… prostě snídaně na sladko a ovoce, to je po ránu naše! Druhý den večer se za námi stavil na pokec a na panáka majitel Giorgos. Holky básnily o naší výborné slivovici s medem a se zázvorem, kterou sehnaly od kamaráda v Čechách. Plní očekávání jsme se pouštěli do díla a v tom zjistili, že je to prachobyčejná bezová šťáva :D Teď to vysvětlete Giorgosovi, který se tak těšil. Bylo to asi největší faux pas našich řeckých cest. Giorgos se naštěstí po chvilce pousmál a vytáhnul domácí Tsipouro. Opět jsme se cítili jako někde u známých na návštěvě a to dělá naše Řecko Řeckem. V noci jsem si prošel temné uličky Dilofa. Připadal jsem si jako ve stínech ulic na Stínadlech z Foglarovek. Jste tu sami uprostřed kamenných cest, s minimálním pouličním osvětlením, psi v ulicích už naštěstí spí a vy se bojíte a radujete zároveň. Tohle je přece přesně co jste hledali, Řecko v horách a bez jakéhokoliv turismu. O pár dní později navštívíte Meghalo Papingo, kde je plná taverna. Dojdete tam totálně zpocení po 21 km náročného treku ve Vikosu a kolem sebe uvidíte plné stoly navoněných turistů, kteří si to sem vyjeli autem na romantickou večeři. Jste tu jen jeden z mnoha dalších v pořadí a v tom je ten zásadní rozdíl. Když člověk hledá a najde, tak může už trochu porovnávat… Jsme rádi, že jsme v Dilofu začali naše toulky po Zagori a určitě se někdy rádi vrátíme…

Ubytování v Archontiko Dilofo

Inspirovali jsme Tě k výletu? Klikni do mapy, zazoomuj a bookni si ubytování v Archontiko přes Řecko nás baví. Rezervací služeb přes náš web, podpoříš náš projekt. Děkujeme!

Booking.com

pohodlně se posaďte a vychutnejte si tu nádheru z ptačí perspektivy…

0 0 hodnocení
Article Rating
Upozornit mě
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
vostrucha
vostrucha
7 let před

Je pravda, že po tom každodenním shonu, který v běžném roce zažíváme, je pobyt na takových místech naprostým balzámem. I nás to čím dál víc táhne na místa bez turistů.
Vy jste tam museli prožít krásné dny :-) Díky za bezva povídání a fotky.

Hana M.
Hana M.
7 let před

juuuuu, díky za další článek, už jsem byla nedočkavá!! a to potěší srdíčko, když je někdo naladěn na stejnou strunu…. jak je někde hafo tůristůůů, honem nohy na ramena! :-) Krásné fotky a s těmi Stínadly máš pravdu. Jan Tleskač tam nebyl??? :-)

2
0
Máte jinou zkušenost či aktuální info? Napište nám komentář.x