Aghios Fokas – jedna pláž pro Tebe a druhá pro mě

Na JV cípu ostrova Astypalea se ukrývá úžasné místo s malým ostrůvkem a se dvěma písečnými plážemi. Na první dojdete pěšky po hodně špatně značené stezce a na tu druhou můžete přeplavat. Respektive přejít vodou mělkou lagunu na protější ostrůvek s kostelíkem Aghios Fokas. Hloubka je tady maximálně po prsa ;) Se svou hezčí polovičkou si tak můžete obě pláže rozdělit a mávat na sebe přes úzký pruh moře klidně celý den :) Tento trek jsme si vybrali jako skvělou alternativu proti nejoblíbenějšímu lodnímu výletu z Chory na ostrůvky Kounoupi a Koutsomytis. Pohodlí výletní lodě a lenošení na podobných plážích s ostatními účastníky plavby jsme vyměnili za pohorky a trošku té vlastní námahy. Náš cíl byl jednoduchý: vypátrat, zda ten bílý flek na Google mapě je opravdu pláž nebo ne… Už jste někdy v Řecku objevili nějaké to výjimečné místo, kde za celý den nepotkáte živou duši? Pokud ano, pak je zcela možné, že jste tomuto druhu turistiky propadli stejně jako my. Na Astypalea se nám poštěstilo hned několikrát. Říká se, že na tomto vyprahlém ostrově moc pěkné pláže nejsou a skoro všechny mají tmavé oblázky. Jenže zdání klame… Jsou tady i zlaté písky! Jen se musí člověk trošku snažit…

Astypalea – východní křídlo Mesa Nisi

20 kilometrů dlouhá cesta vám zabere něco málo přes jednu hodinu. Tedy pokud budete mít auto s pohonem na všechny čtyři a nebudete moc zastavovat a fotit, takže počítejte raději s delším časem :) Vyrážíme z Chory po asfaltu směrem na východ. Po pár kilometrech míjíme po levé straně letiště, za obcí Maltezana (Analipsi) asfaltka náhle skončí a začíná uježděná šotolina. V roce 2014 se tu započaly práce na výstavbě asfaltové silnice vedoucí do zátoky v Messa Vathy, která by se časem měla rozrůst na kotviště pro jachty. Docela adrenalinové je úvodní stoupání nad pláží Meghalo Vai. Při pohledu dolů ze srázu se může slabším jedincům udělat šoufl a proto raději koukejte před sebe na cestu. Hned za příští zatáčkou můžete zase potkat bagr, který rozšiřuje starou silnici. Pak vás už nerozhází ani zvlněný povrch, který v některých místech může vzdáleně připomínat motokrosovou dráhu. Po 4 kilometrech dojedete na důležité rozcestí. Cesta vlevo je označená cedulí Messa Vathy a po pravé straně uvidíte před sebou na kopci vysílač. Vydejte se tedy vpravo směr vrchol Kastellanos (366m n.m.). U vysílače se můžete rozplývat výhledem na celý ostrov Astypalea. Pekelně tady foukalo, tak jsem cvaknul ze dva, ze tři snímky, Peťule seděla pro jistotu v autě a už jsme si to uháněli dolů z kopce směrem ke kapli Panaghia Poulariani, kde začínal náš dnešní trek. Tvar skály do kterého byla postavena kaple, prý připomíná obraz Panny Marie s dítětem. Panaghia je patronem místních námořníků. Podle starých rybářských příběhů bylo za špatného počasí z kaple vidět světlo, které je navedlo z rozbouřeného moře zpátky k domovu.

U Panaghia Poulariani jsme zaparkovali Jimnyho, pokochali se pohledem na právě proplouvající trajekt na trase Astypalea – Kalymnos a bez váhání se naivně vydali po „stezce“ mezi dvěma ploty. Na první pohled vypadala jako turistická dálnice, která nás ovšem celkem rychle zavedla do ři*i. Mohli jsme se vrátit na začátek nebo zkusit přelézt plot. Zvolili jsme samozřejmě tu nejrychlejší možnost, jen jsem si musel dávat pozor, abych si při přelézání neodřel svoje „nádobíčko“ o kus drátu :) Ani potom jsme nenašli jakýkoliv náznak stezky a za pomoci odhadu z GPSky traverzovali ke kopci Vigla (131m n.m.), odkud jsme to střihli dolů po kamenech na pobřeží zátoky Vlychadhia. Tady byla konečně vidět vyšlapaná cestička, která nás přes menší kopeček a kolem kamenné zdi dovedla do cíle.

Dvě pláže v tyrkysové laguně

Zbytky kovových předmětů a dřevených latí nám jasně dávají najevo, že tu občas někdo z ostrovanů kempuje, ale po prozkoumání tyrkysové laguny se zlatým pískem a drobnými oblázky nám srdíčko rychle zaplesá. Zdenda se okamžitě pouští na průzkum, aby zjistil, kudy jde přejít se zrcadlovkou na krku na protější ostrůvek s kaplí. A ejhle… „ona je tam další pláž!!! Tak dneska máme jasný plán! Každý si obsadíme jednu plážičku, budeme na sebe přes moře mávat a jednou za čas přijdeme k tomu druhému na návštěvu :D Může se vám zdát, že mi z toho horka „je*e v kebuli“, ale člověk má z té krásy a samoty takovou radost, že se z něj rychle stává dítě… a Ti z vás, co nás osobně znají, ví, že to není velký problém :) Plavky zůstávají v báglu (jak smutné) a hurá do vody! Bereme si je až na návštěvu protějšího ostrůvku, kdy se vydáváme ke kapličce Aghios Fokas, která tu stojí od roku, kdy se moje Peťule narodila… že by nějaké znamení? Jak říká můj kamarád Mrrca, asi vesmír… Je tu neskutečný klid. Šplouchání vlnek narušuje jen občasný křik racků, kteří nám krouží nad hlavou. Můj tajný tip na ostrově Astypalea se vyplnil.

Při odchodu ještě jednou fotím plážičku s ostrůvkem na pozadí, couvám, aby se mi  všechno vešlo do kompozice… nějakej šutr mi nastavil nožku a já házím záda do vody. Jediné, co mě v tom pádu napadlo, byla záchrana foťáku. Trochu si chudák lokl a přestal ostřit! :( Oudoorová rychloschnoucí osuška zafungovala jako super houba a u auta už ostřím a vyfotil jsem správný začátek stezky k Aghios Fokas. Kolem plotu se musí jít vpravo při pohledu k moři!

celková délka treku: 3,2 km (tam i zpět)
výchozí bod: kaple Panaghia Poulariani (parkoviště)
cílový bod: ostrůvek s kaplí Aghios Fokas (GPS: 36.577801, 26.455873)
celkový čas: 1 hodina 40 minut (pouze cesta)
celkové stoupání 154 m, klesání 154 m
období: červen 2015
vzdálenost z Chory ke kapli Panaghia Poulariani: 20 km, 1 hod 5 min (Jeepem)
oficiální zdroj: neexistuje

[wpgmza id=“52″]